Pár let před koncem socialismu dávali v kinech film Pokání. Dnes je ten film vedený jako gruzínský, ale tehdy byla Gruzie součást Sovětského svazu a tak se to presentovalo jako sovětský film.
Film měl sice normální strukturu, ale působil vizuálně dost fantasmagoricky. Aby nemuseli přiznat, že řeší přímo stalinismus a mohli se vymlouvat, že to je o diktaturách obecně, tak tam dali plno anachronismů, takže jste tam mohli vidět strážné ve zbroji tak doby Bílé hory, prokurátora s rubikovou kostkou. Takovýhle věci.
Bylo to s tím filmem trochu surrealistické i jinak. Na sovětské filmy tehdy dobrovolně nikdo moc nechodil, ale tenhle kritizoval socialismus, takže se na něj lidi podívat šli už jen proto, že by měl bejt kvůli tématu vlastně (polo)zakázanej, jako byly naše vlastní trezorové filmy ze šedesátých let. Ale když to přišlo ze SSSR, tak to tu nešlo zakázat. Podobně se pro sem tam nějakou narážku chodilo na Nohavicu, Suchého nebo Cimrmana, podobně se četly knížky z 60 let, schované doma v knihovnách.
Koneckonců, jako protlačil výrobu tohohle filmu Gorbačov, tak kdysi protlačil Chruščev "Jeden den Ivana Děnisoviče."
Jít se podívat na Pokání byla tehdy tak trochu společenská povinnost, protože o tom filmu každej mluvil. Podobně se šlo tehdy i na Formanova Amadea.
Příběh sám byl o tom, že v městě umřel místní, kdysi nejvyšší funkcionář a jeho mrtvolu pak někdo vykope a objeví se v zahradě jeho syna. Syna hraje ten samej herec, co hraje ve flashbackách otce (ale nepletete si je, kvůli jinejm vousům, brejlím a tak).
Mrtvolu znovu pohřbí a pak se jim znovu objeví v zahradě a tak několikrát.
Mezitím se to začne v rodině řešit mezi synem (tak 50) a vnukem (20 a něco). Vnuk byl dědův oblíbenec, ale nic o dědově minulosti nevěděl. Žil si ve sladké iluzi, že má hodného dědečka, kterého si lidi váží. Teprve bádáním nad tím, proč někdo dědečka vykopává a hází jim ho na zahradu zjišťuje, co byl jeho dědeček za prase a odporného člověka a je z toho zhrozen.
My to vidíme jako flashbacky a jsou to scény, jakože se v městě rozkřikne, že přijely klády (pokácený vězněma) a pár zoufalých lidí chodí po nádraží a hledá na nich nápisy od vězňů z gulagu, že tak třeba přijdou na to, že jejich příbuzný je ještě naživu. Nebo na nádvoří úřadu přivezou náklaďák zatčenejch lidí, funkcionář se zlobí na poskoka, co to je. On mu odpoví, že nechal zatknout slušné lidi, jak funkcionář chtěl. Funkcionář mu napřed vynadá, že blbec nepochopí ironii a pak se usměje a ty slušné lidi stejně pošlou do gulagu.
Zatímco vnuk je zhrozen tím, kdo byl ve skutečnosti dědeček, jeho otec, funkcionářův syn, který vše věděl a byl tak plnohodnotným komplicem, naopak dědečka hájí a nejraději by to vše zametl pod koberec a dělal, že se nic nestalo.
Kdyby mohl zakázat (a trestat) o tom i jen promluvit, tak to udělá, jen o tom mluví jeho vlastní syn, tak nemůže. Kradli a vraždili přeci taky pro něj.
Protože každá rodina je jeden propojený systém, tak nevydrží silné vnitřní pnutí a rozpadne se, jako vše vystavené vnitřnímu pnutí. Syn neustoupí, protože se nemůže začít přiznávat a veřejně hlásit ke zločinům svého otce, nemůže je nijak obhájit, po městě chodí partneři, děti a vnuci jeho obětí, co by chtěli spravedlnost nebo aspoň pravdu a jen strach a hrozba represí jim brání se jich domáhat.
Vnuk ovšem vyrostl v krásném světě oficiální propagandy. Hustily se mu do hlavy vznešené kecy a on se jich teď neumí vzdát a stát se lusknutím prstů cynickou sviní a šikanovat lidi, aby chválili jeho zločinného dědečka. Film končí tak, že vnuk ten tlak neustojí, vezme si dědečkem darovanou pušku a vystřelí si mozek z hlavy. Jednak aby měl konečně pokoj, jednak aby ublížil rodičům i dědovi, protože ví, že ho maj rádi.
Původně jsem chtěl napsat, že je to taková poetická spravedlnost a filmařská licence, že to je trochu patetické, že to připomíná řecké tragédie, kdy si Oidipus vypíchl v sebepotrestání oči a jako slepec bloudil zemí a jak o tom Kundera filozofoval v Nesnesitelné lehkosti bytí.
Jenže pak jsem si vzpomněl na sebeupáleného Palacha, který v principu udělal to samé, byť ne puškou, ale ohněm, a utrpení (aspoň do první morfiové injekce) bylo o to větší a delší. Palach se taky nechtěl probudit do reality, nechtěl se vyrovnávat se sračkovou realitou, co dokonce pomáhal tvořit, a radši zemřel. Takže to v tom filmu asi nebylo až tak přehnaný. (U Palacha to nebyla rodina, ale spíš režim, na který měl citovou vazbu, ale mechanismus byl stejnej.)
Tohle je ten problém s rodinama. Na jedný straně si v normálních rodinách pomáhají. Na druhé straně se ale celá rodina stává komplicem, spoluviníky a zločineckou tlupou tím, že jeden z jejích členů je zločinec a ona ho nezavrhne. Ze solidarity se stává spoluvina.
Dilema komoušova syna je o tom, jestli, když váš otec spáchal nějaké svinstvo, tak jestli vy pak dáte přednost rodině a odhodíte morálku nebo si podržíte morálku a zavrhnete otce.
(Samozřejmě, může se jednat o matku, může se jednat o dceru, místo komunistů mohou být náckové, mafiáni, exekutoři, havloidé, sekta, církev atd. O jakoukoli jinou, citově provázanou skupinu). Jde o to, co si v dané situaci vyberete a proč. Obě řešení jsou špatná. - Přijdete o člena rodiny (nebo celou rodinu) nebo jste spoluviník zločinu.
Dilema komoušova syna pěkně ukazuje případ Vaše. Podle všeho byl Vaš přeci jen totální prase. Za války v SSSR byl v uzavíracích jednotkách a střílel do zad ustupující vojáky, po návratu do ČSR sloužil v armádě a donášel ruské tajné službě na své kolegy, pak se z něj stal prokurátor a řádil v padesátých letech. Komouši sami ho pak poslali do vězení.
Ve Vašově případě se dilema komoušova syna netýká jeho syna. Měl dceru a ta ho zavrhla. Nepotřebovala k tomu žádné velké morální vypětí, protože Vaš byl stejný prase doma jako mimo domov, takže byť geneticky jeho dcera, patřila mezi jeho oběti a lidsky patřila jinam než on. Jak jednou překonala dětský reflex solidarity s rodiči, už tam dál nebylo nic, co by je poutalo.
