Všeobecná mobilizace | Vidlákovy kydy

Autor

Štítky

Nechci letos zapomenout na Mnichovskou zradu, která nás čeká zítra. Dnes se chci ohlédnout za událostmi dní předcházejících Mnichovu a především pak vemi významnou akci, která byla podle mě tím posledním pozitivním, co se za První republiky podařilo. A tím je všeobecná mobilizace.

Prosím neberte mě na slovo, ale musím úvést pár údajů, které má každá publikace trochu jinak. Přidržuji se spíš nižších čísel, ale i tak jsem nucen věřit jiným autorům a doufat, že nemají důvod mi lhát. Takže:

Naše armáda měla před mobilizací zhruba 200.000 mužů. Po mobilizaci pak 1.300.000 mužů. Celkem čtyřicet divizí. Pro všechny byla k dispozici výzbroj, zázemí, munice i jídlo. Armáda měla k dispozici zhruba 900 bojových letadel všeho druhu, 350 tanků, dělostřelectvo na úrovni odpovídající Evropě. Zbraně byly kvalitní. Kromě toho se vybudovalo několik pevností, pár set pěchotních srubů a deset tisíc "řopíků". Ochrana proti bojovým plynům (plynové masky) byla v každé škole i bytovém domě.

Mobilizace byla zvládnuta za 48 hodin, přičemž většina sil byla k dispozici do 24 hodin. V tomto ohledu naše republika trhla dobový rekord, který podle mě ještě nebyl překonán nikde a nikým. Poslední národní vzepětí. Vysoká morálka a odhodlání. Většina tehdejších záložáků viděla perfektně fungující organizaci velkolepé vojenské přípravy. Pevnosti popsané vlasteneckými nápisy, semknutí k obraně. Vojenské aliance na všechny strany.

A pak ten Mnichov.... Ale ten až zítra.

Dnes se chci ptát, co můžeme v současnosti? Armáda maličká, nepatrná. Jedna dvě divize té prvorepublikové. Tak maličká, že ani mobilzace ochotných by nepomohla, protože by nebylo dost důstojníků k vedení a není tu dost zbraní ani pro zlomek tehdejších sil. Letadla jsou mnohem významnější než tenkrát a mnohem nebezpečnější, ale kryty ani plynové masky nejsou. Kauflandy jou sice plné, ale při mobilizaci milionu lidí by druhý den zely prázdnotou a nikdo by to nenapravil.

Tanků asi třicet, obrňáky dokáže zastavit v lese i vrostlejší dub a jedna holka ve Fabii znebojeschopnila hned pět Pandurů naráz. Jediná cvičení, která se tu odehrávají jsou ta americká, kteří si zkoušejí, zda dokáží projet při šturmu na Moskvu.

Žádná zbrojovka, která by vyráběla nějakou zbraň od začátku do konce. Kam by z jedné strany najely ingoty železa a na druhé straně vylezla houfnice. Aero Vodochody je prý exportně úspěšné, ale je to také jen montovna cizích dílů do české hliníkové kostry. Žádná skladiště zbraní. Muničáků jen pár.

Vsadím se, že neexistují žádné použitelné plány, jak bránit hranici byť proti neozbrojeným migračním vlnám. A dost by mě zajímalo, zda by se bojové zkušenosti z hlídání Bagrámu daly využít v případné krizi u nás doma. Ženisté jsou zrušeni, ale pořád umíme postavit pontonový most přes Labe. Jeden.

Kdybychom armádu zrušili úplně, stalo by se něco? Přišli bychom o nějakou použitelnou bojovou hodnotu? Pochybuji. Jen bychom ušetřili těch padesát miliard. Ale naše schopnost obrany by se nezměnila ani o milimetr.

A upřímně řečeno... nestojím o to, aby naši obrannou hodnotu měl na starosti někdo, kdo to v dnešní době dotáhl na generála. Blbec, zrádce a namachrovaný magor, který dovolil naši republiku takto odzbrojit, neozval se a klidně si dál dělal kariéru na ministerstvu, ten opravdu není ten pravý pro budoucí krize.

Hodnocení

Komentáře

Obávám se, že ta čísla o ČSA v r. 38

jsou totálně mimo.
Kdysi dávno za doby kralování Velkého Liborka na ACZ jsem tam sesmolil na toto téma blog. Už je asi pryč a je to škoda.
Nicméně mám ta čísla.
Počet mužů u bojových útvarů okolo 650 tis. kusů, ovšem ti starší vůbec nevěděli, co si mají počít s novou technikou.
Nenarukovalo cca 120 tis kusů, z toho asi 100 000 branců německé národnosti, kteří přešli hranici a začlenili se do jednotek Henleinových Freikorps.
Zbytek do 1 mil. 300 tis byly týlové jednotky. Strejcové s koňmi, neschopové ve skladech, kuchaři, pradleňáci.
Oproti Říši už nebylo odkud brát další zálohy!!! Oproti tomu Německo bylo schopno nahnat do zákopu v případě mobilizace 3,5 mil. vojclů.
Byl zoufalý nedostatek tažné síly, koně sedláků byly k ničemu, nákladní auta prostě nebyla ani v civilním sektoru.
Letadlíček jsme měli pouhých 568. Dřevěných hraček potažených látkou s nulovou ochranou pilota a motoru, pomalejších cca o 100 km/h oproti německým hliníkáčům s ocharnou motoru i pilota pancířem.
Na celou republiku jsme měli asi 250 PL děl, zbrojovky měly své soukromé PL kulomety. Prostě PVO prakticky neexistovala.
Není pravdou, že jsme měli pohraniční pevnosti. Byla dobudována velmi zhruba jen jedna línie ze tří a navíc s absencí těžších zbraní (kulomety, kanóny, děla) Opevnění mělo být dobudováno až v r. 1946!!!
Tzv. ŘOP-íky mohly být zničeny jediným zásahem z děla nebo těžšího minometu.
Co se týká výcviku a výzbroje pěchotními zbraněmi, neměli jsme vůči německé armádě nárok.

