Před několika dny jsem dostal reakci paní Petry z USA - přečetla si naší diskusi ohledně farmářských trhů tam u nich a rozhodla se, že nám naše dohady a domněnky trochu osvětlí. Paní Petro, je to Vaše:
Tak jsem si pročítala reakce na Váš článek "Zpětná vazba". V úvodu jste zmínil můj komentář k Vašemu programu, kde jsem psala o farmářských trzích v Mississippi. Čtenář Občan si dal tu práci vyhledat informace a toto napsal:
Mississippské certifikované vidlácké trhy
jsou něco úplně jiného než Vidlákova představa o "volném prodeji ze dvora":
https://www.mdac.ms.gov/
Jde o striktně regulovaný maloprodej výpěstků produkovaných cca "zahrádkáři" a max. "záhumenkáři".
Maso, drůbež a ryby, jakož i výrobky z nich se na nich nesmějí prodávat vůbec, nebo jen na zvláštní povolení. Vejce a výrobky z nich vlastně také. Přísně regulován je i prodej ořechů.
Stejně striktně je regulována i samotná produkce a období, kdy smí být ta která komodita na certifikovaných trzích prodávána.
Regulace nezahrnuje občasný drobný prodej zahrádkářských přebytků v dočasných stáncích.
Takže ani v Mississippi nesmí "drobní" vidláci prodávat svou produkci jen tak "ze dvora". Zejména ne, pokud jde o maso, drůbež, ryby, vejce a výrobky z nich.
Mléko a mléčné výrobky jsou pak z "drobného prodeje" vyjmuty zcela a podléhají úplně jiným pravidlům a předpisům.
Oceňuji to. Nicméně mi to připomnělo starý vtip: Jaký je rozdíl mezi Bohem a panem učitelem/ředitelem/
Jsme s manželem členy takového farmářského trhu už několik let, a tak mi dovolte, abych se s vámi podělila o zkušenosti z první ruky. Když jsme se natrvalo přestěhovali do manželova domu na venkově, chtěli jsme být alespoň trochu soběstační a využít pozemek u jeho domu. Nejdříve jsme vysadili pár ovocných stromů, vytvořili záhonky na zeleninu a později pořídili několik slepic. Když se na to ohlédnu zpátky, naše snažení by se dalo připodobnit k němé grotesce s Charlie Chaplinem. No, ale postupně jsme překonali počáteční nezkušenost, hospodářstvíčko se začalo rozrůstat, začali jsme mít přebytky a tak jsme museli začít řešit, co s nimi. Nabídla se možnost prodávat je na trhu v blízkém městečku. Je to certifikovaný trh, tudíž se na jednu stranu musí řídit určitými pravidly, na druhou stranu poskytuje nějaké výhody.
Zkusím několika větami shrnout pravidla:
Certifikovaný farmářský trh je trh, který prodává alespoň 50% produkce vypěstované drobnými pěstiteli v Mississippi. Trh musí být spravován spolkem pěstitelů (pozn. vedoucí trhu a sekretářka jsou funkce placené a volené; spolek má pravidelné schůze). Zboží nepotravinové povahy je možné prodávat, souhlasí-li s tím spolek.
Na prodej zeleniny, ovoce musíte mít otestovanou váhu. Pečivo a zavařeniny musí být označeny adresou, telefonním číslem, složením a frází že "Produkt byl vyroben v programu Cottage Food Operation, který nepodléhá zdravotním pravidlům státu Mississippi" (jinými slovy - je na zákazníkovi, zda podstoupí zdravotní riziko a potravinu si koupí).
Pro prodej vajec potřebujete licenci, která se každoročně obnovuje na základě odebraných vzorků vajec a krve slepic. Licence stojí 10 dolarů. Vejce musíte při prodeji uchovávat v lednici - zkrátka máte na korbě vozu malou lednici, kterou na trhu můžete zapnout do sítě. Když k nám měl poprvé přijít inspektor, klepala jsem se strachy, zda máme všechno v pořádku. Inspekce proběhla v naprosté pohodě. Pomohli jsme inspektorovi odchytit 10% slepic ke krevním odběrům, dali mu potřebný počet vajec na laboratorní testy, nechali ho aby zkontroloval lednici, popovídali si o tom co se děje v okrese a to bylo vše. Výsledky testů přišly tak do 14 dnů a pak, po zaslání výsledků na příslušné místo spolu s šekem na 10 dolarů, nám přišla licence. A tak to probíhá každý rok.
