Když jsem zjistil, že Vidlák je svým druhým já nucen předělat článek o jisté osůbce, která dělá dusno v řadách spletených s vedením ČT, rozhodl jsem se rovněž zareagovat a pokusit se vysvětlit svůj náhled, a to podle slov klasika: znovu a lépe.
Takže v první řadě - z mé perspektivy tato mladá dáma působí na své okolí jako malá, šedá, naprosto bezvýrazná myška.
V druhé řadě - vzpomenu jisté dámy, ana byla vzhledově slečně Lipovské velmi nápodobna. Učila mě přírodopis a natloukla mi do hlavy jedno moudro, které bylo dále potvrzováno mou životní praxí. Pančelka totiž tvrdila, že průměrný zdravý člověk přijímá zhruba 90 % informací svýma očima, tedy že zrakový vjem daleko předstihuje součet všech dalších informací, přijatých ostatními smysly a předaných k jejich následnému zpracování mozkem.
Tento jev pak vystihuje pořekadlo, konstatující skutečnost, že jednou vidět je lepší a účinnější, než desetkrát slyšet.
Mohu potvrdit, že prosté zhlédnutí fotografie nějaké lokality z místa, kde se budu přibližně nacházet, mi mnohonásobně zlepší přehled a orientaci v tomto místě, než jakýkoli jeho popis. A je úplně lhostejné, jestli mi jej někdo předčítá, anebo jej musím číst já.
Závěr z těchto dvou uvedených premis, neboli česky – výroků.
Ať chceme, či nechceme, náš prvotní a podvědomý názor na kteroukoli osobu, kterou zaregistrujeme, je utvářen obrazem této osoby!
A ještě jedna věkem pisatele potvrzená zkušenost – muži napříč populací vidí většinově mnohem lépe, než ženy a zrakovým vjemům přisuzují mnohem větší důležitost, než ženy. Neboli jejich procentuální čerpání poznatků ze zrakových vjemů je mnohem vyšší, než je tomu u žen. Abych nebyl opět napadán, že jsem „sfíííně“ nadržující chlapům, je nutno dodat, že ženy mají citlivější sluch a mnohem více užívají svůj čich, i když o tom mnohdy vůbec nevědí.
A s tím nikdo z vás vůbec nic nenadělá.
A teď proč jsem slečnu Lipovskou přirovnal k nelichotivě vypadajícímu předmětu, totiž vypoužívané matraci. Udělal jsem to proto, že takto ji vidí svým duševním zrakem naprostá většina mužů, se kterými tato sympatická, leč poměrně studeně se tvářící osůbka přichází do styku.
Znovu pro pomaleji chápající kydače – pánové ji takto vidí svým DUŠEVNÍM zrakem, tedy svou představou o vnímané osobě, nikoli očima. Ihned vysvětlím na konkrétním příkladu, pochopitelně na vlastním.
***
Jak si někteří stálí kydači možná všimli, dobrovolně jsem se vmanipuloval do role klasického zoufalce dědkovského typu, který to má do důchodu nekonečně daleko, zdraví má v prdeli „úplně ganc“ a velmi nebezpečně se blíží hranici šedesáti let.
Jelikož chození do práce beru spíše jako ušlechtilý sport, který mne motivuje snažit se nezakrnět a nepropadnout se do kmetství úplně a naráz, mohu si dosti drze dovolovati věci, které si může beztrestně vyzkoušet opravdu málokterý uchazeč o pracovní smlouvu.
Nevím, jak je to jinde v republice, ale sehnat práci v Moravskoslezském kraji na řádnou pracovní smlouvu je pro jedince mého formátu doslova nadlidský úkol. Nyní jsem vystřídal dva zaměstnavatele, kterým se moje drzé žádosti o podpis pracovní smlouvy začaly zajídat, a po týdnu mi řekli, že mohu klidně pracovat na tzv. dohodu. Plat na zdejší poměry takřka královský (sto a pade na hoďku čistá ruka, no neber to), nicméně abych si z toho platil zdravko, to mne ani nenapadlo, takže jsem jednoho kalného rána, bo v šest je ještě tma, jak v řiti, jednoduše zavolal, že jsem přes noc zmoudřel a dál přispívat svou prací na jejich auťáky a baráky nebudu.