Nepátral jsem, jestli náhodou Vaš neměl taky vlastního syna, ale má spirituálního syna, doktora Rychetského. Ten, ač by s ním vlastně neměl mít nic společného, se ho přeci jen stále snaží nějak pokřiveně obhajovat a dělat z něj ubohou oběť komunismu, což je výsměch všem jeho skutečným obětem.
Přitom Rychetský není Vašův syn (leda kdyby se s ním paní Rychetská zkurvila), je jen synem advokáta, který Vaše obhajoval a protože každý má právo na advokáta, tak by si kvůli tomu neměl správně ani co vyčítat. Nikomu by na tom nepřišlo nic divnýho, kdyby to sami nevytáhli. - Jenže Rychetští do toho z nějakého nevyřčeného důvodu dávají daleko víc ze sebe, než jen profesionální povinost.
Starej Rychetskej musel k Vašovi cítit daleko větší spříznění než v běžném vztahu advokát-klient. Skoro to vypadá, že kluci spolu v padesátejch letech řádili nebo starý Rychetský Vašovi přicmrdoval a pojila je společně prováděná svinstva. To se ovšem hned tak nedozvíme, protože Rychetský junior se o tom pochopitelně šířit nebude, o spoustě věcí jistě ani neví, spoustu věcí vědět nechce, dokumenty zmizely kamsi před či po revoluci a hned tak na světlo nevyplavou. Důkazy nejsou, tak mu nikdo nemůže nacpat až pod nos podpisy jeho otce na jednom či druhém prasáckém rozsudku a chtít po něm vyjádření. - A jestli někdo může, bude spíš žádat nějaké to rozhodnutíčko v ten správný prospěch.
Vlastně jediný, kdo nám tu říká špatný věci na svého otce, je sám Rychetský. Byť to dělá v negativu, implicitně a ne explicitně.
Přitom by Rychetskému stačilo tak málo. Vymanit se z temného stínu svého otce a jeho kumpána Vaše a prohlásit, že dělali amorální prasárny, že on je nijak neobhajuje a jestli je chce někdo dát k soudu, ať si dá. Mýty o rodině by šly do řiti, ale vyrostl by jako osobnost.
Když se říká, že děti nemohou za svoje rodiče, tak to je sice pravda, ale platí to právě jen v situaci, kdy rodiče přestanete obhajovat jen z toho titulu, že to jsou vaši rodiče. Kdy je začnete hodnotit jako každého druhého, jako normální lidi, podle běžných lidských pravidel, jako třeba to slavné "nečiň ostatním, co nechceš, aby oni činili tobě." - Pak je vidět, že nemůžete za své rodiče. - Jinak jste jen další lump z tlupy.
Vašova dcera nemá žádný problém, když se jí pomlouvá otec, sama má o něm dost špatné mínění. To, že nemůže za svého otce, bije do očí.
To Rychetský má problém se svým otcem. Nemá to v hlavě srovnané a to by ovlivňovalo jeho soudní i politická rozhodnutí, i kdyby ho nikdo nevydíral, jak ta rozhodnutí mají vypadat.
Nemůže Rychetský za svého otce? Ne, nemůže, ale jen v tom smyslu, že fotra do jeho sviňáren nenutil a nepomáhal mu. To opravdu ne, ale jsou součástí stejné rodinné tlupy, kde se všichni dělí o kořist z otcových sviňáren.
Činy jeho otce se mu nijak speciálně nehnusí, to, co tatík nasviňačil a spíš se je snaží solidárně krýt, aby náhodou na tatínka nepřišel trest, byť jen ve formě morálního odsouzení.
Za to už Rychetský ovšem může, jsou to už jeho vlastní rozhodnutí. Samozřejmě, motivací jsou jen a jen osobní výhody a privilegia, o která by přišel a čert vem fotrovy oběti. Rychetský chce privilegia vysviňačené fotrem. To je základ jeho osobnosti, jeho charakteru. Zbytek jsou jen detajly. - Přeci jen: lepší pozice ve školní třídě; větší možnosti; lepší přístup ke vzdělání, tam kde ostatním je zakázán; pomoc na začátku kariéry: rady i funkce, kde se předvést atd - To vše má svou obrovskou hodnotu. - Ne, nemůže za svého otce, ale je stejná špína ze stejného týmu a je jím vědomě, aktivně a z nízkých pohnutek. - Jinak to prostě nemůže bejt.
Rozhodnutí zůstat solidární s fotrem i přes to, co má na svědomí, to mu nikdo nevnucoval. Jiní by to rozhodnutí neudělali.
Ať si říká kdo chce, že nemůže za svého otce (bratra, matku, strýčka, tchána atd) jediné, co určuje, jestli je to pravda, je, jak moc se od něj desolidarizuje a co z toho vyvodí. - Když se o tom přemejšlí, tak prohlášení "Nikdo nemůže za své rodiče," je přeci jen dost manipulativní a křivácké, protože jemně přesunuje zodpovědnost tam kde není.
Z otázky: "Jak se mohu s takovým dobytkem stýkat, jen proto, že je to náhodou můj otec?" dělá: "Vy mně viníte, z činů někoho jiného." Je to nechutně manipulativní a v podstatě je to přiznání viny samo o sobě. Je to implicitní prohlášení: "Já jsem stejný jako otec, protože mně jeho chování samo o sobě nijak nešokuje."
Jestliže někdo nechce, aby byl jeho otec za dobytek, je jen jediná možnost: Jeho otec se jako dobytek nebude chovat.
Pro kontrast s Rychetským herec Moučka, který přerušil styky s bratrem. Pak každej ví i bez dokazování, že Moučka za bratra nemohl.
Nejde přeci o to, jestli za rodiče můžete nebo ne. Jde o to, co si vyberete jednou dospělý: vyberete si princip rodinné sounáležitosti nebo nějaké obecné lidské hodnoty, které váš drahý příbuzný už dávno opustil?
Tam se to hraje. -
Samozřejmě, jako ten vnouček z filmu Pokání, Rychetský by nejraději oboje, tatíka a vysviňačená privilegia i morální image. Jenže to nejde. Příbuzný ustavil situaci tak, že si musí vybrat.
To je podstata dilematu.
Samozřejmě, jako ten syn z filmu Pokání, otec vnoučka, se můžete rozhodnout, že nejlepší není zavrhnout otcovy zločiny, ale "zastřelit posla špatných zpráv" a předstírat, že je vše v pořádku a věříme na lidské hodnoty - to zastřelit je jen úsloví, v realitě to může být umlčet, uštěkat, zadupat do země, očernit, zdiskreditovat, pomluvit, ostrakizovat atd.
V pozadí je princip "Zločin dokonán, pojďme dělat, že se nic nestalo, nechte mi výhody zločinu a nechtě mě hrát honoraci." - V tomhle "řešení" ten špatnej nebude ten, kdo zločin udělal, ale ten, kdo ho připomíná. Z oběti je rázem zločinec. Špatný se dělá z toho, kdo brání předstírání, že se nic nestalo.
To je však jen o zdání a ne o podstatě. -
V těhle kruzích patří k bontónu nepřipomínat zločinci jeho zločiny, když si chce hrát na honoraci, předvádět se a naparovat.