Jaké jsou výhody být členem farmářského trhu? Člověk může jednak legálně prodat přebytky a jednak nemusí shánět zákazníky - oni přijdou na tržiště za ním. Skupina prodejců má větší nabídku než jedinec, což je pro nakupující atraktivnější a pro trhovce výhodné. Tržnice je zastřešená a tak jsou trhovci chráněni před výkyvy počasí a nemusí si stavět vlastní stan. Trh poskytuje členům potřebná školení ohledně manipulace s potravinami a zajišťuje společný nákup prodejních obalů. Na tržnici jsou elektrické zásuvky, takže kromě lednice můžeme zapojit i třeba větrák v době veder. Na finančním provozu se podílí město. Udržují květinovou výzdobu a minulý rok nainstalovali vodovodní kohoutek, takže je možné si podle potřeby umýt ruce. V neposlední řadě - na trhu jsme získali několik dobrých přátel - jak mezi trhovci, tak i mezi zákazníky.
Vedoucí trhu se jmenuje Kenny. Je učitelem na nedaleké učňovské škole, kde vyučuje zemědělství. Moc šikovný a ochotný mládenec. Je škoda, že je ještě svobodný, ale slečnu už má, tak snad do toho brzy praští.
Asi nejstarší člen, co do věku tak i do členství, prodává vařené a pražené buráky a smažené vepřové kůže. Před covidem vaření buráků i smažení kůže prováděl přímo na tržnici. Už slyším, jak někdo křičí fůůj, vepřové kůže!. Ochutnala jsem a není to špatné. Nicméně, jak poznamenal synátor při návštěvě - je to tak akorát na žlučníkový záchvat. Myslím, že má z nás všech nejvíc zákazníků.
Další člen má několikahektarovou usedlost a prodej zeleniny je jeho hlavním příjmem. Spolu s manželkou prodávají sezónní zeleninu - rajčata, papriky, letní squashe, zelené fazolky, okru, černookou fazoli (tu prodává na bušle) a vodnicové, hořčičné listy (ty se také těší velké oblibě a zákazníci si jich kupují tolik, že jim to balí do 13ti-galonových pytlů.), sladké brambory.
Další paní prodává med, zavařeniny, zeleninu jako například čínské zelí, salát, mrkev, klasické brambory, řezané květiny, bylinky.
V poslední době je tam i prodejce hovězího a na nedostatek zákazníků si stěžovat nemůže. Prodává hovězí vlastní produkce, které mu porazí na místních jatkách, takže má certifikát z veteriny. Maso prodává zmražené.
Občas přijede s chladírenským vozem i prodejce garnátů a dalších mořských potvor. Ten už přiváží zákazníkům zboží, jak si je objednali přes internet.
Někdo může namítnout "To je toho, to máme v Česku taky!" Já vím, že v Česku jsou farmářské trhy podobné a bylo by pěkné, kdyby někdo, kdo je s nimi dobře obeznámen mohl přispět se svou troškou do mlýna. Co jsem aspoň slyšela - na českých trzích se vyskytují trhovci, kteří přeprodávají ovoce a zeleninu z Kauflandu či Makra. To by na mississippském trhu neprošlo. Pokud by totiž inspekce na trhu našla někoho, jak porušuje pravidla, mohli by celou tržnici zavřít, takže se trhovci hlídají navzájem. Pro některé by to představovalo ztrátu celého příjmu, pro jiné ztrátu příjemného přivýdělku.
Členská základna trhu pomalu ale jistě roste. Někdy už máme potíž se pod přístřešek směstnat a na poslední schůzi se probíralo, zda by město povolilo a zafinacovalo konstrukci ještě jednoho, paralelního přístřešku.
Z Mississippi zdraví Petra
- Log in to post comments
Komentáře
Dotaz na paní Petru - autorku dnešního kydacího textu
Mohla byste ještě něco málo sesmolit - pardon - sepsat (sesmoluju jenom já) o institutu potravinových lístků?
Když jsem se dozvěděl, že v jedině nejlepší zemi světa kdosi fasuje lístky na žrádlo - pardon - jídlo, byl jsem z toho docela v šoku.
Druhý šok jsem utrpěl, když jsem se dozvěděl, že masa závislých na této potravinové pomoci činí řádově desítky procent veškerého obyvatelstva.