Přišel na řadu zaměstnavatel třetí. Džob mi našla aktivní Stará Jahoda. Pokecali jsme přes telefon, a když soudruh kapitalista slyšel, že umím svařovat a zapojit elektromotor, nadšeně mne pozval na předváděčku.
Předváděčka je událost, kdy se adept na volné a hlavně výnosné místo dostaví v pracovním oděvu a předvede nějakou dovednost.
Fajn.
Ráno v sedm jsem přijel z domova v montérkách, naložila se nová halová vrata a jeli jsme je zamontovat do hrubé stavby. Je pravdou, že jsem toho moc nepředvedl, protože kolektiv byl sehraný a já byl degradován na podrždráta a přinestašku. Inu co, každý nějak musí začít. Skončili jsme hodinu po pracovní době soudruhů kancelistů, takže sekretářka nikde, šéf nikde, zhodnocení mého podávání nikde.
Druhý den stejný průběh. Z domova v montérkách a s obědem v rendlíku. Nebyl na nic čas, bylo potřeba jet na montážní akci, vše se prý dořeší odpoledne.
Nedořešilo se nic, protože soudruh šéf nebyl přítomen, i když jsme přijeli půl hodiny před koncem pracovní doby.
Opět.
Třetí den – opět v montérkách - se mi aspoň podařilo vydyndat dotazník, který měl sloužit k sepsání pracovní smlouvy. Na můj vkus až moc podrobný, ale budiž.
Čtvrtý den opět nebyl čas, ale vloupal jsem se v tradičních montérkách k sekretářce s dotazem na pracovní smlouvu a můj odevzdaný dotazník. Odkázala mne na šéfa.
Fajn.
Pátý den jsem odlovil šéfa při kontrole naší práce (měl jsem být správně v obchodě za účelem nákupu svačiny a já – zmetek měl vařený domácí bufáč od Jahody), takže jsme se domluvili na sepsání pracovní smlouvy po směně. Přitom jsem mu nenápadně naznačil, že když mi tyká on, měl bych mu zřejmě tykat i já, ale to nějak moc nepochopil. Asi to dělaly ty montérky.
Když jsme se vrátili z montáže do sídla firmy, byli jsme vyplísnění zástupcem šéfa za malý pracovní výkon. Můj pracovní kolega sklopil krovky, naložili jsme další plotové dílce a jeli makat až do setmění.
V oknech firemních kanclů byla při našem příjezdu naprostá tma.
Šestý den v sedm deset zazvonil telefon a zazněl dotaz:
„Přijdeš dnes do práce?“ Fakt nevím, kde přišel na to, že mi může tykat, když já mu slušně vykám. Že by to dělaly ty montérky?
Odvětil jsem soudruhu bossovi, že jsem mu večer dvakrát volal a on mi to nezvedl. Šéf se ihned omluvil.
Pak jsem mu sdělil, že potřebuju jít na pracák, protože mi nedal podepsat smlouvu, tudíž se musím zaregistrovat jako nezaměstnaný.
„Tak přijď v pondělí. A kdybys chtěl, děláme i zítra, v sobotu,“ mazal šéfík med kolem huby.
„ No, ale já bych se chtěl i zeptat, jak jsme se původně domlouvali, jestli jste se mnou spokojený a na kolik si ceníte mou práci.“
„Co?“ otázal se nechápavě pan kapitalista.
„No za jakou mzdu vlastně dělám? Vždyť jsem už odpracoval čtyřicet čtyři hodiny a nevím za kolik!“ dovolil jsem si meknout.
„Víš co? Dnes si vyřiď, co potřebuješ, v pondělí přijď do práce, dostaneš peníze a tím u mne končíš.“
Jsem zvyklý na leccos, ale tohle mne fakt vykolejilo.
No nic, život je boj.
V pondělí dojelo na firmu sedmičkové bávo (syn tomu říká Bordel Mezi Wraty) zapůjčené od místního veksláka, vylezl z něj pán v saku a dlouhém kabátě, nasadil si klobouk, vzal si kufřík zvaný diplomat a vykráčel po schodech k hlavnímu vchodu.
Všichni kuřáci a popíječi ranní kávy pozdravili. I soudruh boss.
A zapomněl mi tyknout: „Co si přejete?“ Že by zabral ten kabát po kolena?
„Na schodech se s vámi nebudu bavit,“ odvětil jsem nejdůstojněji, jak jsem svedl.
Vypadlo mu z ruky cigáro.
Napochodoval jsem do kanclu. Sekretářka přestala psát a čuměla na můj ohoz, protože mne doposud viděla jen v oranžové bundě a černooranžových kaťatech.
„Nechte ty dveře otevřené,“ zařval jsem na pana majitele, když se odvážil za mnou.
„Takže jak mne míníte odměnit?“ zeptal jsem se a hodil na stůl pět kancelářských papírů, každý s šesti fotografiemi průběhu montáže bran, na kterých jsem pracoval. Stály sice za hovno, protože jsem je dělal důchodcovským telefonem, ale to základní se na nich dalo rozeznat.
Šéfíkovi vypadlo cigáro z prstů podruhé.
„Pevně doufám, že jste NAPROSTO spokojen a že vaši spokojenost pocítím na gáži, kterou mne hodláte odměnit.“ Sledoval jsem, jak šéfovo cigáro propaluje díru do koberce a přerovnával jsem fotočky, aby dobře viděla paní sekretářka.
„Velmi nerad bych objížděl všelijaké úřady a povídal si s nimi o montážích bran.“
Šéfík mi podal obálku. Přepočítal jsem si obsah a zkusil zahrát durcha (mariášníci vědí).
„U minulé firmy jsem dělal za sto pade. Máte představu, kolik koštuje to bávo, kterým jsem přijel?“
Chlapík hrábl do šuplíku a bez počítání přihodil další dva papírky. Rovněž bez počítání jsem je hodil do diplomatky a pozdvihl klobouk při pozdravu na rozloučenou.
Ještě tak pětkrát a nebudu mít kam chodit somrovat práci,“ brblal jsem si po cestě se schodů.
***
Tímto autentickým zážitkem jsem si nechtěl postěžovat na poněkud prekérní situaci obstarožních zoufalců shánějících práci, nýbrž jsem chtěl zdejšímu kydačstvu názorně ukázat, jak je tzv. elitami vnímána masa podlidí – lopat všech úrovní (tedy i v kancelářích), které podle jejich představ žijí pouze proto, aby se oni – vyvolení měli dobře. A je úplně jedno, zda se tyto elity nacházejí v Práglu na Kavkách, anebo v místní části Třince, zvané Na Kanadě.
Ano, vážené lopaty. Jste méně, než to pověstné hovno, které tu tak rád používám. A pokud se to pokusíte otevřeně, upřímně a bezelstně změnit, okamžitě vás zašlápnou zpátky.
To platí i pro slečnu Lipovskou.
- Log in to post comments
Komentáře
A cinkal jste Targusi? Cinkal?
Tak teď máte, co jste chtěl, že?
Re: Laco Necinkal, necinkal. Život se se mnou
moc nesral a byl jsem formován společností lidí, kteří celý život pracovali rukama a nebyli zas až tak blbí, jak by do nich leckdo řekl.
Kupříkladu můj děda četl antické filozofy. Některé dokonce v latině. Jeho knížky mám dodnes, budou vyhozeny za pár let, jen co umřu. Už je nikdo nikdy neotevře.
Byl to wehrmachťácký fronťák, po válce stejně jako před ní obyčejný havíř, fáral na Barborce.
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFl_Barbora_(Karvin%C3%A1)#/media/So…
Po vyřazení ze šachty dělal automechanika, pil víno, četl knihy a trefně komentoval tehdejší společenský a politický vývoj.
Pro Targuse 5 slepic.
Chtěl jsem napsat, co si myslím, ale ani po deseti minutách nic. Ne, že bych nevěděl co napsat, ale hrozně se to rozvětvilo.
Tak jen jeden z mnoha příkladů "mého moudrého dědečkovství":
Stojím s košíkem, na jehož dně se opuštěně pokuluje klobása a tři rohlíky, ve frontě před pokladnou.
Za mnou čtyřicátnice (nebudu popisovat vzhled, i když jsem sexista) s vrchovatou košandou.
Něco mi narazí zezadu do stehen. Košík. Nereaguju. A znovu. Otáčím se.