Bohužel, dělat, že se nic nestalo nefunguje, protože to bychom pak ani nepotřebovali právní systémy.
To bychom rovnou mohli ignorovat všechny vraždy, zlodějiny, znásilnění. Vše od zpronevěr po holokaust. Stejně je to minulost už vteřinu po dokonání a kdo chce, uvidí dávnou minulost ve všem.
Jen to má tu rubovou stránku, někde na tý straně kam se nechcete podívat, se vám hromaděj oběti a jim je hovno po tom, že vy si chcete teď hrát na (morální) honoraci.
Přesně jak to měl v Pokání syn funkcionáře. Aby se o otcových prasárnách mlčelo, musel oběti aktivně umlčovat a nic než násilí nebo hrozby násilím nefungovaly. (I dnešní systém by se okamžitě zhroutil, kdyby ČT, jedna velká rodina, nechala mluvit každého, kritika).
Tatíkovi z filmu nijak nešlo zastavit/umlčet toho, kdo dědovu mrtvolu házel zpět do zahrady ani vnoučka, co se ptal: "Proč někdo vůbec hanobí dědečkovu mrtvolu?".
V mnoha zemích nezatížených komunismem mají tu právní zásadu, že když máte ukradenou věc, tak se vám zabaví a můžete se pak soudit s tím, kdo vám ji prodal (to lidi učí dávat pozor při koupi a nedělat idioty, co si myslí, že jim někdo feťáckého vzhledu v močí páchnoucím koutě opravdu prodává pod cenou VLASTNÍ počítač i s cizíma fotkama).
V našem právním řádě máme koncept "nabytí v dobré víře". Koupíte kradenou věc a je vaše. Když ji najdou, tak musí čekat, až jestli čirou náhodou jinak nečinná policie nedopadne zloděje a z něj pak vy máte tahat prachy, když vaše fotky, několikaletá práce a vše ostatní jsou ještě na tom šlohnutým počítači.
- Jakoby tenhle právní princip vymejšleli děti komunistickej zlodějů, ještě sedící na ukradeném majetku, bydlící v ukradenejch vilách, žeroucí ukradenýma příborama, chlemtající z ukradených sklenic a honosící se diplomama škol, na který se dostali jednou či druhou protekcí, nahrabali při zhasnutí a udělají vše, aby o to poctivě ukradené nikdy nepřišli.
("Znárodnění nevadí, ale teď už nebudem znárodňovat, když mám já nakradeno. Jo.")
Ve filmu Smuteční vlastnost se řeší podobná situace s ukradeným majetkem.
Somr tam hraje komunistickýho aparátčíka, co vyhnal z vesnice v padesátejch letech sedláka, kterej nechtěl do družstva. Musel se přestěhovat mezi cizí do jiné vesnice až na druhé straně okresu. Somr vyhnal i sedlákovu manželku, nedovolil jí ani vzít si vlastní šicí stroj i když do znárodněného majetku nepatřil. Pak pustil do statku sousedy, aby si nakradli - i ten šicí stroj. - Takhle Strana korumpovala společnost, podílem z lupu.
(Co školek bylo třeba v ukradenejch vilách - kdo by svejm dětem nepřál školku, kdo by pomyslel na ty vyhnané, někam na druhej konec země.)
Po 15-20 letech ten vyhnanej sedlák umírá, postarší manželka ho chce aspoň nechat pohřbít v rodné vsi a potřebuje na to oficiální povolení. Všichni se bojí, od faráře po ouřady, povolovat se jim to nechce, zakazovat to taky moc nejde. Přehazujou si ji jak horkej brambor. Všechno, co se stalo za kolektivizace zase vyhřezne ven.
Somr se mezi tím oženil s dcerou jedněch těch sousedů, co si přišli nakrást. Problém je, že ona jednak nevěděla, co tam rodiče ukradli a jednak měla tu vyhnanou ráda. Vyhnaná za války lidem nezištně pomáhala a nic za to nechtěla. Dokonce odmítá se toho dovolávat a řešit svou žádost o pohřbení nějak pokoutně.
Když se pak Somrova žena dozví, že jí matka dala kdysi ke svatbě výbavu a ta byla ve skutečnosti ukradená a ukradená právě té vyhnané, tak je z toho scéna. Dcera teď výbavu nechce. Nejradši by ji vrátila dotyčné i s omluvou, protože cejtí, že je to hyenismus, okrádat někoho, na kom se vozí stát a režim. Jenže matka, aby dceru dostala pod kontrolu, jí předhodí, že si lidi budou myslet, že o tom věděla nebo to ukradla sama.
Protože je pravděpodobné, že by to lidi říkali, tak tu kradenou výbavu ze zoufalství jen rozstřihává na malý kousky, aby ji neměla. - Její zlodějská matka ani zlodějský manžel ani pořádně nechápou, proč ji to vadí.
Komoušova rodina se formálně sice nerozpadá, nikdo se tam nezabíjí, ale to, že jsou rodina už taky mnoho neznamená.
Pro úplnost: Film pak končí tím, že se na vesnici slaví masopust, na zastávce autobusu se lidi v maskách veselej a stranou od nich, se ta stará, osamělá sedlákova vdova rozbrečí.
V tom, o čem byla ta zápletka, sice vyhrála, ale právo pohřbít manžela v jeho rodné vesnici by mělo být automatické. O to by se nemělo bojovat.
Co hůř. Tím, že o ten pohřeb bojovala, tím jen všem na vesnici připomněla jejich vlastní špatnosti, zbabělosti a ubohosti, morální prohnilost, sobectví a zkorumpovanost. To, že si kdysi přišli nakrást. To, že ji nepomohli, i když ona jim před tím jo. To, že se dívali jinam, když se jí dělo příkoří. - Měli z ní špatný pocity a to ji od nich, těch, které Nohavica nazývá "mlčící", oddělovalo.
Před ní si na slušný lidi hrát nemohli, protože oni i ona věděli, že nejsou.
Komouši ji neukradli jen statek a vybavení. Ukradli ji příslušnost k její rodné skupině, ukradli ji její kořeny a identitu. Léta života, kde mohla dělat něco jiného, než se jen vyrovnávat s jejich mrzkostí. Z vesničanů udělali mravní hnus, mezi kterým se už stejně nedalo žít.
To bylo víc než majetek a nešlo to nijak dostat zpět, i kdyby náhodou někdo chtěl.
Znásilněný ženský věděj přesně, že jsou věci, který nejdou zpět.
Některý věci jsou nevratný.
- Log in to post comments
Komentáře
Všiml čeho, že nechápeš, že…
Všiml čeho, že nechápeš, že vztahy mezi lidma jsou dány "nastavením mozku díkyx evoluci" a ty do toho sunes jako vysvetleni jakousi moralku, ze je vic :D Prirodu neprecuras ;)
Hele, jasne chudacku trpels..,. Myslis, ze v kazde dobe, v jakekoliv netrpi lide? To neni argumnet, to je faul, kdy reknes "ja trpel, tak muj argumnet je odted 100x lepsi", blbost, argument jsi tim nezlepsil, jenom si ho timto zhodil, ze ho snazis protlacit "citama" místo argumentama ;)
Zaklad je, matka ma v hlave zadratovano "je to moje dite", zvasty o moralce apod. kdy se navzajem maji udavat/opdsuzovat, si nech na milion chvilek, realny svet ridi priroda ne "filosofie" ;)
Nakonec, i ty pises "musel jsem nadavat", ale v realu, jsi udela co ti nasptala úpriroda, rekl sis, tlupa je proste moje tlupa a utocnici jsou smejdi, neverim, ze jsi to posuzoval, jak ted pises z hlediska vyssiho principu mravniho, 90 procewnt tvych pocitu bylo "zautocili na moju tlupu"...