Pokud byste se rozhodla sepsat další článeček - klidně může být krátký, byl by vám zdejší kydací mančaft neskonale vděčný.
Můj pohled
Neodolám a nepočkám si na kvalifikovanou odpověď insidera. Potravinové lístky jsou nástrojem, jak udržet poddané v režimu vegetativním v nejtěžších krizových obdobích. Za války, po válce, nebo v dnešních dystopických USA. Amerika je v rozkladu západní společnosti nejdál a toto je jeden z důsledků. Nedávno jsem sem dával odkaz na video z Philadelphie a dám ho sem ještě jednou. Je to jasná ukázka, proč jsou potravinové lístky nutností.
https://www.youtube.com/watch?v=Bi1Kf-1qd6Y&t=73s
Jaké je řešení? Dnes poměrně zřejmé, už je aplikováno - mRNA vakcíny. S jejich pomocí bude nakonec společnost očištěna. S pomocí ohlušujících médií si téměř nevšimneme, k čemu vlastně došlo. Budeme šťastní, že jsme si vytáhli dlouhou sirku.
Re: Vlastimil Hmm, docela
děs. Jednou jsem se zatoulal s kamionem do podobné vypadající čtvrti kdesi v Hamburku. Až na ty odpadky a kontejnery to bylo dost podobné.
Vůbec se mi tam nelíbilo...
Stejně vypadalo před 15ti lety centrum
Amsterdamu - zejména jeho historická část. Renesanční domy prázdné, resp. využívané jako skladiště, takže za zaprášenými okny se vršily krabice se zbožím. Procházka kolem grachtů byla dost tristním zážitkem, protože kanály se spíš podobaly stoce vč, zápachu. A ulice a uličky kolem nich také. Ne všechny, ale ty s prázdnými domy a divnými existencemi na chodnících převažovaly.
Dost pochybuji, že by se to za ty roky zlepšilo.
Na videu je zajímavé, že mezi lidmi na společenském dně převažují běloši.
No pěkné.
Nikoho tam nevidět šmrdlat po smrtfónu.
Kolik asi stojí porce cracku a kde na to berou?
Re: Leoš Nešmrdlaj, evidentně mají
úplně jinou starost.
Tak moji nájemníci fasují…
Tak moji nájemníci fasují poukázky na potraviny a hygienické zboží místo části sociálních dávek každý měsíc. Za plnění povinností, jako bonus, fasují poukázky na kulturu, do aquaparku.
Internet doma.
Pro děcka notebooky (a vlastně i s totálním servisem).
V Šumperku a v Olomouci fasuje dospělý poukázku na 1 jízdu taxíkem měsíčně. Takže se 4 matky domluví a každý týden jedou společně na nákup do Glóbusu. Šofér jim i tašky sám naloží a ony mu nechají nejspíš vypsat max. kilometrovné.
Ale pro nejvíc jídla si chodí fasovat do potravinových bank, což je na další kapitolu.
A oblečení si chodí fasovat na charitu.
...
Děti měly noťasy pouze zapůjčené školou
po dobu distanční výuky.
V některých případech mohly dostat starší noťas ze sbírky, která byla uspořádána za účelem vybavení chudých dětí pro potřeby výuky. Nové notebooky se nikdy nikde "nefasovaly".
Dejte si do vyhledávače…
Dejte si do vyhledávače keywords: "notebooky děti distanční" a můžete hodiny číst různé příspěvky. Každopádně je tam stejně většina nebude, protože když jsem si přidal ještě "Olomouc", tak mi tam vyjely jen jednotlivosti. Přesto u nájemníků u kterých jsem to očekával, tak mi potvrdili, že je pro děcka mají (a klidně by jeden NOVÝ Acer ThinkPad i obratem levně odprodali, protože "dcérce ho někdo ukrad"). Tak kategoricky netvrďte, že se nové nikde nefasovaly.
Ale jistě :o)))
Školy dostaly loni v září cca 850 mil. Kč na nákup noťasů a minibooků pro žáky, smartbooků pro učitele a asistenty a HW+SW pro vysílání ze školy.
Ty NOVÉ noťasy pak PŮJČILY sockám na distančku. V některých lokalitách však školy musely půjčování velice rychle stopnout, protože se žákům "ztrácely" neskutečným tempem. Takže si pak broučkové buď chodili pro úkoly na papíře ke dveřím školy, nebo se prostě výuky vůbec nezúčastňovali.