"Paní, mohla byste, prosím, do mne přestat narážet?"
Podívala se na mne a žádná reakce. Tedy kromě toho, že do mne opět narazila.
Opustil jsem vozík, přišel k ní, naklonil se a do ucha jsem zašeptal svůj úmysl ji po opuštění obchodu velice ůblížit a tento úmysl jsem prošpikoval opakovaným použitím největšího kalibru vulgárních slov.
Pak už držela vozík v bezpečné vzdálenosti od mne.
A jak život jde, tak takových zážitků přibývá a mizí iluze o skvělých lidských vlastnostech a dostavuje se vyčerpanost.
K tomu se přidává celospolečenská atmosféra (zničili jste planetu, nic jste nedokázali, všechno musíme po vás opravit, živíme vás, ...!!!) a oficiální šílenosti a absurdity, za které by dřív lidi končili u Chocholouška.
Kdo chce moudrého a chápavého dědouška, ať si pustí Mrazíka.
je smutne
ze dnes uz sa deti neucia diela antickych filozofov, kedysi to patrilo k zakladnemu vzdelaniu, za sociku sme aspon museli poznat ich mena a dnes po nich ani pes nestekne. Namiesto toho sa vyucuju rozne genderove rovnosti, feminizmus homosexualizmus a ine modernosti na sorosovych univerzitach
Kam sme to dospeli .... :-(
Re: KM Čaute, Myškine, rád
vidím váš nick.
Ano, máte pravdu.
Bohužel...
myskine
je pravda, že za sociku jsme znali jejich jména. Protože v základce je na filosofii příliš brzo a na průmyslovce to byly opravdu jenom jména, zeptal jsem se svoji ženy. O antické filosofii se opravdu učili- předmět se jmenoval Marxismus-Leninismus. Na dněšním gymnásiu se o antice a jejich filosofech učí.
Na Váš věk
je z Vašeho textu cítit hodně škodolibosti. Myslel jsem, že s přibývajícími lety stoupá empatie. Nejspíš to není pravidlo, nebo se mýlím.
No jo, moderní podsunout…
No jo, moderní podsunout druhemu tvrzeni a pak ho za nej sejmout :D Ale chápu, mělo to naznačit "byl jste rad za pad komunismu" ;) Ale z prace, ale i z diskusi na stavbe jsem na to elekrgickej ;)
ženský
Má osobní a mnohokrát potvrzená zkušenost je, že muži vidí tvary a ženy vidí barvy. To k té Lipovské.
Máte drsný literární talent a tak je škoda, že se psaním nedá uživit.
Za ten závěr po *** byste si…
Za ten závěr po *** byste si zasloužil celé hejno slepic.
Asi to fakt bude tím věkovým…
Asi to fakt bude tím věkovým odstupem, jinou výchovou, jiným chápáním gentlemanství. Otec se s tím nepáral, jednu mi vrazil a druhou prý za to moje okecávání, ale tady by se spíš hodilo připsat za to vaše zakecávání. Co bych zapíral, jako ten méně chápavý jsem si to přečetl hned dvakrát. No, musím napsat, že jako surrealisticko-psychologický literární počin snad, ale podle mého stačilo jen málo, maličko, takový kousínek, ne nepodobný tomu kouzelnému slůvku, které alespoň mě učila moje maminka a o kterém tvrdívala, že dokáže otevírat i zarputilá lidská srdce, prostě stačilo napsat: ...“s tou matrací jsem to přehnal, o m l o u v á m s e ...“! A víte proč, Targusi? Ale to snad víte sám jako ten více chápavý mezi námi, co dokonce dokáže DUŠEVNÍM zrakem dohlédnout třeba až do aleluja, nemám pravdu?
A kdyby přece jenom ne, tak vězte, že kvůli z d e j š í m dámám s kterými sdílíte vidlákův prostor! A ještě si všimněte, prosím, že o Lipovské to moje nebylo a není, dokonce ani o té někým viděné či neviděné vaší lopatě!
Tohle mohl napsat i
G. W. F. Hegel.
Re: Anonym Vážený Anonyme. Slušní lidé se
pod svá psaná moudra podepisují. Alespoň vymyšleným jménem.