Čímž si vůbec nedovoluji tvrdit, že dnes je situace lepší, než je popsáno v článku, spíše naopak. Dnes to jsou úplní šášulové.

Mobilizace

Pane Targus.
Podstatná je snaha,co se podařilo,jak by to dopadlo těžko říci.
Víme také,že se na cizím území bojuje hůře,výhodnost domácího prostředí by dodala určitou naději na úspěch.
Napíši to dnes,právě ta Mnichovská zrada,dodala Německu sílu,aby si Německo trouflo na další státy,jinak by stejně došlo k obsazování sudet,ale už by opravdu narazili na odpor.Prakticky jsme zůstali osamoceni,bez naděje pomoci od sousedů.

Re: zemedelec Proto jsem právě i zmínil

úprk jedné stovky tisíců sudeťáků za kopečky. Ti by podle mého názoru sehráli klíčovou úlohu při prolomení obrany, zejména v horských oblastech.
Sto tisíc lidu, to je pět až šest divizí se znalostí domácího prostředí. Určitě by se našlo pár stovek ochotných, kteří by provedli přes linii přepadové oddíly Wehrmachtu.
Jen na okraj - při ničení Maginotovy linie byly použity jednotky průzkumníků a výsadkářů, které pak útočily na bunkry přímo z bezprostřední blízkosti vhazováním granátů do střílen a průzorů.

Freikorps

Targusi, řopíky byly postaveny i trochu dále než v Sudetech. Malou jednotku by převedli, ale pohyb větší skupiny by neunikl pozornosti. A na horách, kde byla opevnění přímo u hranice, je hodně obtížný terén, kdy jinudy stejně jít nemohou.

Re: Gerd Tak ještě rychle,

přečtěte si něco o dobývání ML, ale ne beletrii.
Byla plně vyzrojena a do měsíce bylo vymalováno. Nikoli pouze obchvatem přes Benelux, nýbrž i proražením ML.
Frantíci se bohužel chystali na WWI., nikoli na WWII. a zcela nový způsob boje Wehrmachtu.

Pohraniční opevnění

O pohraniční opevnění se tvrdě bojovalo v dubnu 1945 na Ostravsku. Rudé armádě to trvalo dva týdny,a to byla v lepším stavu než Wehrmacht v 1938. Dva týdny času (nebo měsíc?) by poskytlo, aby Francie mohla mobilizovat a poslat armádu proti Německu. Dvě fronty by Wehrmacht neustál.

Zapomínáte na to, že…

Zapomínáte na to, že žabožroutům jsme nestáli za to, aby kvůli nám mobilizovali. Natož aby vyrazili do boje. O té verbeži za kanálem nemluvě, ale ti s námi, na rozdíl od Francie, neměli spojeneckou smlouvu.
Opět, nyní, naši spojenci a to ještě s Německem do kupy. Má tato země budoucnost?

Francie

Francouzi nás považují za podlidi a kolonii ještě dnes. Pro ně jsme na úrovni bývalé francouzské kolonie. Ne, pomoci by nám hned nepřišli, ale při úspěšné obraně, a ta byla reálná po krátkou dobu (https://rok1938.webnode.cz/nemecka-rise/situace-v-roce-1938/wehrmacht/) by se odhodlali zaútočit na Německo, zvláště kdyby viděli, že německá armáda krvácí a ještě neměla to sebevědomí, které získala až v roce 1940. V roce 1938 měl Wehrmacht ještě příliš v paměti porážku z 1918 a zase tak moc si Němci proti ČSR nevěřili. Po delší době by Němci vyhráli, ale nějaké bleskové vítězství Wehrmachtu by se určitě nekonalo. Dopadli bychom jako Finsko v zimní válce se SSSR.

odpoved

naprosto souhlasim, jen si myslím, že by jsme vydrželi déle a německé sebevědomí hodně srazili hned na začátku

Pohraniční opevnění

Ještě k pohraničnímu opevnění. Němečtí generálové se československých pevností nesmírně báli, a po okupaci ČSR a provedených zkouškách dokonce přiznali, že je ještě dost podcenili! Nezpochybnitelným faktem je, že v září 1938 nevlastnila Wehrmacht jednoduše žádnou zbraň schopnou prorazit stěny nejsilnějších československých tvrzí, a ani útoky ze vzduchu by proti pevnostem nebyly tak účinné, aby je jedna bomba hned vyřadila.
Zkušenosti ze stavby řopíků pak Wehrmacht využil při stavbě Atlantického valu.

Re: Gerd Nepravda,

Flak 88. Hledejte na netu a nečtěte pouze Wikinu. V Reichu od r. 33, skvělé zkušenosti ze Špánu.
Kromě toho sruby nebyly vybaveny projektovanými půlkulovými dekly určenými k palbě a pozorování. A co je nejhorší, nebyly tam vůbec žádné těžké zbraně, tudíž byly tyto pevnosti zcela k ničemu.
Porovnávat ŘOP s A-valem, to snad nemyslíte vážně.
Musím zpátky do práce, oběd byl rychlý.

Flak 88

Flak 88 bylo protiletadlové dělo a jeho použití proti tankům je až záležitostí pozdější. Ve španělské občanské válce byl testován (verze 36 a 37), teprve verze 41 byla rozsáhlejší počtem. A proti pevnostem se bojuje nepřímou střelbou, což protiletadlový kanon dost diskvalifikuje. Má velkou siluetu, je těžký a přes hory se blbě převáží. Jeho použití proti pevnostem možné, ale až po delší době na jeho přepravu na místo určení - a to už by bylo po válce. Reálný vliv při hypotetickém boji o Sudety mizivý.

Re: Gerd Jediná smůla, že váš

názor nečetla německá generalita. To by Wehrmacht dostal na frak už v r. 40 a nemusela být žádná světová válka.

Targusovi

Targusi,
německá generalita věděla totéž, co já dnes, a tak na Hitlera moc naléhali, aby se dohodl politicky. Hitler jim potom po prohlídce pevností dal za pravdu. Do dobývání pohraničí se německé armádě nijak nechtělo.

Děla proti čs opevnění

Ještě k těm dělům. Jediné vhodné dělo Wehrmachtu proti čs opevněním byl těžký polní kanon vz. 18 ráže 100 mm. Bylo jich málo kusů v zálohách hlavního velení Wehrmachtu, dostřel 20 km byl k ničemu, na přímou střelbu byl kanon příliš zranitelný.

Německá armáda neměla palebné prostředky na eliminaci pevnostních objektů (česky: neměla těžká děla velkých ráží). Střemhlavé bombardovací letouny by byly neúčinné (už tehdy byl problém trefit řopík vz. 37, je malý). Je nutno poznamenat, že němečtí velitelé si této nevýhody byli vědomi, a proto útok proti linii TO ani neuvažovali. Na pevnostní objekty by musely útočit pěchotní ženijní jednotky, které ale neměly potřebné speciální zbraně, a protože opevnění byla zajištěna palebnými vějíři i systémy polního opevnění, jednalo by se o náročný úkol s množstvím obětí na německé straně (přístup ke střílnám byl zaminován, takže pohádky o obětavých německých vojácích, jak hází granáty střílnami na obránce nebo postupují s plamenometem, vynechme jako báchorky, ve skutečnosti by po nich zbyl kráter).
Útok na opevnění by přešel ve střetný boj, na který byla obě vojska cvičena, přičemž výhody byly jednoznačně na straně obránce - útočník se musel pohybovat takřka nekrytý v cizím, neznámém terénu, krytém překrývajícími se palebnými vějíři automatických zbraní obránce.

Více zde: https://rok1938.webnode.cz/nemecka-rise/situace-v-roce-1938/wehrmacht/

Targusi, ne, německá armáda neměla žádnou vhodnou zbraň v dostatečném počtu k rychlé likvidaci čs. opevnění. Trvání války 2 týdny je skoro jisté, a ještě delší dobu reálné, ale těžko by válka trvala déle jak 1 měsíc.

Řopík

Střelba do vlastního srubu
Teoretické předpoklady týkající se odolnosti jednotlivých opevnění byly prověřovány experimenty. V roce 1935 nechalo ŘOP vyrobit a posléze na střelnici v Jincích rozstřílet zkušební betonové desky. Na podzim roku 1936 byl na dopadové ploše Jordán stejného výcvikového prostoru dobudován zkušební pěchotní srub označený "CE odolnosti II".
Nejprve byl využit k důkladným zkouškám vybavení a zbraní, jak pevnostního 4cm kanónu vz. 36, tak i těžkých kulometů vz.35. Důležité bylo prověření především účinnosti větrání srubu. Hrozilo totiž nebezpečí, že během intenzivní palby dojde k zamoření vnitřních prostor střelecké místnosti oxidem uhelnatým. Zkoušky také vedly k úpravě větrání.
Nakonec byl koncem června podroben ostřelování z děl ráže od 80 mm až po moždíř ráže 305 mm. Stropnice objektu vydržela dva přímé zásahy granátem největšího kalibru, které v betonu vyhloubily jen malé krátery se vzhůru vyhnutými pruty výztuže. Po opravě sloužil srub k dalšímu výcviku a zkouškám pevnostních zbraní.
Zdroj: https://technet.idnes.cz/ceskoslovenska-mobilizace-roku-1938-d5v-/vojen…

