Vminulém týdnu došlo k jedné události, která si zaslouží jiný pohled než ten, který se přetřásal a pořád ještě přetřásá v médiích. V Praze proběhl Pochod pro život, což je akce, která má upozornit na problematiku potratů a organizuje to spolek, který se snaží pomáhat ženám s nechtěným těhotenstvím, aby své dítě donosily, neb lidský život je posvátný. Akce se koná každoročně a v praxi je to pochod rodin s dětmi. Kdo tento pochod zaštiťuje? Katolická církev a KDU-ČSL.

Ano, tímto výrokem nás oblažila předsedkyně poslanecké sněmovny, Markéta Pekarová Adamová, v reakci na pokus o atentát na Donalda Trumpa. Kdo seje vítr, sklízí bouři, to bychom prý měli mít na paměti všichni. Jinými slovy, Trump si za atentát může v podstatě sám, protože zasévá nenávist do společnosti.

Ti, kdo sledují i můj fejsbůk a ostatní rubriky tak vědí, že je to dnes právě týden, co skončila moje příslušnost k Českobratrské církvi evangelické. Už jsem to krátce zmiňoval na hentěch sociálních sítích a ptali se mě na to na Parlamentních listech, ale protože jsem věděl, že k mému případu bude mít vedení místního sboru v Miroslavi nějaké sezení, říkal jsem si, že na něj počkám, abychom to měli kompletní. To se v uplynulých dnech stalo, takže mi dnes dovolte konstatovat, že jsme se posunuli zase do padesátých let se vším všudy.

Ale začnu od začátku: