Tak jsme se dozvěděli, že si Putin s Trumpem po telefonu povídali asi dvě hodiny, oba si rozhovor pochvalovali a výsledkem je, že všechno zůstává při starém. Tedy, ne při starém, jako za Bidena, ale při starém jako za Trumpa, kdy Spojené státy už tuto proxy válku s Ruskem nevedou a Rusko vyhrává.

Ta nám v Istanbulu proběhly přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Rozhovory měly začít ve stejný den, kdy před třemi roky skončily, tedy patnáctého května, ale nakonec začaly o den později. Rusko poslalo víceméně stejnou delegaci vyjednavačů jako tenkrát. Ukrajina vyslala delegaci, kterou vedl ten, který zastřelil předchozího hlavního ukrajinského vyjednavače, Oleksandr Poklad, zvaný Škrtič. Nekecám.

Tak nám svět obletělo video s Macronem, Starmerem a Merzem, jak byli načapáni novináři ve svém kupé na cestách po Ukrajině a když si evropští vůdci sedali, uklidili dva podivné předměty na stole, které připomínaly pytlík s drogami a trubičku na šňupání. A nebo také obyčejný zmuchlaný kapesník a lžičku… Video se hned od první minuty začalo naprosto virálně šířit především proto, že Macron s Merzem tyto předměty ukrývali s tak kouzelnou řečí těla (která nikdy nelže) a provinilými úsměvy, že se podezření z něčeho nekalého prakticky ihned proměnilo v takřka jistotu.

Sešli se nám tak „lídři svobodného světa,“ dohodli příměří na Ukrajině, které má začít platit od pondělka 12. května. Všichni byli pro. Starmer byl pro, Macron byl pro, Merz byl pro, Zelenský byl pro i Lipavský byl pro. Ruska se nikdo neptal, nejednal s ním a nedomlouval detaily a jen začali na svých sociálních sítích všichni řvát, že zatímco oni jsou pro mír, Putin chce dál válčit. Mají pravdu předsedové. Rusko totiž není na kolenou, není v izolaci a vyhrává.

Krátký osobní úvodník:

Přátelé, omlouvám se, že jsem nedal vědět ohledně včerejšího odmlčení, ale řešil jsem jednu urgentní osobní záležitost jednoho mého dlouholetého kamaráda, která zabírala mou plnou pozornost. Dnes už zase funguju zcela standardně.

A teď už aktuální text:

Tak nám prezident Zelenský odmítl americký návrh mírové smlouvy, která počítala s tím, že by konflikt zamrzl podle stávající linie fronty, Krym by byl uznán ruským, Ukrajina by nevstoupila do NATO a pak tam byla celá řada dalších technikálií. Odmítl smlouvu především kvůli Krymu, kterého se Ukrajina nehodlá vzdát. Díky tomu odmítl Mark Rubio přijet na schůzku do Londýna a poslal místo sebe jen nějakého podržtašku a jsem zvědavý, jestli dnes (ve čtvrtek) dojde na avizovaný podpis dohody o nerostech.

Tak nám Petr Pavel prohlásil, že je Česká republika připravena vyslat (po podpisu mírové dohody) vojáky na Ukrajinu… Všech pět, co tehdy ještě budeme mít. Tedy, pokud Zelinkovi neselže pistole a nezastřelí se ještě doma v kasárnách. V poslední době totiž vojáci nějak podezřele často svlékají uniformu a odcházejí do civilu… S válkou na Ukrajině to samozřejmě NE-SOU-VI-SÍ! Bývalý vojenský psycholog, Štrobl, tomu nevěří a on je přece v naší zemi nejvyšší autoritou, kterou vybraly samotné Novinky.

Tak kolik summitů už mají za sebou evropské země, aby udělaly z Ukrajiny hentoho ocelového dikobraza za naše úspory? V poslední době už to nezvládám sledovat. Začalo to v Paříži, kde už už posílali vojáky proti Rusku, ale nakonec z toho byl mírový plán, který měl posvětit Trump, kterému to nestálo za veřejnou odpověď. Pak bylo něco v Londýně, kde to dopadlo stejně a ze slavného tažení na Rusa zbylo rozmístění mírových jednotek… teda, až skončí válka. Pak bylo nějaké jednání evropské rady, kde se dávaly na stůl peníze a zbraně… Prosím, neberte mě za slovo, já už prostě ztrácím přehled.

Vposledních hodinách jsou dějiny rychlejší než mé články… Ten včerejší vyšel ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že Ukrajinská delegace v Saúdské Arábii souhlasila s americkým návrhem úplného třicetidenního příměří na frontě. Pak také souhlasili s podpisem dohody o minerálech a Američané jim v té chvíli prý začali zase dodávat zbraně a zpravodajské informace.