Vy, co mě čtete pravidelně víte, že jsem zlehýnka angažovaný za SOCDEM ve vidllákovské komunální politice. Některé mé postřehy z tohoto soudku jste si již mohli přečíst. Víte, my tu ve Vidlákově máme mezi socany moc pěknou sešlost. Pravidelně se scházíme, náš lídr s námi opravdu všechno probírá a naše politické touhy, sny, taškařice i taktiku řešíme pěkně kolektivně jako za starých dobrých časů. U stolu se mnou sedává Matka, Povidlák a Ekonomický migrant. Čtvrtina vidlákovských socanů včetně mě čte tento blog...  

Tak už je to tady... na čínský koronavirus prý v Thajsku zabrala kombinace existujících léků.  Než jsem to stihl naťukat, už s tím přišly i Novinky a ještě dřív to věděl už Ládik.

Pacientka údajně byla po 48mi hodinách od podání léku bez viru...

Tamiflu  je na skladech farmaceutických společností od předchozí epidemie SARS, ptačí chřipky, prasečí chřipky... já už vlastně ani nevím a v podstatě je to jedno. Ostatní léky se používají k léčbě AIDS. Společné mají to, že jsou příšerně drahé..

Aby se nám udržel v České republice počet obyvatel, případně aby mírně rostl, potřebujeme k tomu docela solidní imigraci. Dost lidí se z republiky vystěhuje a i když se teď aktuálně situace drží vyrovnaná díky porodnosti silných ročníků husákových dětí, ubývá nás. Troufám si tvrdit, že za čtyřicet let polistopadového vývoje jsme přišli a ještě přijdeme o dobrých půl milionu obyvatel, kteří se nenarodili, protože počet dětí na ženu je méně než dvě. 

Přenesme se dnes do Evropy, kde už je hotovo. Narodilo se hodně Mohamedů, další přišli z Magrebu, Pákistánu, Turecka, Sýrie, Afghanistánu a je jich už fakt hodně. Původní obyvatelstvo s tím nic neudělalo. Dílem proto, že byli líní, nechtělo se jim nasazovat krk a vlastně ani nevěděli, jak se to dělá. Ti, kteří se bránit chtěli, pro ty si včas přišla policie a pozavírala je do věznic plných muslimů, kteří si s křižáky rychle poradili, že ty ostatní na svobodě rychle přešlo něco takového zkoušet.

Mailem mi přišel velmi zajímavý dotaz jedné čtenářky, která si přeje zůstat anonymní. Tu a tam do naší diskuse přispěla a už vícekrát chtěla vznést dotaz na naše staré, hloupé a ošklivé diskutéry a tím se také odhalit jako stará hloupá a ošklivá. Nakonec dotaz poslala mailem a mě vám to tak zaujalo, že jsem odpověď zformuloval v článek. Otázka je to velice těžká a zřejmě si zaslouží mnohem více prostoru, ale to zhodnotíme až po dnešních komentářích. 

Když jsem psal o děvkařích, tak to bylo mimo jiné proto, abyste prokoukli lidi jako Kubera.

Vy totiž nemáte rozumět, tomu co kdo říká. Říkání nic nestojí. Vy se máte soustředit na to, co kdo DĚLÁ. Jestli to náhodou nejsou dvě různý věci. - Jednou do rádia volal jakýsi hoch, vyprávěl jim story o své dívce, jaksi nevěděl a říkal, že mu řekla, že je "Láska jejího života." - Moderátor mu hned řekl: "Jsi láska mého života, Petře" aby mu předvedl, jak je to snadný, když vám to je úplně jedno.

V diskusi pod úterním článkem se čtenář Kadlas dotkl stále napjaté situace s Koronavirem a možné neradostné budoucnosti. Tedy... ještě pořád se víc přikláním k názoru že není důvod k panice a stále si ještě držím paranoidní přesvědčení, že se především někomu hodí vyvolávat globální strach, protože z toho bude globální poptávka po vakcícnách a z toho pak bude neskutečné množství prachů v několika málo kapsách.

Minule jsem zabrousil nad Sachalin, dnes se posuneme  ještě o kousek dál a podíváme se na zoubek soudruhům Číňanům, vlastně nejen soudruhům, ale i vykořisťovatelským živlům, jako je třeba bývalý velkostatkář, nebo opat kláštera.

Liao I -Wu     Hovory se spodinou

Liao je novinář, kterého práce na filmu o událostech na Náměstí nebeského klidu přivedla nakonec i nedobrovolně do vězení. Tam začal pracovat na téhle  knize, kde ve dvaceti pěti kapitolách formou rozhovoru představí nejrůznější bizardní povolání, osobnosti a jejich střet s kulturní revolucí a státní mocí.

Dnes budu osobnější a otevřenější než jindy. Rozhodl jsem se k tomu po přečtení včerejší diskuse se Scallopem a kromě tradičního vidláckého poučení bych se chtěl i k něčemu přiznat. Proto dneska zazní i některá skutečně existující jména ať se děje vůle Boží.... 

Kdysi jsme se učili v dějepisu o společenských smlouvách. Vlastně ani pořádně neučili, učitelka to jen zmínila a ani se to snad nezkoušelo.

Přesto je to jedna z veledůležitých věcí.