Na to jak si realisticky u "svudniku", zde kde se to dotyka tebe samotneho, jsi hodně "filosoficky natesen" ;)
Ukradeno na netu
Strach
Ladislav Větvička
3. 9. 2020 blog autora
Vše jako dřiv. Jen nemluvte. Nezpivejte. Netančete. Nefanděte. Netleskejte. Nebavte se. Nesmějte se. Smějete se? Však vas to přejde.
Sanytyzoval ste si ruky? Odstupte. Nemate spravny rozestup. Jaku mate teplotu? Ne, pokud mate teplotu 37,0°C, nemožete chcat do našeho hajzla. Sanytyzoval ste si ruky? A co nohy? Odstupte. Ne, pane, je to vladni nařizeni. Mate spravny odstup? Odstupte ještě kusek. Že prši? Za to my nemožeme. Robime to pro vaše dobro. Nerozčilujte se. Nemožete byt tady pod střišku, bo byste neměl spravny odstup. Ano, chapu, že na vas moc prši. To je vladni nařizeni. Sanytyzoval ste se? Zapište se tady do seznamu. Proč odmitate sanytyzaci? Chapu, že mate alergyju, ale to je vladni nařizeni. Tady v seznamu vam chybi čislica. To je česky mobil? Napište předčisli, ať vas možeme kontaktovat, kdybyste byl ve styku s nakaženym. Cože? Ne, nevim, kaj je Poruba. Sanytyzoval ste se? Naše vlada vas najde aji v Porubě. Jidelni listek? Ne, to nemame. Objednejte si přes internet. U nas je bezpečno, nedochazi ke styku hosta s obsluhu. Mate změřenu teplotu? Kam jdete, pane? Sanytyzoval ste si ruky? Tyto dveře su enem pro vstup. Ano, je to vladni nařizeni. Mate sanytyzovane uši? Nebyl ste ve styku s kontaminovanu osobu? Ne, tady nemožete sedět, mezi stolama musi byt rozestupy. Nechčijte tady prosim. Ano, do teho pisojra vedle možete. Ne, to neni hlupota, to je vladni nařizeni. Čemu uživate neschvalene umyvadlo? Sanytyzoval ste si ruky? Nepřibližujte se. Vstupil ste do hospody neschvalenym směrem. Vraťte se. Sanytyzoval ste se? Vaše teplota je blizka kritycke teplotě. Mate přiznaky? Umyl ste si nohy? To je vladni nařizeni. Vlada přece vi, co robi...
We are just following the rules...
Ladislav Větvička, hlasatel pravdy, lasky, miru a bezinfekčnosti, Edynbugr, Skotsko
dnešní Ivan David
MUDr. Ivan David
6 hod ·
Zatímco nám definitivně otrávili Navalného, ve Středomoří a kolem něho je stále rušno
Turecko se alespoň verbálně posouvá z pozice „váženého spojence“ do pozice potížisty, se kterým bude nutno něco dělat, jak píší už i německé noviny a weby. Thomas Gutschker píše ve Frankfurter Allgemeine o možnosti uvalení sankcí na Turecko, což byla věc před rokem ještě zcela nemyslitelná, i když zdůrazňuje, že formulace představitelů EU jsou přeopatrné:
„Když Josep Borrell na konci minulého týdne představil své myšlenky na nové sankce proti Turecku, jeho neklid byl jasně hmatatelný. Nejprve zahraniční zástupce EU uvedl, že jeho hlavní úkol považuje za „vytvoření prostoru pro dialog“. Poté krátce zmínil, že postupy, které EU používá ohledně účtů a zákazů cestování do EU kvůli těžbě plynu na Kypru, by měly být podle přání ministrů zahraničí „urychleny“. Na závěr suchá věta: „Souhlasíme s tím, že pokud nebude dosaženo pokroku v jednání s Tureckem, mohli bychom vypracovat seznam dalších omezujících opatření, která by mohla projednat Evropská rada ve dnech 24. – 25 září. Dvakrát „mohli bychom“- opatrněji to už patrně formulovat nešlo,“ dodává Gutschker.
Ve skutečnosti jsou v Evropě pouze dva zastánci „tvrdé linie“ proti Turecku – což jsou Rakousko a Francie. Rakousko požaduje ukončení přístupových rozhovorů pro vstup do EU. Francouzský prezident Emmanuel Macron včera učinil poměrně zásadní prohlášení, v němž volá po vytvoření „Pax Mediterranea“, který by umožnil čerpání zdrojů ropy a plynu ve Středozemním moři tak, aby došlo ke spravedlivému rozdělení zdrojů a žádná země si nic nevynucovala násilím. Výslovně zmínil Turecko a jeho „imperiální choutky.“
Sankce proti Turecku by prý možná podpořily i Česká republika (sic!) a Nizozemsko.
Ostatní země v čele s Německem jsou pro zachování dialogu, protože izolovaný Erdogan by se prý mohl takzvaně „utrhnout ze řetězu“ a stupňovat eskalaci. Tento argument, tzv. „handeln und ändern“, čímž se myslí demokratizace Turecka pomocí vlídného zacházení a obchodu, slýchám v pravidelných intervalech vždycky, když Turecko provede něco obzvlášť odporného, za což by každá jiná země, nečlen NATO, obdržela sankce, ze kterých by se nevzpamatovala. Poprvé jsem to zaznamenal u německých vládních politiků v době agrese Turecka do Afrínu. Od té doby se „sultán“ utrhl ze řetězu několikrát, vždycky to znamenalo obrovské utrpení napadených, ale zdá se, že tato taktika se německým zbrojovkám a dalším firmám natolik vyplácí, že v dohledné době ke změně určitě nedojde. Na účinné sankce proti Turecku, na kterých by se EU dohodla, tedy nevěřím. Ani v září ani jindy. Několikrát jsem je na plénu Evropského parlamentu navrhoval a vždy byly zamítnuty s tím, že Turecko je důležitý obchodní partner EU.