A s tou matrací jsem to opravdu, ale opravdu nepřehnal. Protože taková je realita, mnohem drsnější, než si dovede většina z nás představit.
A schválně si povšimněte, že jsem napsal "nás", nikoli "vás".
Plochými historkami, o tom, jak se vytírá s lopatami podlaha, jak se s nimi doslova uklízejí hovna, zde mohu chrlit v počtu desítek ročně. Úplně postačí změnit jednou měsíčně, či dokonce jednou týdně zaměstnavatele.
P. S.: Abych zde opět nebyl napaden za použití nespisovných slov, jeden z mých letošních zaměstnavatelů se tím odvozem hoven opravdu zabýval, odjezdil jsem cca 60 hodin s vozidlem zvaným hovnocuc. A věřte mi, že úklid hoven jsme dostávali za odměnu, protože existují mnohem horší práce.
Targus, s tímto článkem…
Targus, s tímto článkem stojím za váma, i když určitě mladší o hooodně let, už jsem stejně cynickej, stačilo mě 7 let na stavbách, kde podkávám jak lopaty tak obcas manazery hooodne vysoko postavene...
A ten příklad super, nic neukaze co jsi rekl teorii jako jeden priklad ;)
Šaty prý dělaj člověka a…
Šaty prý dělaj člověka a podle nosa poznáš kosa. Prý. Když člověk ztratí zrak, neztratí 90% vjemů, bo ostatní smysly zbystří. Ale do hlavy nikdo nevidí. Každý udělá chybu, i když ji neudělá. Okolí tu chybu dokonce vyžaduje, je znamením příslušnosti k davu. Až čas ukáže, že to nebyla chyba, ale nikoho to už nebude zajímat. A když to byla přece jen chyba - tak co, stalo se. Jsou důležitější věci, tohle nebylo ani štípnutí mouchy. Mi je Lipovská uprdele, ať se oblíká, jak chce, říká, co chce a dělá, co chce. Do funkce byla dosazena - koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Tevos ani T-inženýrink nic moc. Co Hamrozi?
Chyba je následovat
nějakého guru. Vidlák zde předhodí krokodýlům slepici, jak na krokodýlí farmě. A žerte. Chudáci krokodýli.
Určo máš strojnický průkaz,
zkoušel jsi v Bystřici Mrozka? Ti ale jezdí po celé ČR, bourají i prágl. Dobře platí.
Re: Anonym Zkoušel. Jsem řidičem
čehokoli, automechanikem, montérem, umím i zedničinu a instalatéřinu, postavil jsem i krov a střecha stojí dodnes.
Panička chtěla životopis a klasicky se pak už neozvali.
Jinak Mrozek není špatný, ale ty odpracované hodiny jsou doslova šílené. Dělal tam spolužák ze ZDŠ a vydržel tam tři roky. Pod 300 hodin nešel nikdy, 400 hodin nebylo výjimečných.
Tak dělej na ičo
automechanika (diagnostiku máš) a k tomu hodinového manžela, to je terno.
Skus SKANSKU, sice nebudeš…
Skus SKANSKU, sice nebudeš doma, ale funguje tam zákoník práce. Strojníky sháněj.
Dva odkazy, snad si vybereš,…
Dva odkazy, snad si vybereš, berou dědky, bo mladí nic neuměj:
https://jobs.skanska.com/jobs/pos%C3%A1dka-stavebn%C3%ADho-stroje-20003
https://jobs.skanska.com/jobs/%C5%99idi%C4%8D-ka-n%C3%A1kladn%C3%ADho-a…
A tohle bys měl blíž dom:…
A tohle bys měl blíž dom:
https://jobs.skanska.com/jobs/obsluha-poj%C3%ADzdn%C3%A9-automobilov%C3…
Re: Anonym Ano ostatní smysly zbystří a ostatní lidi
jsou z toho v prdeli a nechápou.
Souhlas s písní. A dodám, že nové koště dobře mete.
Tevos, ani T-inženýrink by si o mne neopřeli ani kolo a lidí mají dost. Prý.
Hamrozi - klid před bouří. Tedy doufám. Zatím si mne nikdo z gorolské gminy nedovolí nezdravit, bo papíry jsou ve Štatlu u ombucmana.
Kdo ví, co z toho vyleze.
