budoucnost

Články

Nalijme si čistého vína...

Autor

Pamatujete, jak nám říkali, že v České republice musíme mít příznivé podnikatelské prostředí? Musíme tu mít ty nízké daně, dálnice, jednoduchou byrokracii, levnou pracovní sílu z imigrantů… a pokud to tak uděláme, tak se k nám ty nadnárodní korporace pohrnou, budou tady investovat a díky tomu nakonec bohatství prokape i k těm nejchudším. Hlavně žádný sociální stát, protože to je přece špatný hospodář. O jiných důvodech pro podnikání se prakticky nemluvilo.

Pravda nevítězí, ta prostě zbude...

Autor

Můj páteční článek o tom, že mám sen, vzbudil docela ohlas. Zdá se, že to není jen můj sen, ale sní ho v tomto národě víc lidí. Možná ho sní s notnou dávkou skepse, protože to, co říkám, to se přece nikdy nemůže vyplnit. Kapříci si rybník nevypustí, kdo jednou drží v ruce moc i peníze, ten se toho dobrovolně nepustí. Ano, jsou to krásné sny o normálním světě, ale nejde to. Brání tomu elity, zahraniční vlivy, národní rozhádanost, různí podvraceči, nepřipravenost, nedostatek prostředků, všehoschopnost pravdy a lásky…. vy nechal jsem něco?

Áj hev a drým

Autor

Mám sen, že volby opravdu dopadnou, jak predikují volební průzkumy. Strany současné vlády dostanou dohromady něco kolem sedmdesáti mandátů a současná parlamentní i neparlamentní opozice bude mít kolem sto třiceti poslanců. Při trošce štěstí bude ten poměr ještě výraznější, protože když před volbami jezdí náš prezident na tak významné státní návštěvy jako do Mauretánie, tak už ani nemůže být jinak. Kdysi se v tuto dobu jezdilo do USA a fotilo se s prezidentem.

Jsme připraveni lépe!

Autor

Přátelé, v sobotu jsem se zúčastnil konference spolku Svatopuk, která byla věnována diskusi o změně režimu. Spolu s Janou Turoňovou jsme tam vystupovali za hnutí Stačilo!, ale o tom dnes psát nechci. Stejně tak nechci v dnešním článku řešit východiska ke změně režimu ani praktické kroky, které by nás k němu měly dovést. Toto všechno najdete na stránkách spolku Svatopluk, stejně tak si snadno můžete na jůtubu najít záznam z celé konference. Kdo má zájem, ten se k tomu snadno dostane.

Evropská genocida osobností...

Autor
Štítky

Přátelé, evropská demokracie je už tak křehká, že ji ohrožuje i stoletý rumunský generál ve výslužbě, který byl obviněn z vytváření polovojenské organizace, která si dala za úkol rozbít pokrokovou a eurohodnotnou společnost. Matně si vzpomínám, že něco podobného měli i v Německu. Tam také vtrhli do domovů důchodců, nasadili klepeta několika stařečkům a obvinili je z vlastizrady, protože si psali o tom, že by to chtěli mít jako zamlada, kdy bylo Prusko a měli svůj stát s velkým S. Teď se podobně hysterčí v Rumunsku.

Karta do hry?

Autor

Dnes budu pokračovat v tom, co jsem včera nakousnul. Jak k nám Američané zařízli vývoz pokročilých čipů. Náš nejhorší diplomat všech dob, který trufnul i knížu Kchárla, co má k lidem blíže, to řekl přesně. Kupujeme americké stíhačky za šílené miliardy, ale ani to z nás nedělá zemi první kategorie. Náš světový lídr mluví o respektu našich spojenců a pak najednou přijde tohle. Západní Evropa je hodna čipů a východní Evropa hodna není, i když jsou v té stejné EU a mělo by pro ně platit to společné evropské řešení, když my sami tady elektřinou krmíme půl Německa.

Píše mnohdy neověřené informace....

Autor

Vítr se mění mnohem víc, než to vypadá. V poslední době už svou agresívní rétoriku drží jen poslední skupinky libtardích aktivistů. O liberalismu hlasitě křičí jen ti, kteří si nevšimli, že ostatní to dělají za peníze. A tak jsou ještě fejsbůky plné radikálních názorů na Trumpa, kterak nám v kolébce demokracie ta demokracie skončila a teď už jen nastane populistické temno.

Teď už pro nikoho

Autor

Včera jsem napsal, že sedmnáctý listopad je svátek, který není pro všechny. Jsou tací, kterým Pravda a láska zakazuje se oslav účastnit, které lustruje a jejichž kytičky vyhazuje do koše. Ale to bylo včera. Dneska mi dovolte konstatovat, že sedmnáctý listopad už není svátek pro nikoho. Včera tam na Národní třídě vypískali úplně všechny. Premiéra, prezidenta, předsedu senátu, ministra vnitra, Babiše, Schillerovou i Havlíčka… Až tam jsme to po pětatřiceti letech od Plyšáku dopracovali. Tak dlouho jedni organizovali pískání a lustrování na druhé, až se jim dostalo stejné medicíny.