Ostatně, jak píše web Greek City Times, „jen za posledních šest let, v letech 2014 až 2020, činila podpora Turecku ze strany EU přibližně 740 milionů EUR ročně, v celkové výši 4,5 miliardy EUR, celkově 9,3 miliard EUR od roku 2007. Jedná se o problém, který je nadčasový a data jsou nehorázná, protože jsou poskytována státu, který otevřeně ohrožuje EU na jejích jižních hranicích. Podíváte-li se na webovou stránku Evropské investiční banky, uvidíte, že Turecku byly poskytovány finanční prostředky už od roku 1965. Ve skutečnosti banka po celou dobu financovala 261 rozvojových projektů částkou 30 až 43 miliard eur v řadě odvětví. A zatímco Turecko pozvedá svůj hlas v Egejském moři, komisař EU pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi oznámil, že Turecko nejen že stále kandiduje (na žádost tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana), ale je také zahrnuto do předvstupní pomoci v rámci víceletého Fiskálního rámce na období 2021–2027, schváleném dne 21. července.“
My tedy budeme jednat s Erdoganem v rukavičkách, on bude nadále používat boxery. Nejen v Egejském moři. Al-Masdar píše o 500 syrských džihádistech, kteří byli vysláni do Ázerbajdžánu: „Několik kanálů Telegram channels uvádí, že do Ázerbájdžánu bylo vysláno asi 500 žoldáků podporovaných Tureckem, dříve umístěných v Sýrii. Konkrétně jsou to džihádisté divize sultána Murada, známé obzvláště odpornými zločiny proti civilistům, a tzv. Svobodné syrské armády. Zdroje Nezavisimaya Gazeta poznamenávají, že tyto informace čekají na potvrzení, je však pravděpodobné, že budou pravé. V hlavním městě Ázerbajdžánu Baku před několika proběhly demonstrace, jejichž účastníci vyzvali Turecko, aby „zachránilo Ázerbájdžán před Armény a Rusy“.
Telman Abilov, který stojí v čele ázerbájdžánské organizace „Vojenští právníci“, si myslí, že eskalace napětí na hranicích s Arménií může souviset s přepravou plynu. K eskalaci došlo hned poté, co Turecko snížilo nákup ruského plynu na minimum. Ankara zároveň diverzifikovala své zdroje energie, konkrétně nákupem ázerbájdžánského plynu.“, cituje Abilova libanonská agentura Al-Masdar. Dodávám jen, že nepokoje na Kavkaze jsou zcela součástí Erdoganova plánu na vytvoření Novoosmanské říše. Jak si s tím poradí Rusové, uvidíme.
Erdogan musí udržovat zemi v neustálém vojenském stavu. Nejedná se o nic menšího, než o jeho nesesaditelnost z čela země. Bude tedy nadále hrát svou ruletu s Evropskou unií, Sýrií, Libyí, Irákem, Řeckem i Ruskem. Je to pořádná jízda na tygru a budoucnost ukáže, jak dlouho se Recep Erdogan udrží v sedle.
Jó, Turecko
Tam byl od Atatürka celkem klídek. Vždycky, když začal někdo zlobit, armáda udělala pučíček a zase byl klid. Ale musíte uznat, že Erdoganovi se povedlo ty potížisty v armádě eliminovat, takže dneska sem tam profrčí s vojáčky Sýrií, vyváží bambitky do Lýbie, u toho vyprovokuje Řeky, že jim vycucne to, co maj u svého pobřeží pod mořem, pak se mu celkem slušně povede přeměněním Hagie Sofie na mešitu nasrat všechny křesťany, pochopitelně, obzvlášť ty pravoslavné, ale furt ho zatím nikdo nenakopal do koulí.
Ale dřív, nebo později, padne kosa na kámen.
Máš jeden problém v logice
Jakoušův syn se nzabil, protože důvody z filmu, ale protože HO šikanovalo okolí, učitelska nechala nastoupit třídu a na její rozkaz mu nadávat...
Takže Čmoude, nevím co jsi chtěl dokázat, ale roubováním Jakešova syna a důvod proč spáchal sebevraždu, jsi docela přestřelil, lépe řečeno jsi ukázal< že o ní víš nula nic, takže jsi si pouze něco myslel a pak jsi s toho začal dělat teorie v kombuinaci s filmem, takže protože polovina informace lež, tak jak výsledek, mám brát vážně proč, když si neověříš ani základní fakta...
ČMoude, dneska dávám 1 a dal bych nula, protože jindy sice teoretizuješ hodně "naturalisticky", ale dneska, bohužel jenom fantasie nad nepravdivou informací ;)
Cmouduv Clanek jsem si…
Cmouduv Clanek jsem si precetl pro jistotu jeste jednou a o Jakesovi tam neni ani zminka. Jste si jist, ze reagujete pod spravnym clankem?
Cmouduv Clanek jsem si…
Cmouduv Clanek jsem si precetl pro jistotu jeste jednou a o Jakesovi tam neni ani zminka. Jste si jist, ze reagujete pod spravnym clankem?
Jakešův
vnuk je analogie z toho filmu,jak Ti geneticky správní a morální uklovali vnoučka,který neměl s ničím nic společného a s dědkem jen osminu genetického materiálu.
Ale kdepak Gaio.
To jsem já nenapsal.
Napsal jsem tam o Vašově dceři, která ač geneticky spřízněná s Vašem, ho nijak nebrání a každej hned ví, že s ním nemá nic společného.
Jestli považuju šikanu třídních nepřátel za hnusnou, tak i šikana Jakešova syna kvůli původu je hnusná. Sám princip je hnusný, ne to kdo je zrovna na jaký straně. - Už to píšu po několikátý.
Jinak víte proč ho rituálně šikanovali? Aby ukázali, že teď jsou i oni na druhé straně. Štourat do jejich rodin, bůhví co bychom tam našli. Jestli někdo ví, co byli zač oni či učitelé, tak sem s tím.
To ale nic nemění na skutečnosti...
... že je ten vnuk (pokud vím, ne syn) mrtvý a nikdo z těch, kdo se na té šikaně podíleli necítí ani stopu morálního provinění. A pokud alespoň v některých případech nezamelou nějaké ty boží mlýny, tak nikdo z nich nikdy nebude nijak potrestán. On prostě nějaký "morální kompas" funguje jen u některých. Stejně jako nikdy nedojdou k sebereflexi středoškolští studentíci, kteří se pod vedením jakého fanatického občankáře podíleli snad deset let zpátky na uštvání jakési starší paní (mám pocit, že nějaké komunální političky) za členství v KSČM.
Podle mně by to cítit měli a…
Podle mně by to cítit měli a tipnul bych si, že to někde v hloubi přeci jen cítí a necejtěj se kvůli tomu dobře.
Je to stejná mechanika.
A zřeknou se tito veřejně…
A zřeknou se tito veřejně svých činů? He? Nebo jejich děti? Zřeknou se?
Já bych to po nich určitě chtěl
Ty děti bych to alespoň nutil pochopit a učitelce bych napařil podmínku, zbavil diplomu a zakázal učit.
Jo a mimochodem, když jsem to viděl Jakeše říkat v TV, tak mě jako první napadlo, proč neodjeli s klukem do ciziny.
Na rozdíl od padesátých let, hranice zavřený nebyly, mohli se sbalit a někam vyfrčet. Mohli si změnit jméno a přestěhovat se.
Navíc Jakeš mi přijde, že byl už dopředu určenej svejma kumpánama jako hromosvod a obětní beránek. Podobně jako Štěpán a jistě mnoho dalších.
Jako sorry, zbožný přání…
Jako sorry, zbožný přání. Tak to bohužel nefunguje.
Také jsem si vaši poznámku…
Také jsem si vaši poznámku přečetl ještě jednou. Jak jste nejspíš chtěl..... :-)
No a? Mě přijde šikanování…
No a?
Mě přijde šikanování Jakešova syna odporný úplně stejně jako šikanování třídních nepřátel komunisty.