Školy by samozřejmě měly po sockách vymáhat náhradu škody, ale to je zcela iluzorní představa zákonodárců, kteří netuší, co to je "sociálně vyloučená rodina" (čest vyjímkám).
Ale nikdy ani jeden jediný z těchto noťasů nepřešel do vlastnictví žáka.
Tedy se NEfasovaly.
Tak to se omlouvám za to "se…
Tak to se omlouvám za to "se fasovaly". Tedy jen byly půjčené, ale již se nevrátily a většinou se prodaly či zastavily. Velký rozdíl v tom nevidím.
Přesto minimálně v Olomouci hodně dětí obdrželo nové notebooky (a byly jim následně zdarma servisovány, tedy dokud jim je údajně někdo neukradl).
Re: Eta Já chci být taky takové
dítě. Zrovna teď velmi nutně potřebuji noťas s úhlopříčkou 10". Nejlépe včera, nejpozději ihned.
Občane,
ve Vaší škole....to tak asi bylo.
ETA ale také nepsal nic o fasování (ani od státu) v souvislosti s notebooky,
ani nic o nových.
Jen popsal, co asi ví od samotných nájemníků.
Tak třeba nám napíše i kdo jim to dal a platil..., až se jich zeptá.
Spíše mne zaráží, jak můžete Vy tak kategoricky tvrdit to "nikdy nikde",
když přece logicky nejste "vždy a všude".
*****
Tady třeba v odkazech ( "fasovaly"), dostaly děti darem počítače NOVÉ...
A třeba i té neziskovce přispěl sám stát-nevíme (tedy my všichni), no a co!)
A kolik takových "fasovaných" i klidně nových notebooků bylo někdy a někde (třeba s přispěním z veřejných rozpočtů i občanů jakkoliv) napříč celou ČR, zase nevíme a opět, a no a co!
Pokud by to těm dětem opravdu posloužilo ke vzdělání, tak nemám NIC proti a možná ani další čtenáři.
Vyhazují se totiž daleko jiné sumy na mnohem blbější nákupy- namátkou třeba vnuceného vojenského šrotu...
http://www.slovo21.cz/aktuality/882-15-notebooku-predano-detem-ze-socia…
https://www.imypomahame.cz/stedry-dar-deti-dostaly-notebooky-a-pojedou-…
https://havlickobrodsky.denik.cz/ctenar-reporter/deti-dostaly-diky-nada…
O co hůř čtete, Majko, o to víc se matláte
v ničím nepodložených domněnkách.
A děláte to dost často.
.
V městečku kde pracuji (4000 obyvatel) se obec před rokem rozhodla vybudovat komunitní ledničku pro sociálně slabé osoby
: na veřejném prostranství lednice zapojená do sítě, lidé mají možnost tam uložit své "přebytečné potraviny" pro potřeby chudáků.
Zkušenosti : lidé tam vkládají minimálně, neodebírá se v podstatě vůbec - je to pod kamerou, byla by to ostuda....
Takže se nestydí vybírat popelnice...
...ale ledničku by se styděli vybírat.
Zajímavá psychosociologická konstrukce. Originální, tak trochu z Gutha Jarkovského říznutého Kajou Maříkem, ale proč ne.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kamery (fotopasti) už jsou dnes skoro všude, nikdy nebyl svět prošpiclován tak, jak je tomu dnes.
Možná to pramení z toho, že dotyční - instalující kamery, soudí ostatní podle sebe.....že tedy jsou všici potenciálními zloději, vandaly....
Babeuf psal, že revoluce, která není dovedena do konce, je kontrarevolucí. A že mocní potřebují být ve stínu ještě mocnějších (cítí se bezpečněji) , proto trůny anebo aspoň oligarchická vládní vrstva. Plus koncentráčnické manýry, panoptikony apod. záležitosti. Které se obhajují před plebs tak, že prý slouží jejich bezpečnosti.
Ale KDO je placený a tak i odpovědný za BEZPEČNOST všech ? Ti, kteří nás šmírují, evidují , vytěžují, posléze trestají a likvidují ?
.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že zóna sledovaná v řádu cca patnácti let kamerovým systémem byla zbavena největších svinstev, kterých se doupuštějí pouliční prasata
: vandalismus, poškozování cizí věci, bitky opilců, žebrota, sprejerství, prodej drog.
Kromě ryze teroretických výhrad páně Rodinného štěstí tu máme i reálný a dlouhodobý profit v potírání opilců, feťáků, dealerů a dalších dvounohých sviní.
