Ještě jednou se dnešním článkem ohlédnu za Konzervativním kempem. Už se k němu vyjádřili všichni intervjuci, kteří tam byli a prakticky nikdo v očekáváních nezklamal. V pozitivním i negativním. Daní za vstřícnost byla snůška lží a blábolů a já jsem vlastně přestal chápat, proč jsme si někdy mysleli, že jsou novináři nějací hlídací psi demokracie. Stále více si myslím, že byli zaprodaní vždycky, jen jsme v době předinternetové prostě neměli možnost se tomu bránit.

To hlavní, co novináře dráždilo, byl ten název. Konzervativní kemp. Konzervativní. Konzervativní se přece vždycky rovnalo pravicové. A teď najednou se tam motá jakási konzervativní levice, představovaná hnutím STAČILO a Vidlákem, který tam byl jediný levičák a vadilo to jen evropsky hodnotným presstitutkám. Jinak nikomu.

Když jsem tam přednášel náš ekonomický program, kývali na něj víceméně všichni, protože všichni se ze svých výchozích pozic nakonec dobrali k tomu samému. Je třeba bojovat proti penězům, které utíkají do ciziny, je třeba zestátnit ČEZ a zlevnit tak elektřinu, je třeba bojovat za národní stát a bránit se rozpouštění ve šťastné evropské lučavce královské, je třeba odmítnout militarizaci a efektivita ekonomiky už není jediný faktor – je třeba myslet i na její robustnost, která může stát na běžných technických oborech a nemusí být nutně hi-tech. Je třeba využívat primárně domácích surovin a provádět důslednou politiku všech azimutů a dobrých vztahů se všemi.

Mnohokrát jsme se tam společně zasmáli nad naivismem naší vlády, která ještě žije v době unipolárního světa, kdy jediná politika byla lézt Washingtonu co nejhlouběji do rekta.

Dovolte mi proto, abych našim novinářským nedoukům dnes vysvětlil, co to dneska znamená, když řeknete, že jste konzervativní.

Znamená to, že jste si vědom své vlastní nedokonalosti a složitosti světa, takže nevěříte v žádnou utopii slunečního či sluníčkářského státu, protože prostě víte, že svět je komplexní systém a vše, co uděláte, vyvolá někde nějakou reakci, která může být horší než to dobro, co jste zamýšleli. Příkladů máme mnoho. Migrační pakt, grýndýl, emisní povolenky, podpora solárů, hodnotová politika…

Být konzervativní znamená, že tuto negativní a nechtěnou reakci nebudete ani banalizovat, ani zakrývat a už vůbec se nebudete tvářit, že neexistuje. Když vidíte, že jste v Evropě vyrobili nadstandardní množství chirurgů z dovozu, tak nebudete banovat a blokovat ty, kteří na to upozorňují, ale půjdete v řetězci příčin a následků nazpátek až do místa, kde to vzniklo. Když vidíte, že jste za tři roky války dokázali jen vyrobit hromadu mrtvol, nebudete volat po další válce.

Být konzervativní znamená, že si o sobě nemyslíte, že jste superman ani světový lídr a používáte tu prostou a základní metodu poznání, která se jmenuje „pokus – chyba.“ Prostě něco zkusíte a když to nefunguje, jdete od toho a nesnažíte se problémy Evropy opravit požadavkem na víc Evropy a když nefunguje neviditelná ruka trhu, nekřičíte, že je zapotřebí víc neviditelné ruky trhu. Prostě děláte konkrétní opatření, bedlivě sledujete zpětnou vazbu a když to nefunguje, zkusíte to jinak.

Být konzervativní znamená, že smyslem reformy je vrátit se do stavu, kdy věc fungovala. Snažíte se vrátit k jednoduchosti a přímočarosti a ne k najímání dalších úředníků, kteří řeší problémy, které by nebyly, kdyby je předtím nevytvořili. Být konzervativní znamená, že nevkládáte víru v další utopickou společnost, která konečně nastolí ráj na zemi, ale prostě se snažíte neudělat ze země peklo.

Být konzervativní znamená, že se mluví o všem, i o nepříjemných věcech a činí se tak bez konzultace s Českou televizí a předpojatého nálepkování. Být konzervativní znamená, že potřebujete kočku, co chytá myši a neřešíte, jestli je černá nebo bílá. Být konzervativní znamená, že se pravda hledá, ne, že ji někdo vlastní. Být konzervativní znamená, že nemusím předstírat vševědoucnost a neomylnost, ale mohu si dělat legraci i sám ze sebe. Být konzervativní znamená, že mohu změnit svůj názor i svou pravdu, pokud potkám lepší, která mě dovede dál.

Být konzervativní znamená, že se opíráte o národ, nikoliv o Norské fondy, Open society fund, či USAID a děláte to úspěšněji než Milion chvilek, u kterých zdá se, bez odměny nechodí ani demonstranti.

A nově – být konzervativní znamená, že se dokážete dohodnout, protože řešení existuje.

Máme novou politiku, máme podpůrné struktury a máme i národ, který ještě nezahynul, ale začíná se svou obrodou. Ve volbách se to projeví. Víc než si myslíte.

_____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“