Pamatujete ty první roky po skončení Studené války? Je to pětatřicet let, ale opravdu už je to jiné století. Svět byl unipolární. Amerika neměla alternativu. Všichni chtěli být američtí kamarádi a bili se za to, aby na ně americký prezident milostivě pohlédl. Čína tehdy ještě ani nebyla členem Světové obchodní organizace, její ekonomika se sice už rozebíhala, ale tehdy to byl stát laciných šuntů, čtrnáctihodinové pracovní doby a sociálního inženýrství. Pokud někdo mluvil o čínských perspektivách, tak jako o montovně světa…

Tak nám prý unikly tajné plány izraelské odvety vůči Íránu. Tedy… ne nám, ale Pentagonu. A byl to velice šikovný únik. Íránci se dozvěděli všechny podrobnosti a veřejnost se nedozvěděla nic. Prosím, povšimněte si, že o tom referovala všechna média jako o úniku a vůbec nikdo nepřemýšlel o tom, že by se toho zmocnily nějaké tajné služby, které to íráncům předaly. Nebo, nedej Bože, že by to získaly přímo íránské tajné služby.

Říká se tomu únik informací, ale správnější označení by bylo, že to Američani Íráncům prostě nabonzovali.

Včera jsem jen zlehýnka nakousl Zemanovy narozeniny a zmínil se, kdo všechno tam byl (Uďo). Byl tam Babiš, Klaus, Orbán, Fico, Pellegrini, Duda, Vučič, Kateřina Konečná, byli tam lidé z byznysu a další a další. Navenek to nejde úplně dohromady. Klaus a Zeman byli političtí soupeři, Orbán není totéž co Fico, Duda se určitě neshodne s Kateřinou Konečnou na postoji k Rusku a Vučič vůbec není v Evropské unii. Přesto se všichni sešli, oficiálně oslavili Zemanovo jubileum. Politiku… tu samozřejmě vůbec nedělali…

Přátelé, dovolte mi, abych navázal na včerejší článek a pokračoval ve výčtu střípků, které naznačují, že Ukrajina se pomaloučku polehoučku vytrácí z hledáčku USA a stává se koulí na noze výhradně Evropě. V poslední době to na Donbase začíná vypadat, jako před pádem Allepa. Stále více se mluví o válečných zločinech Ruska, objevuje se stále více nepotvrzených (a nepotvrditelných) zpráv o používání zakázaných chemických zbraní a vůbec začíná taková všeobecná zoufalost.

Olaf Scholz prý má jakýsi Minsk 3. Mírový plán pro Ukrajinu.

Omlouvám se, že dnešní článek vyšel pozdě. Původně jsem už psát nechtěl, jel jsem totiž do Bruselu autem, abych si tam dovezl nějaké věci a cesta zpátky se protáhla na čtrnáct hodin. Ale teď večer mě chytla jedna myšlenka (asi prostě každý den musí jedna úvaha ven), tak jsem ještě vylezl z postele a šel jsem psát.

Tak jsme se dozvěděli, že neexistuje žádný Bidenův podpis, že se vzdává kandidatury v příštích volbách. Ani žádný hlavičkový papír. Zatím existuje jen status na sociálních sítích, které rozhodně neobsluhuje starý Joe sám. Slyšeli jsme spoustu zákulisních informací, jak na Bidena tlačili vlivní Demokraté a donátoři prezidentské kampaně, že to pro nezaujatého pozorovatele připomínalo skoro palácový převrat… od té doby není o Bidenovi ani dechu ani slechu. Ale to by se v USA, v té baště demokracie, nemohlo přece stát.

Ukrajina zastavila dodávky ropy do Maďarska a na Slovensko. Prý kvůli sankcím na firmu Lukoil. Ta nesmí přes ukrajinské území ropu dodávat a tak se nedalo nic dělat, kohoutky se zavřely. Jiné firmy samozřejmě ropu dodávat můžou. Bude to sice úplně stejná ropa, ale na faktuře bude uvedený jiný dodavatel… Přijde vám to absurdní? Máte pocit, že sankce na Lukoil jsou prostě jen záminka díky které Ukrajinci zavřeli kohoutky, protože Fico a Orbán mluví o míru (a tím pádem o ukrajinské prohře)? To ještě nic není…

Myslel, jsem že teď týden budu psát o zemědělství. Žně jsou v plném proudu, mám spoustu nových, zajímavých a aktuálních informací… a ejhle, místo toho se v přímém přenosu koukám na to, jak liberálům ujíždějí nervy a pokračují v politice jinými prostředky. V Americe jakýsi mladý místní Kozák (je mu i docela podobný) prostřelil ucho Donaldu Trumpovi. Zabil při tom snad dva lidi z publika, protože když střílíte do někoho na politickém mítinku, málokdy to uděláte tak jednoznačně jako Cintula, který všechno nasypal výhradně Ficovi do břicha.

VUSA se rozjíždí nevídaná panika. Od té debaty, kdy se Biden osobně a dobrovolně ztrapnil před miliony Američanů (a také před ruským a čínským politbyrem) se utrhla lavina. Jak napsal Pavel Šik, Američani nejsou Češi. My jsme smějící se bestie, od každého čekáme to nejhorší, předpokládáme, že všichni lžou a jakmile dá na něco štempl Otík Foltýn, tak tomu nevěříme tuplem. Američané jsou ryzejší. Oni mají přece hentu svobodu a žijí ve svobodné zemi, takže jim přece každý říká pravdu, protože proč by jim měli jejich představitelé lhát, že?