V šestnátém století bylo v našem městě běžné, že domy musely mít po setmění nezakrytá okna a jednou z povinností rychtáře bylo do určité hodiny sledovat, že se domácnostech nedějí žádné nekalosti.....
Jinými slovy - výhrady proti špiclování zpravidla ztrácejí na vážnosti, je-li důsledkem špiclování obecný prospěch z tohoto opatření.
Takřka každý posuzuje ostatní dle sebe.
A tak se i chová, takové má i preference, to už tak chodí, páně Zaprdlo.
Obecným prospěchem se ohánělo v historii již mnoho velkých grázlů, včetně masových vrahů - ti dokonce rádi hovořili o Řádu, s velkým Ř, jak ot bud eskvělé, až si prošpiclují všecko - od vagíny až po projev na hřbitově.
Každý se ke svému, mi se prostě špiclování takového rozsahu, co je k mání dnes hnusí. Zapadlo je tomu rád. Není na světě obyčej ten, aby se zavděčil lidem všem (malý problémeček - zavádění obyčejů nových , masově a technicky zdatných....naposledy ten od izraelských tajných služeb, ten vám udělá špicla i z vašeho soudruha nejvěrnějšího, vašeho miláčka - tedy mobilu....).
.
Obyčený člověk chce výsledky. Chce aby mohl nechat přes noc auto před domem bez rizika že se mu po něm proběhne ožralý nezaměstnaný a nezaměstnatelný debil, nebo mu jiná socka z čisté závisti oláme stěrače a zrcátka. Rodiče chtějí aby si děti mohly hrát venku a chodit samy do školy bez rizika že je budou obtěžovat zfetovaní žebráci, nabo že je cizí pán naloží do auta a kousek za městem si s nimi v lese bude hrát na pana doktora.
Popisuji reálné případy z města kde sloužím. Obyčejný člověk chce zkrátka bezpečí pro sebe, svoje děti a svůj majetek a kamerový systém je v tom schopen reálně pomoci.
Názory hóchteoretiků páně Rodinného štěstí, pro které je důležitější teoretická svoboda která reálně vede k reálné nesvobodě (omezení pohybu dětí, omezení používání veřejných protor) na tom nic nezmění.
Jejich údělem bude dále šířit svoje fantasmagorie na anonymních webech, zatímco v reálném světě které za skly svých polarizačních čoček vidí dosti zkreslemě bude probíhat výstavba dalších kamerových systémů v dalších městech. Trend je jednoznačně nastaven, kamery tu táme ve větším počtu už dvacet let a bude jich přibývat.
Pane Targusi, Po…
Pane Targusi,
Po přestěhování do Mississippi jsem si uvědomila několik věcí. V prvé řadě to, že v Česku řekneme USA a představujeme si jednolitý národ. Opak je pravdou. Je to asi jako kdybychom viděli Evropskou unii jako jednolitý celek. A asi by nás uráželo, kdyby nás někdo házel všechny do jednoho pytle. Další věcí, co mě překvapilo - aspoň v mém okolí je Evropská unie ukradená. Spíš je zajímá Střední a Jižní Amerika. Mississippi byla před občanskou válkou jednou z nejbohatších zemí a propadla se až na poslední místo. Musím říct za sebe, že Mississippi mám ráda. Její lidé jsou přátelští, ochotní si kdykoliv povídat. Myslím, že píseň Coutry Boy Can Survive https://www.youtube.com/watch?v=4WwzYhVL5Sc
hodně shrnuje životní styl Mississippi, snad jen že zdejším vidlákům se neříká hillbilly jako v písni, ale redneck. To proto, že ti, co pracovali na poli měli spálený zátylek.
Производство и продажа пластиковой тары
Пластиковая тара может быть разного объема и даже формы, имеет широкую сферу применения и по ссылке <a href=https://newupak.ru>https://newupak.ru</a> можно приобрести ее в Санкт-Петербурге. В ассортименте есть тара разных форм – и контейнеры, и ведра, и ящики, канистры, бочки. Так же компания может предложить пластиковую мебель и товары для детей — ванночки, горшки, ящики для игрушек. Все изделия выполнены из качественного и безопасного материала. Заказать пластиковую тару можно как оптом, так и в розницу.