Armáda

Targusi,
dnes nesouhlasím. Armáda ČSR mohla v 1938 postavit asi 30 divizí proti 37 divizím německým. Nezkušenost mobilizovaných vojáků byla na obou stranách, ale čs. armáda byla zkušená úplně stejně ne-li lépe než Wehrmacht. Měla zkušenosti z doby 1. sv. války (jako Wehrmacht) a prokázala své schopnosti v boji čs. legionářů v Rusku, v sedmidenní válce o Těšínsko proti Polsku a proti Maďarsku, když chtělo okupovat jižní Slovensko. Armáda se bránila na relativně malém území, takže ani ta neschopnost mobility nebyla tak zásadní, protože především česká část měla velmi hustou železniční síť už z dob R-U. A čs. armáda zrekvírovala 186 461 koní, 5 230 osobních automobilů, 9 972 nákladních automobilů a 709 autobusů. Měla technické problémy úplně stejné jako Wehrmacht, který také neměl dost automobilů (a to celou válku, takže i wehrmacht byl hipomobilní).
PVO byla založena na typu protiletadlového kanonu vz.22, kulometu vz.36 a ústřední zaměřovač vz.37. Bylo jich málo, ale ani to nebylo rozhodující, protože přesnost Luftwaffe ještě nebyla dobrá a trefit se přímo do bunkru znamenalo vystavit letce několikanásobným pokusům v protiletadlové palbě. Nakonec by bunkry podlehly, ale kde je řečeno, že by zrovna v bunkrech museli být v té době vojáci? Jedno lehké opevnění řopík pořád mohlo vázat síly pěchoty, dělostřelectva (ani Němci neměli kanonů nazbyt), i letectva.
A zkušenosti německých pilotů z dob španělské občanské války byly částečně eliminovány přechodem na Bf 109. Většina německých zbraní ještě trpěla nedostatečnými testy. Většina německých děl byla lehčí ráže (po porážce v 1. sv. válce byly těžší ráže zničeny), čs. armáda měla potřebu lehkých děl pokrytu na 70% a těžkých děl na 100%.
V září 1938 měla čs armáda k dispozici 34 550 ks lehkých kulometů vz. 26 a 30, výborné zbraně ráže 7,62 mm s dostřelem 3500 m a především v opevněních. Při kadenci 200 střel za minutu (praktické kvůli přehřívání hlavně, teoretická byla 600 střel), hmotnosti 8,84 kg by šel použít jako protiletadlová zbraň při těch útocích Luftwaffe proti řopíkům, které zmiňujete.
Tančíků vz. LT-38 jsme měli méně než Wehrmacht, ale větší kvality než Pzkwg vz. 1 a 2, takže se obecně tankové síly čs armády a Wehrmachtu považují za vyrovnané. Manévrovací možnosti a technologická úroveň německých motorizovaných a tankových jednotek v roce 1938 nedosahovala úrovně, kterou je dnes nacistické Německo známé v letech 1940-1945. První tzv. blesková válka proběhla teprve proti Polsku v září 1939 a odkryla dost značné slabiny německé armády, kterých jen díky nezapojení Anglie a Francie nebylo využito. Ty slabiny Wehrmachtu byly ještě větší v roce 1938. Průlom na území Československa by byl komplikovaný kvůli nedostatku vhodných cest přes horská a kopcovitá území a přes československé pohraniční opevnění. Dělostřelectvo čs. armády bylo velmi kvalitní a plně připravené. Nemohlo udržet pevnosti a průsmyky spolu s řopíky věčně, ale takové Monte Cassino nebylo opevněno vůbec, šlo o hromadu trosek - a dodnes si je připomínáme. Přitom jde o kopec, jakých je i v ČR dost. ŘOP nemohly být zničeny jediným zásahem z těžkého děla nebo těžkého minometu, protože jich Němci měli málo. Teprve kořistní čs. zbraně (především děla a tančíky) Němcům umožnily vyzbrojit Wehrmacht na dobu, než si vyrobili vlastní.
Celkově čs. armáda byla kvalitativně na shodné úrovni jako Wehrmacht kromě stíhacího a bombardovacího letectva. PVO na krátkou vzdálenost mohly pomoci vyřešit lehké kulomety, kterých bylo dost, a první verze německých letadel nebyly zase tak skvělé. Trpěly technickými problémy a nebyly ještě tak odolné jako pozdější verze. Proti většímu počtu tanků bylo možné nasadit lehké polní i těžké dělostřelectvo a to bylo vynikající.
Doktrína čs. armády byla zdržet útok Němců, než proběhne mobilizace ve Francii a útok Francie na Německo. Na ten úkol byla čs. armáda dostačující a splnila by jej. Dlouhodobě nemohla odolávat osamocena proti wehrmachtu, ale to nebyl její úkol. Zachytit první úder a zdržet Němce o několik dní bylo plně v silách čs. armády.
Protože ale Francie a Anglie měly v čele dva idioty, a to Nevilla Chamberleina a Edouarda Daladiera, nejdříve věnovali Hitlerovi Sudety a pak 15. března 1939 i zbytek ČSR, a tím několik výborných zbrojovek, kořistních zbraní a dalšího materiálu, které Hitlerovi umožnily útok na Polsko a pak Francii, kdy v obou zemích tančíky LT-38 ještě bojovaly (a kořistní děla byla ještě v atlantickém valu).
Chamberlein a Daladier zradou a nedodržením spojeneckých závazků přivodili zásadní existenční problémy Francie a Anglie v letech 1940. Místo, aby Hitlera zastavili společně, což dost dobře mohli, tak dovolili, aby Hitler zničil jednoho po druhém.
Dnes má Francie v čele Macrona, což je typ podobný Daladierovi, a Malá Británie Terezku Mayovou, která je na úrovni Chamberleina. Jen Angela Merkelová, přes všechny výhrady, které k její krátkozraké politice mám, není Adolf Hitler.
Sudetoněmecký landsmaschaft je jen nástupnická organizace Freikorpsu, což byla v roce 1938 teroristická organizace na úrovni dnešního Islámského státu nebo Al-Kaidy. Všichni obhájci sudetských Němců vlastně podporují požadavky teroristů. ČSR možná nesplnila všechny požadavky Němců po vzniku republiky v 1918, ale byla to zdaleka nejdemokratičtější země široko daleko a Němci měli v ČSR větší výhody a více demokracie než jinde (třeba Polsku, to byla čistá totalita). Měli jsme se bránit? V dané situaci ano, jak ukázal pozdější vývoj. Chamberlein a Daladier byli mizerní politici, kteří udělali pro své národy to nejhorší, co v dané chvíli mohli.
Dnes jsme svědky přepisování historie a snahy o začlenění ČR do Německa. Nakonec za pár století asi Češi, Moravané a Slezané zaniknou (a možná zaniknou i Němci), ale 2. světová válka se vůbec nemusela konat, kdyby Daladier a Chamberlein splnili, co byli zavázáni splnit.