Ale to šikanování je právě…
Ale to šikanování je právě ukázka reálného života, nepomůže něšjaké zřeknutí, jde o to , že okolí jede svoje nezávisle na tom co vy řeknete/omluvíte/prohlásíte; bylo to dítě, které nemělo rozum, a okolí "mu svobodnou vůlu nedovolilo", dovedlo ho k sebevraždě...
Článek, je ve skratce "děti nemůží za sevé rodiče, když odsoudí jejich činy", u toho dítěte, chtít odsouzení je nemysl, to nemá pojem, to můžeš po dospělím člověku, kterému se dokončil vývoj "toho co má v hlavě", tedy pro většinu populace po 21roce života, cokoliv mladšího, i když si to myslí, že to jsou mistři světa, jsou nevyzrálí jedinci. Ty pak tlak okolí poškodí až tak jak Jakošova vnuka a ten spáchá sebevraždu...
On neměl tu možnost o které jsi říkal, on byl už na základce poškozen, aniž věděl co se děje, nechápal to, proto je to krásná ukázka, že jsi filosofoval na "ideálním příkladě", ale kde ne této planetě je většina případů ideální? Asi jako výhra ve sportce...
Ano jsou nějaké činy hnusné, dovedu si představit, že čin zpětně je hnus, ale v té době to bylo vysoce morální, protože se rozhodovali na informacích a znalostech té doby, až dneska to bereme jako všivárnu, takže i toto rozbourává tvoje filosofování nad ideálním světem, svět není ideální...
Jak reálného života? Malej…
Jak reálného života?
Malej Jakeš byl dítě. Učitelé ho neměli co šikanovat, jako před tím neměli co šikanovat děti třídních nepřátel. Měly ho před šikanou chránit.
Kdybyste byl manžel té učitelky, tak byste jí zatleskal?
Já bych ji řekl, že se zbláznila a ať s tím okamžitě přestane - kdybych byl do ní ještě vůbec zamilovanej. Kdybych nebyl, tak bych ji pro jistotu možná taky rozmlátil hubu na cestu.
Já nejsem povinen schvalovat každou prasárnu, co nějakej příbuznej/blízkej/přítel udělá. Nikdo není povinen.
Já to v tom článku taky nechci po malým dítěti. V tom filmu to byl dospělý vnuk a syn ve středních letech. Slovo dítě má dva významy. Potomek a pak vše od narození po konec puberty. Je to myšleno na takové ty "děti, co nemohou za svoje rodiče" jako byl Bárta, když sedával ještě v parlamentu. Běžně se v tomhle smyslu říká dítě. Přitom mi byl jinak sympatický.
Jinak všichni "třídní nepřátelé" byli na základkách poškozováni. Opět, bouříte se proti něčemu, co jedním dechem obhajujete.
Abyste byl koherentní, musíte si vybrat. Jedno nebo druhé.
Nebylo to morální, nikdy to nebylo morální. Jdete okrást souseda, který vám nic neudělal, má strach, bojí se, bojí se jeho rodina, prohledáváte jeho věci, berete si jeho věci, vyhrožujete mu zbraní, vyháníte ho z jeho bytu, berete mu něco, co vybudoval, šikanujete ho, ponižujete, řvete, zastrašujete. To nikdy není morální. Co ženy válející se před zabavovanými traktory, nadávající do zlodějů a vrahů? Vážně si myslíte, že bylo možné nepostřehnout, že dělate něco špatného? Co když jste hlasoval pro vyhození kamaráda ze školy, jako starej Pelikán? Vážně netušil, že dělal sviňárnu.
Ale jestli to CHCETE udělat, tak rád sáhnete po nějakém šikovném zdůvodnění, že je to pro blaho celé galaxie.
Hádejte co? Muslimové mají ve svaté knize napsáno, že jim bůh dal celej svět. - Jaké jsou vaše sázky na to, že nebudou jako komunisti v padesátých letech a nesáhnou po tomhle božím zdůvodnění? Chcete urážet jejich boha nebo proroka?
S Vámi je, Čmoude, ten problém,
že generalizujete na základě a) jednoho či dvou příkladů, b) navíc příkladů filmových a c) ještě k tomu do toho projikujete zkušenost svou či svých příbuzných.
V důsledku čehož zapomínáte na to (nebo to ignorujete), že existují příčiny a následky.
Komunisty sem nikdo neimplantoval.
Vznikli jako radikální frakce socdem poté, co se socdem ukázala být bezzubou "stranou mírného pokroku v mezích zákona". Která pro námezdně pracující nebyla schopna udělat prakticky nic krom osvětových spolků a opatrných kosmetických drobností, jež nebyly schopny jejich chudobu (nejen materiální) nijak zmírnit.
Dtto ty "ukradené" vily. K těm jejich majitelé věru nepřišli tvrdou prací a svépomocnou výstavbou. A na to, jak malou zemí jsme, zde bylo těch arogantních vil příliš mnoho. Prostě jejich počet překročil kritické množství a došlo ke změně.
Znám osobně pár stařičkých lidí - restituentů, kteří dožívají v obrovských klánovických vilách. Většinou sami, opuštění, odkázaní na bídně placené pečovatelky ze "sociálních" služeb. V těch vilách jsou prakticky uvěznění, protože už nedokáží překonat schody, nedostanou se ani na zahradu. A vily jsou skoro neprodejné, neboť jsou staré a nepohodlné. Umírají spolu se svými majiteli.
Nedávno zde proběhl článek o básníkovi Bohuslavu Reynkovi.
No, a když člověk rozklíčoval, jak to s jeho rodinou bylo doopravdy, tak najednou vyšlo najevo, že žádná "sounáležitost s místní komunitou", ale naopak naprostá izolace "lepšolidí" od komunity. Plus mnoho dalších věcí.
Příliš fabulujete, abyste zvolené téma dostal do svého vidění světa. Škoda...
Pět slepic
A aniž bych se na vašem příspěvku chtěl přiživit nebo tvrdit, že to z něj plyne, jen bych dodal, že je také fabulací romantizovat si všechny oběti minulého režimu jako nevinné morálně pevné jedince. Plus ještě opakuji, co jsem napsal předtím jinými slovy, jak by se tedy měl režim pracující ve prospěch většiny popasovat s těmi, kteří se jej aktivně pokoušejí rozbít nejen zvenčí, ale hlavně zevnitř? Když to udělá jako v padesátých letech, bude proklínán na věčné časy (tedy přesněji minimálně do doby, než totálně klekne ten současný), když jako v sedmdesátých a osmdesátých, tak to skončí dalším sametem a devadesátkami.
Kdo mluví o všech?
Jde o to, aby se neodmávly všechny šmahem.
Taky nejde o to, si někoho romantizovat, jen o to se nesnažit jim něco za každou cenu přišít, aby se zdůvodnilo to kopání do nich.
Taky o to, že člověk snad nemusí být anděl nad anděly, aby k němu domů nevtrhla nějaká banda psychopatů, neokradla ho, nezbila a nevyhnala. I normální lidé snad mají nějaká legitimní práva.
Targus je nějakej zločinec, protože měl podnikání a má barák? Jeho syn si za to zaslouží něčí šikanu? - Z takovejch lidí byli třídní nepřátelé.