cialis potency tickler
http://prednisonebuyon.com/ - how long does prednisone stay in your system
cialis fast acting
https://buyneurontine.com/ - Neurontine
cialis online cyalis
<a href=https://prednisonebuyon.com/>can i buy prednisone online delivery</a>
cheapest cialis 80
https://prednisonebuyon.com/ - prednisolone pricing
Стоматологические материалы
В стоматологии важно работать с современным и исправным оборудованием, поэтому магазин по ссылке <a href=https://zubshop.ru>https://zubshop.ru</a> готов предложить врачам большой ассортимент профессиональных товаров. В каталоге можно найти боры, товары для хирургии, а также средства для обработки инструментов перед и после использования. Также по ссылке в специальных отделах можно ознакомиться со списком брендов, чьи товары реализует магазин, и с инструкцией по заказу оборудования и материалов — это можно делать через инструментарий сайта или по телефону.
Видеопродакшн
По ссылке <a href=https://gongfilm.com/ru>https://gongfilm.com/ru</a> можно найти официальный сайт команды специалистов, которые делают видеопродакшен. Специалисты имеют необходимый опыт и современное оборудование, чтобы предложить написание сценария, съемку и монтаж видеоролика, и создание двухмерной и трехмерной анимации. Компания готова взяться за работу над видео разной направленности — рекламное, корпоративное, вирусное. Каталог достаточно богат, со списком можно ознакомиться сразу на главной странице. Можно подробнее узнать о каждом типе работы, нажав на название в каталоге — откроется индивидуальная страница.
Купить недвижимость в Сочи
На сайте <a href=http://www.prodai.org>http://www.prodai.org</a> можно купить недвижимость на территории Сочи. Можно найти наиболее подходящий предложения как о квартирах, так и о целых участках. На странице каждого из продаваемых объектов можно посмотреть адрес и прочитать короткое описание о преимуществах. Также есть больше фотографий объекта и интерактивная карта, чтобы можно было нагляднее посмотреть расположение. У каждой недвижимости есть ответственный агент – его контакты для связи и консультации также опубликованы на страницах объектов.
Секс-шоп онлайн магазин
Благодаря магазину на сайте <a href=http://sextoysgarb.ru>http://sextoysgarb.ru</a> можно навсегда забыть о скуке. Онлайн секс-шоп предлагает ознакомиться с широким ассортиментом товаров для взрослых. Нижнее белье, специальная косметика, а также множество интересных игрушек для стимуляции – все это можно найти в каталоге. Сразу на главной странице магазина опубликован список новинок и акций. С полным ассортиментом конкретного товара можно ознакомиться через категории каталога.
Kde bere autorka jistotu, že…
Kde bere autorka jistotu, že na jejich trhu v Mississippi nikdo nepodvádí? Že ty marmelády jsou vždy z kvalitního domácího ovoce a ne z prošlých převařených marmelád? Med to samé, co když se někdo chopí příležitosti a recykluje nějaký prošlý a nebo hůře nějaký závadný (viz. aféra s polským medem). Dokonce že ten pán s tím hovězím neprodá k tomu certifikovanému z jatek i nějaké kusy určené do kafilerky (nebo mají EET?)?
Já to beru tak, že problémy jsou u některých stánkařů v ČR, dokonce i markety někdy musí stáhnout závadné potraviny z obchodů (a to mají vlastní kontroly) a v Mississippi nikdy žádné problémy u malopěstitelů nebyly, všichni do jednoho jsou samí poctivci (proč se tedy na výrobky píše cosi o tom, že za kvalitu stát Mississippi neručí a kupující jede na vlastní riziko)?
USA
V USA se rádi soudí třeba za to, že v návodu sušičky nebylo uvedeno, že v ní nelze sušit kočku. Takže se všichni prodejci těch soudů bojí a drobný zisk jim nestojí za to neúměrné riziko, zvláště pokud jde o bílé heterosexuální muže.
Všichni se ale až tak moc…
Všichni se ale až tak moc nebojí - viz. kriminalita v USA. Takže i v Mississippi se nějaký nebojácný najde.
Nebojácní
Ale ti nebojsové prodávají sice taky rostlinné produkty, ale z keřů koky, nezralých makovic nebo aspoň konopí. A neprodávají na tržnici. :-)
.
Ale kočka se v sušičce přece sušit (a usušit) dá ! Proč se soudí ?
U nás v Kotopecích a v…
U nás v Kotopecích a v Kočvarech to mají léty ověřené.