V EU se na nás stále dívají jako na lidi podřadné kategorie, stejně jako Hitler. Slova holandského politika a místopředsedy EK Franse Timmermanse na přednášce v USA ukazují, jaký je skutečný pohled EK na obyvatele zemí V4. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Komisar-Timmermans-predna…
Pro něj jsme stále jen podlidi, a celá tzv. E15 je takových politiků plná. Dokud nás nezačnou brát jako rovné partnery a zabývat se našimi obavami z islámu, do tehdy bude EU jen společenstvím rovnějších (Německo a Francie) a poslušných posluhů.

Co se týká dnešní armády ČR, jde o výcvikové středisko pro expediční sbor pro zahraniční mise, nikoliv na obranu ČR. Na úkol, který má, je síla dvou divizí, 30 tanků, 14 Gripenů, atd. dostatečná. Sice by neubránila ani jeden kraj po 2 týdny, ale naštěstí na nás kromě islámských teroristů nikdo neútočí. A že v ČR ještě neproběhl teroristický útok islámských džihádistů? I to přijde. Nebýt teroristů a boje za víru, byl by islám v ČR v pozici ostatních náboženství a soukromou záležitostí každého obyvatele, do které by nikdo nemluvil.
Takže máme předražené výcvikové středisko těch, kdo bojují za zájmy cizí velmoci. Naše finanční podpora takových misí je daň za částečnou samostatnost. Mezi roky 1918 - 1939 jsme platili francouzskou zahraniční misi, asi 2 mld. prvorepublikové měny. Bylo to hodně. Pak jsme vyráběli zbraně pro Němce (1939 - 1945). Po krátkém období samostatnosti (1945-1948) jsme dodávali uran SSSR, které sice má vlastní ložiska, ale nehodlalo přenechat uran nepříteli (což ale nebyl důvod, proč jsme připadli Stalinovi, tím bylo sousedství se SSSR a anexe Zakarpatské Ukrajiny). No a dnes dodáváme vycvičené vojáky pro šíření míru, demokracie a lidských práv, kam nám nový protektor poručí. Až se USA a EU rozkmotří, budeme poslušně dodávat vojáky a platit příspěvky, kam EK poručí. Malé státy to mají těžké a přežívají, jak mohou. Bylo rozhodnutí Beneše přijmout podmínky Mnichovské dohody správné? Se znalostí pozdějšího vývoje dnes tvrdím, že nebylo. Měli jsme se bránit i za cenu, že bychom podlehli. Mrtvých by bylo podle odhadů přibližně stejně jako oproti okupaci. Jenže dnes víme vše, zatímco v 1938 ještě dnešní znalosti neměli. Vyjma Chamberleina a Daladiera, kteří zprávy o Hitlerových úmyslech měli a klidně nás obětovali. Stejně jako dnešní EK nás obětuje imigrantům z Afriky. nikomu nepomůžeme a sami se zničíme. Jenže cílem je výměna obyvatel a ten plán se EK daří.

Re: Gerd Už musím bohužel do práce,

takže jen na první odstavec.
WWI. a navazující byla úplně jiná, než to, co uměl Wehrmacht v r. 38. Bez komentu.
Pokud jsem dobře četl, vynechal jste Španělsko, kde se Němci dobře vyučili. Jak ve vzduchu, tak i na zemi.
Více možná večer, už fakt musím.