Ládík je zločinec, protože je živnostník?
O tomhle se bavíme.
Ten režim nepracoval ve prospěch většiny. Ten se tím jen zaštiťoval.
Kdyby chtěl pracovat ve prospěch většiny tak se většiny ptá, co si o čem myslí.
Režim pracoval ve prospěch členů strany a ze země s ekonomikou na 7-12 místě jsme se dostali na 39 místo a to je jen HDP, který nebere v úvahu odliv kapitálu a mocenské postavení.
Lidi, co byli proti komunistům a co díky tomu i položili život, to TAKY dělali v zájmu národa, za vysokých osobních rizik a ne pro to, aby si trošku polepšili na sousedův účet.
Jenže nic z toho ve Vašem článku není.
A co se týče "dyzyků" a dalších "bojovníků proti komunismu" - samozřejmě, že jim byl a je národ zcela u zadele.
Části z nich šlo a jde o revanš (vč. prohrané WWII) a všem šlo a jde jen o to, dostat se k moci.
Smiřte se s tím, že většině lidí socík minimálně nevadil.
P.S.: Jo, a ten Prošvic byl v podstatě učebnicovým kapitalistou.
A společně se společníkem Eckhardtem se mj. živili státními zakázkami. Jak za první republiky (plynové masky a filtry k nim), tak za nacistů (Eckhardt dodával filtry k maskám a Prošvic elektrické rozvaděče).
Já nemůžu za to, co všechno…
Já nemůžu za to, co všechno se zatáhne do diskuse jako argument a na co pak musím odpovídat.
Režim by se lidí ptal a…
Režim by se lidí ptal a poctivě by to sečítal. Sečtené potřeby by se realizovaly, uskutečňovaly.
Problém s vámi je Občane, že…
Problém s vámi je Občane, že když něco emotivně nezvládáte, tak to ignorujete.
Kdyby se v padesátých letech ublížilo jednomu či dvěma lidem, tak tu nic neřešíme.
Bylo to rovnoměrně všude. Někde víc, někde míň, někde je to minulo. Rusům klidně přiznávám, že u nich to bylo nesrovnatelně horší.
Vaše blábolení o vilách, ke kterým se nepřišlo tvrdou prací. Vy prostě nemůžete nějak pobrat, že jsou i pracovití lidé, kteří k něčemu mohou přijít poctivou prací několika generací. (A po sametu se zdá, že to u nás ani neexistuje.)
Nikdy jste neviděl pracovitého člověka? Sem tam si někdo nechal postavit vilku nebo si koupil dům na náměstí. Víte co náměstí je po českých městech a městečkách? Samej arogant? Ale jděte.
Co tenhle Prošvic, taky arogant, co si to zasloužil?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Pro%C5%A1vic
Co podle vás měli dělat tvůrčí, pracovití, lidi mezi válkama, když měli nějakej nápad? Sedět doma a koukat z okna, aby náhodou nebyli za aroganty? Jak podle vás vznikl Český průmysl? Ukradli jsme ho indiánům? Prostě jsou lidi co začnou podnikat, spousta jich zkrachuje a někteří maj úspěch. Sem tam někdo má velkej úspěch.
To z nich snad nedělá zločince, kteří si zaslpouží všechny hnusy světa.
No a co, tak byl Reynek příklad jak ze Zemana. Kvůli tomu se jako nestala nikomu jinému žádná nespravedlnost. Prosím vás...
(Post)komunistická arogance je daleko horší, než kdy byla za první republiky. Tuším, že jste psal, že jste cestoval po západě, tak víte, že se tam k sobě lidi chovali daleko líp než tady.
Vy si hrajete na spasitele kde koho a na druhé straně bezcitně ideologicky kopete do obětí, abyste si nemusel přiznat, že jsou oběti.
Je tam rozpor.
Všichni spasitelé, která jsem potkal nakonec přiznali, že si tím něco kompenzovali.
Čmoude
Vaš nebyl odsouzen za to co udělal, ale za to co neudělal. Byl tedy opravdu politický vězeň a byl správně osvobozen. To není Rychetského (starého) chyba. Že nebyl odsouzen za to co dělal je věc druhá a je to hanba justice. Myslím, že Pavel Rychetský svoji čestnost prokázal za reálného socialismu dostatečně.
Je jedno, za co byl formálně…
Je jedno, za co byl formálně odsouzen. Nájemný vrah nebývá po činu rád viděn po okolí. - Chtěli se ho zbavit pro to, co byl a našli nějakou záminku.
Starýho Rychetského chyba je v tom, že se do toho investoval víc, než by měl. Advokát má hájit obžalovaného v jeho zájmu. Nemusí mu po procesu ještě dělat PR.
Pavel Rychetský neprokázal vůbec nic. Byl v KSČ a pak v Chartě plné komunistů. Kde je charakter?
Čmoude
nenapadá Vás proč máte dnes tak málo slepic? Možná je to tím, že mezi diskutujícími je nemálo komunistů, protože jak říká Anonym (je divné že se Vás dnes nezastal) jednou komunista, vždycky komunista.
Ve skutečnosti se na slepice…
Ve skutečnosti se na slepice nekoukám. Ani jsem si toho nevšiml.
Jako pokus fakt slabé
Chápu, že trpíte pocitem, že takhle oddělíte nějaký slabší kus od domnělého stádečka a stane se tak pro vás snadnou elfskou kořistí s potenciálem sluníčkářské indoktrinace, ale jste fakt dost vedle. Nikdo tu Čmoudovi nenadává a vše se drží v rámci relativně dost slušné diskuse. Navíc to chtělo mít dost kuráž zveřejnit post, u kterého bylo evidentní, že zvíří dost myšlenek a emocí. Nehodlám tu nikomu dělat advokáta, autor to zvládne v pohodě sám, ale vy v té centrále už něco dělejte. Ten odepsaný pološílený tělocvikář, co vás úkoluje, je fakt dost slabota.
A chudák malý musel za toho…
A chudák malý musel za toho zlého režimu pracovat jako podnikový pravník v největší bytovém družstvu v Českoslovenku..
No tak ty vily by jistě šlo…
No tak ty vily by jistě šlo prodat za cenu pozemku v sazbě tak 7000 Kč/metr2 - tedy tak 7 mega za kus. Tomu říkáte neprodejné?
Jako že si
Jako že si vezmou ty peníze do hrobu?
Mohli by si za to koupit…
Mohli by si za to koupit menší bydlení, zaplatit ošetřovatelky a zbytek by někdo dědil.
To by ale
Ve svých očích ztratili onen pocit statusu výlučnosti. Dost mi to připomnělo jeden nablblý posametový film v hlavní roli s Jiráskovou a Heřmánkem - Zámek v Čechách. Češi prezentovaní jako věčně ožralí lokajové neschopní samostatné existence bez dohledu noblesní šlechty s germánskými kořeny.
Tak já ty lidi osobně neznám…
Tak já ty lidi osobně neznám.
Ono to funguje i obráceně.
Jestli někdo může (teoreticky) říct, dědeček byl prase, já za jeho prasečiny nemůžu, tak se taky může říct, jo, dědeček byl pracovitej a úspěšnej, já za jeho výkony nemůžu a to co on, bych nedokázal.