Kočvary
Nejsou Kočvary tím statkem, kde probíhala natolik divoká svatba, až v noci nevěsta se ženichem a pár desítek svatebních hostů prchali nazí před požárem?
.
Stoslepic!!!
.
Protože bílého evropského heteráka prostě nenapadne, v sušičce prádla sušit něco živého?
Eto, kdybyste se začetl do vládních webů
státu Mississippi, na něž jsem odkázal pod minulým článkem paní Petry, nekladl byste irelevantní otázky.
V pravidlech pro obchodování na vidláckých trzích je jasně uvedeno, že platby za prodej na tržnici jsou označeny a bankou zúčtovány samostatně. Na základě toho jsou pak osvobozeny od daně z obratu (v USA DPH nemají, pouze daň z obratu). Pokud by označeny nebyly, byly by zdaněny a prodejce by pak mohl mít i problém s daní z příjmu, který by se jim o neoznačené částky zvýšil.
To všechno jsou ty nepřímé dotace, o nichž jsem v souvislosti s USA psal. Dotováno tam je ve skutečnosti kdeco; jen se to nejmenuje dotace. Ale pochopitelně z toho nejvíc těží korporát.
Pokud jsme to pochopil dobře, tak ta daň z obratu....
....(sales tax - tedy spíše daň z prodejů) je cca naší DPH , avšak (krom udělených výjimek) účtuje se jen na finalním výstupu, koncovému zákazníkovi. Většinou ve výši 7 %.
Nazvat ovšem toto " nepřímými dotacemi"....to je dost odvážné tvrzení. To pak by nepřímými dotacemi bylo u nás např. osvobození od DPH finančních služeb, a další a další výjimky v rámci DPH...
Samozřejmě že v USA mají dotace, říká se jim obecně někdy dokonce i stejně jako v Evropě, tedy " subsidies", "podpory". Např. farm subsidies. V kategorii EU nedávno cca 60 mlrd euro ročně, v kategorii federální vlády USA cca 20 mlrd USD (ve stručnosti např. zde : https://www.downsizinggovernment.org/agriculture/subsidies). Tedy poměrně významné částky na to, aby se mohlo napsat, že v USA nemají dotace (otázka přímých a nepřímých intervencí vládních struktur do " trhů" je samozřejmě složitá, je dotací kvantitativní uvol%nování, je dotací manipulace kurzem (dotování exportu) ?!??
----------------
Zajímal by mě spíše rozdíl cen supermarket/farmářský trh. Z hlediska koncového zákazníka je mi jedno, jak se ta cena tvoří, stejně s tím nic neudělám.
trhy v USA.
Eta.
Možná to paní Petra doplní.
Já uvedu jen to co prohlásil příbuzný z USA,který byl tady na návštěvě.
Je na tom podobně,jako paní Petra,ale když uviděl zboží na našem trhu,tak prohlásil,že ba tam neprošlo nic na stůl,hlavně kvalitou.Jak í píše paní Petra,hlídají si i sami mezi sebou a také se dobře mezi sebou znají a vědí o svých možnostech,nějaký nováček se musí snažit a prokázat své místo.
To tvrdí i někteří Jihokorejci.
Že takové potraviny, které je možné shlednout zde v Kauficích a spol. . by u nich jedli jen ti největší chudáci, i ti ale s odporem.
Známý v Kanadě zase rád kupuje od Hutteritů, že jsou taky poctiví, co se týče kvality jimi produkovaných potravin. Ale on si jezdí k nim. Možná už ale taky mají nějaké trhy.
To se táhne už od Luxe, ten brekot na jedné straně a nesolidarita a nevzájemnost na straně stejné. Braní dotací na soliterní aktivity ve velkém (tedy antitržní, prokorupční chování) a neschopnost zajistit si fungování sektorové, prozákaznicky příjemné - customer friendly).
Mimochodem - otupělost je už taková že kývnou v podstatě na všecko, i na výrobu holin z lesů, což může založit na budoucí hladomory. No a že by uvažovali o doplňkové měně ? Už ani v hospodě ne, tito otroci cizích a svých vášní.
Kdo nebere dotace, ten okrádá rodinu.
Možná to bude tím, že Lux byl největším
bojovníkem proti družstvům, školním statkům, státním statkům, STSkám, jakož i proti odbornému zemědělskému školství.
Squadra, kterou si přitáhl na ministerstvo, byli jeden vejlupek horší než druhý a následky na sebe nenechaly dlouho čekat.
