V diskuzi pod článkem o Švejkovi padl akademický dotaz, proč se vlastně tvoří fronty před hraničními přechody do Polska.

Tedy ten dotaz nebyl zcela akademický, byl směřován na mou osobu. Nicméně rozhodl jsem se odpovědět touto formou, protože odpověď se rozhodně nevtěsná do jedné věty a navíc by zřejmě zanikla, neboť jsem na ni narazil s půldenním zpožděním.

Včerejší Zemanův projev jsem si vyslechl naživo. A promiňte mi, zase začínám konspirovat, ale máte z toho jiný dojem, než že mluvil proto, aby se na něj zítra sesypali všichni novináři, začali to omílat horem dolem a neměli čas všímat si, co se děje na vládě? Svým způsobem neřekl nic nového, ani převratného. Neoznámil žádná nová opatření, neoznámil žádné amnestie, jen trochu chválil vládu, trochu chválil Čínu, zepsul Hrušínského a to bylo vlastně všechno. Marně přemýšlím, co bych si z toho měl ještě zapamatovat. 

Vidlákův úvodníček: 

Události jsou v běhu, nakažení přibývají, opatření se vrší jedno na druhé. Státi se blbcem trvá průměrně jeden den. Stačí něco plácnout a než slunce zapadne, už všichni vědí, že jste idiot. Nevím kolik u nás koronavirus zabije lidí, ale novinářských a politických kariér už pozabíjel pěknou řadu, teď už dojde jen na jejich kremaci.

K narozeninám jsem včera dostal další milý dárek. Poslední dny své existence začíná odpočítávat i největší nepřítel dnešní doby - byrokrati. Včera jsme se dozvěděli, že máme kupu kapacit na testování koroňáčku, ale ty nemají ISO. A ty co mají ISO, ty dělají dlouho, pomalu, liknavě a blbě.  Ó díky Koronavire, konečně si všichni všimli, že nejhorší mor je v  byrokracii, kterou nikdo nepotřebuje a certifikátech o ničem. 

A tak volám... jen houšť a větší kapky. 

Dneska mám narozeniny a nostal jsem k nim milý dárek... home office. Proto se teď budeme potkávat více a častěji, já mohu aktuálněji reagovat a vůbec, když jsme teď všichni zavření doma, alespoň nám nebude smutno. 

Můj tatínek mě včera upozornil, jak jsme se zase připravovali na špatnou válku... To bylo pořád o hybridních hrozbách, Rusko už pomalu dobývalo Pabaltí, bylo nutné dávat peníze na zbrojení především formou nákupu amerických zbraní, bylo zapotřebí uvědomělosti a příslušné nenávisti k Rusku. 

Stačí krize a všechna slova i činy se demaskují tak rychle, že nestíháte zírat.  Všechno začalo teprve před týdnem... do té doby to bylo "nekde jinde". Nějací Taliáni měli problémy, protože jsou to špinavá prasata. Když přišel Andrej se svými opatřeními, bylo to v podstatě jako blesk z čistého nebe. Sice jsme už dva týdny něco tušili (a dělali si zásoby), ale podívejte se do týden starých diskusí, kdo z nás předpokládal uzavření hranic, karanténu a de facto převzetí hospodářství vládou. 

Dnes je 15. března a to je den, kdy naše zemička dostala od svých sousedů tu nejposlednější zkušenost k nezaplacení. Pro Scallopa - je to den, kdy si Hitler přestal hrát na schovávanou a udělal si z nás protektorát. 

Teď jsme o pár let dál... A znovu dostáváme zkušenosti k nezaplacení... především náš premiér. 

Začalo to už předevčírem večer, kdy se na fejsbučku začaly objevovat "zaručené zprávy". Včera už na plné obrátky fungoval obecní tetkagraf a nebylo ještě ani deset dopoledne a už se ke mně doneslo, jak jistá dáma byla v Itálii, stihla se vrátit z lyžovačky těsně před vyhlášením karantény, minulou sobotu byla na Vidlákovském koštu, kde se protočila půlka města (jo, minulý týden, to se ještě nikdo nebál a všichni z toho měli srandu) a pak v pondělí šla k doktorovi. Ten nechal vyklidit čekárnu a teď už "všichni vědí, že to má". 

Můj bratr Master mě včera upozornil na zajímavou věc. Že Koroňáček je jaksi odolný proti švejkování. Fungovalo nám to na Císaře Pána, fungovalo to na Hitlera, Stalina, funguje to na současnou vládu i na všechny minulé. Ale breberce je to tak nějak jedno. Koroňák netrápí že rozdělíte akci nad třicet lidí na dvě akce po dvaceti. On potřebuje jen toho jednoho nakaženého na místě. Nic víc. Pokud tam nepřijde, můžete mít klidně vyprodaný koncert Rolling Stones a nestane se nic. Pokud nakažený dorazí, postačí mu deset, dvacet i méně lidí pohromadě.

1.3.2019 – DJT se slezl opět s Kimem, tentokrát ve Vietnamu. Schůzka hodnocena pro DJT jako „neúspěšná“, též díky jejímu „předčasnému“ ukončení. Ani večeři nedali… Nu, stejně jako jiné sleziny tohoto typu se jednalo o „divadelní představení“, a jelikož před schůzkou prosvištěly kanály informace o „hladomoru v Severní Koreji“, zřejmě měly býti americké konzervy vyměněny za  severokorejské atomovky. Dost možná, že to Kimovi nepřišlo jako skvělý nápad. * Ve Venezuele se též moc nedaří tomu jedinému správnému pohledu na svět, i přes nadějné vrčení z mediálních stok, že Madura „opouští armáda“.