Neuměl

Targusi, Wehrmacht v roce 38 o moc víc než WWI neuměl. Měli 4 tankové divize a ještě k tomu vyzbrojené PzKpfw I a II, které na toto nebyly vhodné.
Ano, ve Španělsku se Němci hodně naučili, ale v roce 38 to ještě nestihli uplatnit, alespoň co vím. Ve vzduchu luftwave stále létala ve trojicích a na zemi se jako na smilování čekalo na PzKpfw III, který by ten blitzkrieg umožnil. Kromě toho, Fall Grun ani s taktikou blitzkriegu nepočítal, naši velitelé tuto taktiku znali, měli přeložené německé příručky a byli připraveni ji případně použít taky - odtud 4 naše rychlé divize. Vůbec nemluvím o tom, že my jsme byli daleko těžší soupeř, než Polsko.
Nelze posuzovat wehrmacht roku 38 optikou roku 39 a dalších let...

Španělsko

Španělsko jsem nevynechal. Letci bojující ve Španělsku se museli přezbrojit na nový typ letadel. Messerschmity Bf 109 E se na španělském bojišti objevily až na konci 1938. Častou chybou je, že lidé posuzují Wehrmacht z roku 1938 optikou úspěchu proti Francii v 1940. Jenže předtím byly zkušenosti z obsazení Rakouska, Sudet, obsazení zbytku ČSR, války proti Polsku. Vyjma Polska se takřka nebojovalo, ale Wehrmacht si udělal reálná cvičení a z každého se poučil. I polská válka odhalila slabiny Wehrmachtu, především tanků Pzkwg II.
Bf 109 A- D ve Španělsku byly o dost horší než Bf 109 E, kdy došlo ke kvalitativnímu skoku. Ve Španělsku měli Němci letadla, která rychle zastarala. vývoj letectva ve 30. letech šel kupředu každý měsíc.
Čs. letectvo bylo ochotno vyslat letadla na jednosměrnou misi bez návratu (místo, aby bylo zničeno na zemi) proti železničním uzlům (např. Linec), a pak by armáda bojovala pod nebem se vzdušnou převahou Luftwaffe.
Ve Španělsku měli Němci trvale vždy max. 6500 mužů (9měsíční turnusy), prošlo jimi asi 20 000 mužů. Prvotní složení sil Legionu Condor bylo: Bombardovací skupina K/88 (tři letky Ju 52), stíhací skupina J/88 (tři letky He 51), průzkumná skupina A/88 (letouny He 45 a He 70), námořní průzkumná skupina AS/88 (hydroplány He 59 a He 60), zkušební bombardovací letka VB/88 (He 111 a Do 17), zkušební stíhací letka VJ/88 (Messerschmitt Bf 109, které Němci dodali počátkem léta 1937), tanková jednotka Drohne (PzKpfw I Ausf. A a B).
U pozemního vojska Němci poskytli kontingent ženistů a civilních instruktorů a 20mm protiletadlové baterie a 88mm protiletadlová děla. Němci neměli nikdy ve Španělsku velké pozemní jednotky.

WWII sice byla jiná než WWI, ale ani Němci ještě neměli v září 1938 dostatečně zvládnutou taktiku bleskové války, to se naučili až při obsazování. Francie a Anglie poskytly Německu možnost vycvičit síly v sérii reálných válek s drobným odporem v ČSR a závěrečnou zkouškou v Polsku.

Souhlasím

Není co dodat, souhlasím.
Jen poznámka - v září 38 nebyl k dispozici LT38, ale LT35, ovšem i ten byl v této době zcela srovnatelný s PzKpfw III, kterých měli Němci cca 75 a to ještě ne u prvosledových jednotek, verze I a II nebyly pro naše tanky soupeřem a jejich pancíř bylo možné prostřelit kulometem. Takže nedostatek PT děl v naší armádě také nehrál roli. Nehledě na to, že taktika blitzkriegu vzhledem k terénu se u nás nedala použít, Wehrmacht na ni ještě nebyl cvičen a ani s ní u nás nepočítal! Fall Grun naopak počítal s opotřebovací válkou ve stylu I sv.v., na což byla naše armáda vycvičena perfektně. Zásadní bylo, že lidé vnímají Wehrmacht optikou toho, co předvedl později, ale tak tomu v roce 38 nebylo. Nehledě na to, že náš velitelský sbor byl daleko zkušenější, měl zkušenost s boji na Sibiři, s logistikou atd, takže by dost možná (těžko říct) byl pro Wehrmacht solidním soupeřem.
Jo a zcela mimochodem bych k tomu doplnil - v září 38 měl Wehrmacht celkem 4 tankové divize - stejně jako my 4 rychlé...
Jak správě píšete, teprve naše zbraně umožnily Německu začít válku. 1/3 tanků, které převálcovaly Francii, byly původně naše.
Ještě bych připomněl, že Němci neměli ani žádný uplatnitelný válečný plán. Ten jejich Zelený počítal s překvapivým útokem na naše opevnění před naší mobilizací. K tomu nedošlo. Jak se správně mnohde připomíná, Září 38 byl nejvhodnější čas se Němcům postavit. Bohužel, mohli jsme celkem dlouho (možná přes měsíc) odolávat, ale nakonec bychom podlehli. Nejsem si jistý, zda by to z tohoto důvodu stálo za to…

LT 35

Děkuji za opravu chyby, máte pravdu.

odpoved

měli bychom svoji hrdost!