Fčilek je fajně, bo korona a zákaz společenských akcí.
Uchazeč o práci
Targusovo hodnocení slečny Lipovské bylo nešťastné, ale nemám smysl se nad ním rozčilovat. Věřím, že Targus i Vidlák hodlali jen konstatovat fakta z jejich pohledu, aniž by tím chtěli někoho urazit. Tak jim odpusťme, a jedeme dál.
Targusův popis potíží s prací by byla hezká povídka. Je jasné, že šéf hodlal Targuse nechat makat úplně zdarma a pak na něj vystrčit pozadí. Ale hezky s ním sehrál konec pracovního vztahu.
Podobné trampoty ale čekají kolikrát i žadatele o manažerské pozice, jak mně několik lidí vyprávělo. To si majitel firmy pozve uchazeče na pracovní pohovor, maže med kolem huby, ukáže mu celou firmu a na závěr jen prohodí, že by chtěl, aby budoucí nový zaměstnanec manažer připravil nějaký návrh na racionalizační opatření. Česky, co je zapotřebí ve firmě zlepšit. Dotyčný stráví několik dní sepisováním a formulováním všech poznaných problémů firmy a návrhem opatření co nejlepších a nejlevnějších. Na další schůzku přinese celý návrh, popovídají si s ním o tom, pochválí a tím to končí. Když si tak šéf pozve několik uchazečů, má brzy kompletní analýzu toho, co je třeba ve firmě zlepšit, a jak. Zadarmo, jinak by musel platit poradenské firmě těžké peníze. To už mu stojí za čas věnovaný všem potencionálním novým zaměstnancům. Takže ti popálení uchazeči při dalším podobném návrhu zbystří, a předloží dva až tři takové obecné návrhy. Speciality, kterých si ve firmě všimnou, si nechávají až na pozdější dobu.
Vychytralců je dostatek, ale vždy na svoje vychytralé metody dojedou,jakmile vyčerpají možnosti místa, kde působí. Jejich neférové jednání se s každým případem šíří geometrickou řadou. Také zaměstnanci si zkušenosti nenechávají pro sebe, a píší je do různých internetových hodnocení firem.
praktiky
Bohužel podobné praktiky se šíří celou výrobní sférou jako mor a to na všech pracovních pozicích.Zaměstnavatel dnes zná pouze práci na dohodu nebo na IČo.
Některé nadnárodní podniky např.Foxcon mají personální politiku dovedenou až do "asijské" koncovky. Celý rok práce na dohodu nebo ve zkušební době jede až na možné časové maximum, a pak následuje nekompromisní vyhazov a nastupují další. Samozřejmě mzda minimálka, odvody žádné nebo také minimální. Prostě Dickensovské poměry v 21. století. Práce v odborech pod okamžitým vyhazovem zakázána.A tak dál je možno pokračovat.Přičemž nejhorší z mého pohledu je to, že ti dělníci-zaměstnanci to berou za naprosto normální pracovní poměry.Prostě Amerika dorazila k nám, a přitom Ukrajinci došli.
Re: pragmatik
Z Foxconu zrovna dorazil soused.
Před rokem opustil docela pohodovou práci a šel tam zbohatnout.
Teď je doma, hledá práci a nějakou babu, bo ta jeho odešla i s děckama.
Ve Foxconu
pracuje hodně Mongolů. Lopaty nedojdou nikdy
Targusi,
prubni Elpro-Energo v Hnojníku, teď to dostavují. Pokud to už není daleko.
Re: Anonym Dvě nové haly u cesty z Hnoje do
Třanek?
Pomáhal jsem kámošovi při zakázkové výrobě nábytku do kanclů pro tyto haly. Tedy samozřejmě ne do všech kanclů. Firmu mi neříkal.
To je ono.
Vedoucího údržby.
Poděkování
Je od Vás moc hezké, že Targusovi pomáháte, a já Vám za to moc děkuji. Vážím si tak pěkného činu pomoci jinému člověku a zasloužíte si velký dík od všech zdejších čtenářů i autorů.
Lipovská
Pane Targus.
Perfektní.
Mohu potvrdit i podle vizáže,lze poznat charakter osoby.
Sice je známo,že ty nejhezčí děvy,nebývají nejchytřejší.