Fencl z ČSSD zemědělství také nijak neprospěl a následující ODS to už jen dorazila.
No, a podle toho to také dnes vypadá.
Ještě k těm Jihokorejcům.
Asi bude velmi záležet na tom, z jaké sociální vrstvy se rekrutují.
Pošťáci, policajti, sestřičky a sestřičkové, začínající učitelstvo a další, kteří ve velkých městech "bydlí" v nájemních kójích a na venkově u rodičů, to asi nebudou. Ti jsou většinou rádi, když mají k jídlu alespoň to, co Severokorejci. Co jsem tak viděl dokumenty na rouře, po zaplacení nájmu za kóji přežívají hlavně na instatních nudlích a rýži s trochou zeleniny (mj. i proto, že v kójovištích většinou nemají kde vařit a na hotová jídla nemají peníze).
Patrně jste se tam setkal s akademiky nebo managery. Jenže to je jiná galaxie, vzdálená od "života" běžných Jihokorejců hafo světelných let.
Na cyklovyletu v Rumunsku,
jsem jednomu mistnimu vesnickemu obcanovi nabidnul na ochutnani nas syr zakoupeny v ceskem hytlermarketu.
Podle vyrazu v jeho ksichtu a gestikulace jsem pochopil, ze takovy hnuj jeste nikdy nejedl.
Njn...
Já dodnes lituju dne, kdy jsem se kdysi rozhodl strávit 14 dní na čundru po Slovenském rudohoriu. Protože jsme často nocovali na salaších a furt do nás cpali PRAVÝ uzený i neuzený oštiepok, bryndzu, žinčicu, kapustnicu, klobásy z kdovíčehovšeho a domácí chleba (a taky borovičku).
A já to od té doby CHCI a nemohu sehnat. Ty chutě jsou nezapomenutelné a jediné, co se jim přiblížilo, je trochu jiná kapustnica, kterou mě naučil jeden kuchař z již neexistujícícho Domu slovenské kultury v Praze.
Takže tomu domorodci se nedivím :o))
Slovenské chuťovky.
Pane Občan.
To jste tam byl hodně dávno.
Kapustnica,po český,zelí nakládané doma v sudě,receptura podle místních podmínek,ale podmínkou bylo trochu domácího uzeného,to dodalo zvláštní chuť,někdo dává brambory přímo do kapustnice vařit a někdo zvlášť uvaří brambory a pak přidá do kapustnice.Mne to chutnalo také,zkoušeli jsme to doma,ale není to ono.
Re: Homér Tak vidím, že jste ten
úplně nejblbější Homér, který kdy běhal po Rumunsku.
Správně jste měl přijít k rumunskému gorolovi, lehce se uklonit, pohladit si oblast žaludku (nikoli žaludu, vy prase) a prohlásit:
Foame. Vo rog brynza de kapra.
To není protlak z kapra, nýbrž kozí sýr, správněji lehce modifikovaný tvaroh.
Dlužíte mi tisíc korun za udělenou cennou radu.
Platby přijímám i v naturáliích, jmenovitě v kilových porcích kozího sýra.
Drobné nevracím.
My jsme tedy v Rumunsku…
My jsme tedy v Rumunsku komunikaci s bači začínali zdvořilostně Buňa ziua a teprve potom jsme somrovali. Ze začátku jsme měnili sýry za čokoládu, nebo cigára, když už v báglu nic dobrého nezbylo, došlo na to somrování. Brinza de vaca (kravský sýr) taky není špatná.
Takto získaný sýr jsme zajídali česnekem, nebo zapili nějakým alkeholem přesně podle rady Míly Nevrlého, kdo to neudělal měl dost často břišní problémy. Dost často místní alkehol nabídli sami bačové.
Před odjezdem dom jsme pak smlouvali na tržnicích a nakupovali kila sýrů domů. Pak po letech v Brašově jsem žádné tržiště nenašel a navštívil místní nový hiltlermarket, nakoupil kaškavaly v něm a až doma jsem na etiketě našel drobným písmen - made in Germany. Je ale fakt, že se po pár letech začaly v rumunských obchodech objevovat i balené sýry místní.
V Rumusku jsme navstevovali
takove "prd*le", kde v mistnich obchodech prodavali jenom chleba, koreni, cigara, pivo a trochu tvrdeho alkoholu.
Na otazku jestli nemaji vajicka, spek apod., odpovidali nemame, neprodali by jsme, vsichni maji doma svoje, domaci ....