Nesouhlasím

Nejsem žádný fanatický zastánce války v roce 38, z dlouhodobého hlediska bychom určitě prohráli a nechci si představovat, co by s námi Němci udělali potom. Ale na druhou stranu, když argumentovat, tak reálnými možnostmi a čísly. Škoda, že se nedochoval ten váš blog.
Pokud já vím, tak počty armád byly zcela srovnatelné - 1,1 mil mužů na obou stranách. Německé jednotky vůbec nebyly ve svých nástupních prostorech, byly neschopné zahájit válku 30.9. Říše neměla vycvičené další záložníky, stačili vycvičit pouze jeden a část druhého ročníku. Neměli ani zbraně, uniformy a další vybavení, aby mohli postavit do pole další jednotky. Celkově byla jejich armáda jen o něco větší, než ta naše. Úroveň výcviku je diskutabilní posuzovat, Wehrmacht roku 38 nebyl ten z roku 39.
Co se letadel týče, nemáte pravdu. Me109 verze A-C dosahoval jen o něco vyšší (cca 30km-h) rychlosti než naše Avia534 (mimochodem, Italové v Africe dokázali se svými Cr32 jakž takž bojovat i proti mnohem lepším Hurricanům). Němci jich měli 400, my našich Avií 350. Pokud vím, tehdy ještě nepřešli na taktiku “čtyř prstů”, takže i v tomto směru jsme na tom byli stejně. Luftwave měla zásoby bomb, leteckého bezínu a maziv na cca 3 týdny bojů. Celkově neměla německá armáda dostatečné zásoby střeliva atd. na dlouhodobý konflikt (my také ne, pokud vím počítalo se se zásobami na měsíc).
Co se protiletadlové obrany týče, máte pravdu, ta byla tragická. Ale pokud vím, říjen 38 bylo velmi špatné počasí a jen málo dnů bylo vhodných pro letecké operace. Luftwave byla nevycvičená, Ju87 měla v několika desítkách kusů, takže po taktické stránce by dokázala podporovat pozemní armádu jen velmi špatně. Ovšem je fakt, že bombardovat Prahu a další města by zvládla bez problémů.
Není mi známo, že by ŘOP mohl být zničen jediným zásahem z děla nebo dokonce těžkého minometu. Právě naopak, Němci v té době neměli děla schopná něčeho takového.Jedinou možností bylo zasáhnout střílnu PT kanónem 37mm, případně jak píšete svazkem granátů či plamenometem. To byl způsob boje, na který se Němci připravovali, jenže jejich příručku naše rozvědka získala, přeložila a dostaly ji k dispozici všechny pohraniční svazky. Také se na toto připravovali, přístup ke střílnám byl zaminován a chráněn minami.
Kromě toho, opevnění nemělo být totálně neprostupné. To je zcela falešná představa! Lehké opevnění mělo dle představ být schopno zadržet protivníka na 1 týden. Toto by nepochybně splnilo.
Celkově si tedy dovolím tvrdit, že Němci by nás sice porazili, ale zvítězili by s hodně pocuchanou armádou a vůbec by nebyli schopni začít válku v roce 39.

Re: pavt Máte to moc dlouhé na to,

abych vám měl čas všem a všechno jedno po druhém vyvracet. Opravdu musím občas i pracovat.
Oslovím majitele zdejšího prostoru - Vidláka a dárce literatury - pana Jackelina de Maily, jestli mi povolí ji dále šířit, a klidně to naposílám. Jeho maily bych pouze překopíroval, takže by mi to ušetřilo čas.

ŘOP

Targusi,

poskytnu argumenty taky proti ŘOP. Objekty byly proto betonovány běžným způsobem dle tehdy platných čs. norem, předepisujících pevnost betonu 200 kg/cm2 při použití 360 kg cementu na 1 m3 betonové směsi. Nebylo dbáno ani na nepřetržitou betonáž, takže byly u některých objektů samostatně betonovány dno, stěny a strop. Armatura byla také poměrně řídká.
V této souvislosti je zajímavé ustanovení v zadávacích listech některých úseků, že kvalita provedených stavebních prací bude zkoušena odpálením ekrazitové nálože na objektu. Praktické použití této klauzule nebylo asi dosti dobře možné. Zkoušky ostřelováním prokázaly, že takto zhotovené objekty odolávaly pouze jednotlivým zásahům lehkého dělostřelectva.
Díky kvalitě práce asi byla odolnost objektů nižší než je dle plánů odhadováno. Především u vz. 36, vz.37 byl lepší. Ale stačilo by. Finům v zimní válce stačily i hromady dřeva.
Více opevnění nebylo možné postavit, i tak náklady představovaly asi 20% tehdejšího rozpočtu.

Jakelin de Mailly

Templář jménem Jakelin de Mailly padl u Cressonských pramenů 1.5.1187.

1938

Souhlasím, čs. armáda byla plně schopna splnit úkol zdržet Němce na 2 týdny, aby Francie mohla zaútočit z druhé fronty. Vše, co píšete, je pravda včetně toho bombardování měst, ale Luftwaffe neměla dostatek bomb, aby jimi mohla plýtvat na civilní cíle. Byli na tom asi jako Francouzi v Libyi, kteří po vyprázdnění muničáků shazovali betonové atrapy.
Jen ještě doplním, že příliš mnoho lidí si představuje čs. opevnění jako betonovou pevnost, kde by vojáci seděli a čekali na nepřítele. Opevnění měla nepřítele zpomalit, a to na anšem území dokázala při ostravské operaci Rudé armády (zastavila ji na 2 týdny v dubnu 1945). z čelní strany byl obvykle zemní val a ten neprostřelilo žádné dělo. Na jižní Moravě nikdy neměly být těžké objekty, vždy jen střední nebo lehké a počítalo se s mobilní obranou. Těžké objekty byly v horských průsmycích, kde se obejít nedaly.