Plati
i pro chlapy a možná zde je kořen jeho problémů
A tohle je výsledek tohohle typu uvažování
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/index-genderove-rovnosti-cesko-evrop…
Kdyby
byla hezčí,tak by ji cumeli do výstřihu delali navrhy a poplácávali po prdeli být nevyrazna aspoň má pokoj
A co
Targus vyzařuje,to se mu vrací. Nejen Lipovské. Ale je to těžké změnit,každý ma svou karmu a když hraje tak se to taky pozná.
Re: Gaia Jako bych slyšel svou
švagrovou.
Víte, jak tato paní se svým vyzařováním dopadla?
Dvakrát utekla před problematickými = naprosto bezohlednými sousedy. Neboli stěhovali se. Pochopitelně vždy s obrovskou finanční ztrátou.
Má tři vysoké školy, bo zaměstnavatel (školství). A furt je stejné hovno, stejná matrace, jako ta, kterou jsem tu popsal v příspěvku pod prvním článkem o Lipovské!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Když jde o prachy a dobrou práci, tak ta paní neexistuje.
Když je problém, je první na řadě. Poplácá se hezky po zádech, pronesou se dvě tři slova o tom, jak je dobrá, a ta kravka (mám chuť napsat cosi o dámském přirození) zase jde a šíří jen dobré vlny.
A každý srpen ta paní maže k psychoterapeutovi a vymetá kostely, aby načerpala síly na dalších deset měsíců.
Té paní je třiačtyřicet a psychicky je s vaším šířením dobra totálně na sračky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Děkuju za skvělou analýzu a doporučení. Dobře vím, že ženy mají tendenci obviňovat z neúspěchů sebe, zatímco muži všechny okolo.
Já své problémy nepřesouvám,ani si je dobrovolně nepřikládám na svá bedra. Já je řeším (dobrovolně přiznávám, že ne vždy úspěšně).
Taky
má blbou karmu. Do školství dnes může jen masochista nebo agresivní uštěkané feny,na ty si nikdo netroufne,chodí v poledne domů a jsou vysmáté. Poberou všechny odměny,neb se jich bojí i šéf
Re: Gaia Váš názor na účky mi připomněl jistého
pána, který naštěstí už dávno umřel.
Při jízdě autem do práce (asi tak 35 let zpátky) dotyčný pravil.
Ja, šofeři na autobusach, ti se maju. Furt enom gdesyk stoju a brašnu plnu peněz při sobě.
Pán prostě neřešil tehdejší šílenou pracovní dobu, jakož i nutnost ty vybrané peníze odevzdat.
Nemám, co bych dodal.
Snad jen, že když si to myslíte, běžte učit a občas i naučit.
Já mam taky blbou karmu. Ale zrovna ve škole lství
byla sorta,co dělala hovno v poledne domů a byly slavné a pobraly všechny odměny a druhá,co měla rozvrh jak noty na buben,vyžrala všechno suplovani a koncové hodiny a za dobrotu na žebrotu.
Ale živit se manuálně v tomto veky je těžké,to uznávám. Mám příklad souseda,tomu zkrachovala fabrika,kde byl 20 let a když v malém městě zkrachuje fabrika,kam se ma podit tolik lidí. On si přesto našel řádnou praci na stavbě se smlouvou na 10 mesicu,ale jeho radost zhatila doktorka,že mu nedá vstupní prohlídku,že v jeho zdravotním stavu nemůže takovou práci dělat. Invalidní důchod na to je však prý zdravý.
Gaio, pokud mě paměť neklame, tak Vy
jste bývala také učitelkou.
Tak proč teď ta zášť vůči školství.
Víte, já jsem se do něho vrátil po pětadvacetileté odbočce a ZATÍM narážím jen na samá pozitiva. Pravda, působím na prvním stupni a tam jsou ještě děti opravdu dětmi. Ale kolegyně a kolegové (skutečně na naší škole učí i muži a nejsou to žádní babochlapi) jsou bezva, HODNĚ mi za začátku pomohli a teď mi pro změnu poskytují prostor pro různé doplňkové projekty.
Zatím jsem nepotkal ani masochisty, ani uštěkané hyeny; jen nadšené lidi, kterým na dětech i práci setsakra záleží.
Pokud jsem se s Vaším učitelstvím mýlil, omlouvám se.