"Nikdo nemůže za své předky" platí přece i obráceně. Když je předek frajer.
Na Dominiku Gottovou tatínkova genialita nepadla jako na všechny nás ostatní. Ale pořád je normální člověk s nárokem na běžný respekt a ohledy.
Jestli někdo nezvládá majetek... no tak ho nezvládá. Ti restituenti ho aspoň neukradli sousedům.
Komunista Rychetský
je ústavním soudcem v kapíku. Tomu se říká kontinuita.
Furt sem nevěděl o jakém…
Furt sem nevěděl o jakém Rychetským se bavěj a von to je ten šmejd zalezlej u nejvrchnostenstenšího sámo soudu co řídí tenhle stát a byl u pojebání blboňské ústavy, kerou sme jako šichni jednohlasně schválili a žádný podíly sme si tam jako imbecilové pro sebe nenapsali?
Nezlobte se všichni…
Nezlobte se všichni diskutující, tady se škrábete v bebíčkách.
Dobrá, je dobré vědět, proč a z jakých příčin se věci udály, Kdo by kdo před a kdo byl kdo potom. To je hezké a správné.
Ale soustředil bych se spíš na současnost. Z Brusele, EK, EP nám vládne parta radikálů všech rácí podporovaných oligarchií, ti když uskuteční, co mají v plánu, tak nebude ani co ukrást, ani co vracet.
Budoucí události
navazují na předchozí. Pohled zpět je nutný pro znalost směru vpřed.
A už si napsal nějaký…
A už si napsal nějaký potřeby, kerý by sis chtěl nechat?
Ale o tom je řeč
Vždyť to jsou jen další marxisti.
Neomarxisti.
No vida a jak se maj, že ano
No vida a jak se maj, že ano
Rk, elfi, andreji, vyjádřete…
Rk, elfi, andreji, vyjádřete se, dá se věřit svoloči, co organizuje převraty v sousedních zemích?
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kauza-ibiza-rakouska-vlada-heinz…
Já bych řekl, že nedá, ani slovo.
vy jste to teda rozjel Čmoude
nevím, z jaké příručky opisujete, nebo kdo Vám ji připravil ale některé pasáže opravdu, ale opravdu svědčí o záměru a provokaci,
A přitom by stačilo tak málo - totiž kouknout se na údaje na ČSÚ - je tam všechno, v četně kadibudek či obecních pump na vodu. Bohužel v suchých číslech bez použití propagační "fantazie".
Kdyby se mi chtělo, tak bych Vám napsala - jak to po válce tady vypadalo .... co všechno se vybudovalo. Jak se země změnila. Ale bylo by to zbytečné..... nechápete nebo nechcete chápat...Nevím jak Vám šlápl a zda vůbec na kuří oko Rychetský, ale rozhodně o nařízené dštění síry a rozhození či rozvrácení jse se snažil. A je to fuj....
A to |Vám píši přesto, že patřím do té skupiny tzv. postižených - kvůli aktivitám 2 příbuzných později uklizených na urany jsem musela místo škol do fabriky a studovyt jsem mohla až v dospělém věku na doporučení zaměstnavatelů.....
Jste opravdu trapnej, víc nic se napsat nedá a bylo by to zcela zbytečné
Kdyby se za 31 let (od roku…
Kdyby se za 31 let (od roku 1989 do roku 2020) vybudovalo to, co od roku 1945 do r. 1989, vypadalo by to zde poněkud jinak.
Co se týká postižených třeba tím uranem, nebo i ukradením majetku,... - zvláštní je, že třeba manžel je schopen se stýkat bez zášti s lidmi, nyní i jejich potomky, kteří jeho rodinu o majetek připravili.
Jiná cesta, pokud má něco fungovat, není, když tu máme tu situaci spuštěnou sametovkou a člověk se nemíní zbytek života soudit.
Oni to zde nevedou od roku 1989 komunisté?
Prognosťák jsou přeci taky komunisté?
Poučku o neviditelné ruce trhu přeci říkal (bývalý) komunista Klaus. Máte pocit, že fungovala?
Jo, tak to o tom vašem manželovi prosím, rozepište. Doopravdy bych to rád slyšel, jak se to přesně událo.
Co mu sebrali, co to pro něj představovalo? Jak dlouho to šetřil, jak dlouho to budoval. Jaký měl sny a ambice, které musel obětovat. Kolik lidí z jeho rodiny předčasně zemřelo, kolik skončilo na alkoholu, kolik v blázinci, jestli rubal uran se zápalem plic, jestli ho po propuštění poslali bydlet pryč z jeho rodnýho místa.
Je masochista? Má z nich něco? Bavilo ho to v uranový šachtě?
Víte, on Solženicin taky jednou napsal, že je rád za to, že byl v Gulagu. Nebyl rád za to, že tam byl, ale uspěl jako spisovatel, takže jeho životní téma, bez pobytu v Gulagu, by ho neměl a tou dobou už byl v relativní svobodě mimo lágr, takže už to bylo za ním a něco pozitivního, z toho vytěžil. Takhle to myslel.
Jenže se snažil o co největší upřímnost, takže pak měl tu slušnost v příští větě napsat za ty mrtvé "Mluv pořád, ty který jsi zůstal naživu."
Víte, ztráta povrchností nikoho moc nepoškodí. Ztráta věcí zásadních je zničující.
Už tolikrát připomínaný Jakešův vnuk. Tomu porevoluční šikanovači ukradli úplně všechno a majetek to nebyl vůbec. Ukradli mu sounáležitost k jakékoliv skupině. Udělali mu ze školy koncentrák plný utrpení. Naučili ho nevěřit lidem, protože jsou zlí. Udělali z něj vyvrhele, otloukánka a zoufalce bez naděje na únik. Všichni se ho stranili, sotva tam měl přátele a holky se od něj nejspíš držely dál. Jeho život musel bejt hnusnej jak cesta pouští, kde vás občas někdo chytne a zbičuje. Tohle dělá šikana. Měl to váš manžel? Jak tohle řešil?
Neznám nikoho skutečně šikanovanýho, co by se v dospělosti šel kamarádit se svým tyranem. Ani jednoho.
Jo, odepsat majetek, to umím taky. Neumím odepisovat čas, ztracené možnosti a lidi, co nic neudělali. Umím odepisovat svině.
Tak jak to bylo s vaším manželem přesně.
psala jsem - jeho rodinu …
psala jsem - jeho rodinu (dědu), nikoliv přímo manžela.
Důkazy? Dokažte, kdo zfalšoval podpis.
Nikoliv, psát o tom nebudu. Člověk nemusí jít na uran, jsou i jiné způsoby jak se ho zbavit, učinit bezbranným, či co.
A ti lidé již dávno nežijí.
A dost již zde. Je to pořád dokola.
a pořád dokola to bude i…
a pořád dokola to bude i nadále, pokud budete jen odepisovat a ne odpouštět. Škodíte sobě.
Tedy kdysi mi kdosi řekl: "Co, já že jim mám odpustit? Těm sviním za to, co mi udělali? Nikdy, i kdybych měl/la skončit v pekle."
Vaše věc, vracet se sem již nemíním.
no jediné
neevšímat si, je to zbytečné.....