Odpůrci pevností systematicky používají argument, že pevnosti se dají obejít, a neustále opakují, že Němci přece snadno obešli Maginotovu linii. Jaksi se jim ovšem nechce diskutovat o těch (vůbec ne vzácných) případech, kdy se pevnosti obejít nedaly a kdy se o ně opravdu bojovalo. V takových případech totiž útočník zpravidla utrpěl naprosto děsivé ztráty. Týká se to např. útoku sovětské armády na finskou Mannerheimovu linii v zimě 1939-1940 či útoku německých horských divizí proti řecké Metaxasově linii na podzim 1940. Nečekané problémy způsobilo Němcům také polské opevnění na tehdejší hranici s východním Pruskem, kde pevnost s posádkou 700 Poláků zastavila německou divizi o síle 17 000 mužů. Dokonce i o tu Maginotovu linii se v roce 1940 v několika oblastech bojovalo, a to s velkými ztrátami na německé straně. A ještě na úplném prahu porážky dokázali Francouzi v alpských pevnostních objektech hladce odrazit tragikomický útok italské armády. https://www.vojsko.net/index.php/armady/13-opevneni/1423-pohranicni-ope…

Kromě Wehrmachtu by došlo k útoku Polska (Těšínsko a Spiš) a Maďarska (jižní Slovensko, Podkarpatská Rus - Zakarpatská Ukrajina), které se k porcování kořisti přidaly. Dlouhodobá obrana byla nemožná, ale čas pro spojence by čs. armáda získala.

Po 2. světové válce byla řada pevností obnovena, posílena a doplněna, a Francouzi udržovali Maginotovu linii proti Varšavské smlouvě. Podle všech zpráv čs. velení nepodlehlo fascinaci Maginotovou linií jako francouzská armáda a vždy pevnosti považovalo za objekty, které zachytí jen první nápor nepřítele a získají čas na mobilizaci ústup sil na Moravu a Slovensko, a získají čas Francii k útoku. To by zvládlo a Hlitlera zastavilo natolik, že by nemohl zahájit 2. světovou válku, neměl by tolik sil proti Polsku a Francii.
Neville Chamberlein a Edouard Daladier byli zodpovědní za rozpoutání WWII stejnou měrou jako Adolf Hitler.

NDR v roce 1950 a 1967 prohlásila neplatnost Mnichovské dohody od samého počátku
V roce 1973 byla Mnichovská dohoda ve vzájemných vztazích mezi Německou spolkovou republikou a Československou socialistickou republikou prohlášena pražskou smlouvou za nicotnou a nulitní v souladu s touto smlouvou.
V letech 1968–1969 konference OSN o správnosti mezinárodních smluv prohlásila Mnichovskou dohodu za neplatnou.

Konečný výsledek byl více mrtvých, více války, více utrpení a hranice se vrátily na místo, kde byly před 29. září 1938. Neville Chamberlein volal, že zajistil mír. Zajistil jen válku a nesmazatelnou hanbu.

Ano, souhlas

Myslím, že Mannerheimova linie je klasická ukázka, jak o lehké opevnění v obtížném terénu dokáže protivníkovy způsobit obrovské problémy. Stačí pouze dodat, že naše linie byla daleko lepší, stejně jako naše armáda...
Je otázka, zda by došlo k útoku Polska (podle mě by počkali, jak se to bude vyvíjet, ale tento útok nás primárně neohrožoval, obsadili by Těšínsko a dále by nepokračovali), Maďarsko bylo drženo zpět Malou dohodou a podle mě by nezaútočilo. Kromě toho, i ty jednotky, co na Slovensku a Rusi byly, by dokázaly Maďary zadržet, jak se posléze ostatně ukázalo...

Polsko

Ano, význam Polska a Maďarska by v konfliktu nebyl významný. Víceméně by šlo o boj čs a německé armády, nikdo jiný. Krátkodobě šlo odolávat - a bylo to možné. Navíc Hitler neměl mobilizovanou armádu a ta spousta mobilizovaných lidí by také ještě dokázala vybudovat nějaká lehká opevnění, i kdyby šlo o dřevěná opevnění zpevněná vykopanou hlínou. Japoncům v Tichomoří taková opevnění prokázala platné služby. Na umístění kulometů by stačila a zamaskovat by šla dobře.

Trochu jiné počty

https://echo24.cz/a/SUwM3/osm-mnichovskych-mytu-jaky-byl-vroce-1938-sku…

viagra 50mg canada

can you shoot viagra <a href=" https://viagracnd.com/# ">viagra toronto store</a> - viagra on line\’
http://viagracnd.com/# viagra professional sublingual
cheap viagra on line mastercard <a href=http://viagracnd.com/#>online viagra in australia</a> generic viagra coupon