Re: Občan Mám stejný poznatek z minula,
Gaia o sobě prohlašovala, že je úča.
Ale to je úplně jedno...
V každé firmě se najde
člověk,tzv. troublemaker. Ví lépe než majitel nebo ředitel, jak se má co dělat a řídit, a dává to hlasitě najevo. Potom je potřeba to jednoho dne utnout. A pokud to dělá ihned po nástupu, žádný div, že nikde nevydrží. I když je profesně dobrý. A pokud vydrží déle, rozloží kolektiv.
Z vlastní zkušenosti vím,že nejlepší zaměstnanci byli z učňů a rekvalifikantů, kteří měli o práci opravdový zájem. Také vydrželi nejdéle. Pohled zase z druhé strany a vlastní 45 leté zkušenosti.
Přiznám se, že souvislosti…
Přiznám se, že souvislosti Lipovské a montáži vrat jsem nepochopil. Beru to tak, že nejsem schopen tak zásadních myšlenek.
Z druhé strany, s přibývajícím věkem se mužům rozšiřuje vnímání žen a to tak, že to se jim nelíbilo ve 20, v 50 je jak největší zjevení světa.
Re: věštec Vyserte se na čtení a
dejte se po pulce čehosyk fajneho.
Nedám, vcelku alkohol nepiji…
Nedám, vcelku alkohol nepiji, a pokud, tak určitě ne přes den.. Ale!!!!, udělal jsem si o vás Targusi jistý obrázek. Dovolím si jej vymalovat.
Píšete pěkné povídky, začátek je však vždy nějak upracovaný. Nemá obsah zvědavosti, nenavnadí. Ale může to být jen můj pocit.
Opakování sousloví: mladí, krásní..... je znak nepříliš velké fantazie. Nakonec to znáte již z mládí, opakovaný vtip přestává být vtipem.
Přirovnávat ženu k žíněnce je znak buranství a to tak, že velkého.
Neschopnost si přiznat pochybení je velká povahová i funkční vada. Jste nucen chyby stále opakovat.
Za sebe: ani to dámské kolo bych si o vás neopřel, měl bych obavy, že ho zkurvíte.
Re: věštec Tak tedy abych byl taky
upřímný, já s vámi nemám problém rovněž. Myslete si o mně, co chcete, a nechtějte vědět, co si myslím já o vás.
Na rozdíl od vás a vám podobných totiž NIKDY netvrdím, že hnusné a smradlavé hovno je krásná voňavá kytička. Jednoduše pojmenovávám předměty a děje slovy, která jim přísluší, nikoli dnešním ptydepe.
P. S. opakování ustálených slovních spojení je mým záměrem, který dvounožec vaší mozkové kapacity nebude schopen nikdy pochopit.
"nechtějte vědět, co si…
"nechtějte vědět, co si myslím já o vás."
Ale to bych velice rád věděl a jistě i okolí. A můžete to vyjevit pěkně v barvách a květnatě. A nešetřit výstižnými slovy.
Poněkud jste mě zklamal, Targusi
V odpovědi sousloví: "dvounožec vaší mozkové kapacity nebude schopen nikdy pochopit" mě přijde dost pokleslý argument.
Nemá to vůbec nic společného s popřením názoru vašeho oponenta, pouze jste se snížil k urážce. Jasně, chápu, jste zde za poněkud vulgárněji píšícího drsňáka, ale myslím, že toto bylo pod úroveň i toho drsňáka.
Berrnard, budu citovat jeho…
Berrnard, budu citovat jeho oponenta:
Za sebe: ani to dámské kolo bych si o vás neopřel, měl bych obavy, že ho zkurvíte.
A platí pravidlo, jak v diskusi začne urážet (toto už je urážka, ne hrubým jazykem debata), tak ukončil diskusi ten co tu urážkunapsal první ;)
Takže Bernnarde, pláčete na špatném hrobě, protože proč? Mophl by jste odpovědět, pro vinen je člověk co reaguje na urážku a ne ten co ju vystřelil první? Proč po druhém hcete aby diskutoval, když ten předním urážkou diskusu ukončil?
Váš přístup se mi jevý divný, žádat po druhém něco co u druhého anii náznakem napožadujete ;)