Město bez města....

Autor
Štítky

Majka mi ve včerejším článku vyčetla necitlivost vůči obyvatelům měst a asi měla pravdu. Proto se dneska pokusím tomuto tématu věnovat blíže. Nejprve jen zopakuji, že jsem včera lamentoval nad naší růžovou budoucností ve které nás nejspíš čekají války gangů, případně tomu říkejte války starousedlíků proti přistěhovalcům, protože náš stát nebude schopen ani chránit, ani nastolit pořádek a maximálně bude létat v helikoptéře nad tou spouští a monitorovat. Chmurně mě uspokojovalo jen to, že první si tuto krásnou budoucnost zkusí ti, kteří jí nejvíce tleskali. Pražáci a Brňáci. 

Utrecht a Praha

Autor
Štítky

Nejsem žádným velkým příznivcem zbraní. A to i přesto, že zcela souhlasím s tím, že by naše republika měla mít jakousi národní gardu či vojáky v záloze a každý dospělý muž by u nás měl projít nějakým armádním výcvikem. Chtěl bych, aby každý muž v této zemi poznal od pohledu, jaká zbraň mu právě projela pod oknem, aby uměl rozebrat a složit nějakou tu útočnou pušku, poradil si s plynovou maskou, věděl, ke kterému skladišti munice a potravin je přidělen a kde se má hlásit v případě mobilizace. 

Vašík Klausů

Autor
Štítky

Vím, že mi neuvěříte, ale když mi bylo asi deset, střílel jsem na Klause staršího...  V mém rodišti se nacházela luxusní porcelánka vyvážející tenkrát do celého světa, dodávající i nádobí do poslanecké sněmovny a na všechna ministerstva. Někdy kolem roku 1994 či 1995 tam přijel Klaus na návštěvu. Dneska patří porcelánka Rusům a slouží především jako pračka peněz.

Skutečná budoucnost

Autor

Pamatujete si, bylo to před pár lety, to jsem ještě psal na Kosu, jak jistí studentíci tak moc šikanovali svoji postarší učitelku, která to nezvládla a zemřela? Samozřejmě nezemřela na nějaké bití, ale psychická šikana ji postupně odrovnala. Nejzajímavější na té kauze bylo to, že ti studentíci nebyli žádní dvoumetroví Rambové z Chánova. Nebyli to žádní mafiánští synkové, neměli velké svaly, nebyli to chlapi jako hora.

Zavolal a nařídil

Autor
Štítky

15.3.1939 napochodovaly německé jednotky do okleštěného Československa. Navečer přijel Hitler na Pražský hrad a vyhlásil Protektorát Čechy a Morava. Tím skončily i ty poslední iluze o samostatném československu a všem občanům naplno došlo, co se vlastně stalo. Armáda byla rozpuštěna a české zlato bylo ukradeno. Dokonce i to zlato, které v tu dobu leželo v trezorech Bank of England, protože ani okupace, ani záruky vyplývající z Mnichovské dohody nebyly hrdému Albionu nic v nutnosti zachovat mír. Spojenci definitivně přišli o českých čtyřicet divizí (to je síla co? dneskamáme tak jednu...

Jediný přítel

Autor
Štítky

Už pár dní se v médiích přetřásá kauza Faltýnek a jeho ovlivňování tendru na dálniční mýto. Podle toho, co zatím víme, tak Faltýnek už byl poměrně dlouhou dobu odposloucháván a podle uniklých informací (které uniknou vždycky v tu správnou chvíli) měl Faltýnek říci, že je třeba udělat to, co chce firma Kapsch, což jsou ti, kteří mýto provozovali doteď a tendr nevyhráli. 

Příživníci

Autor
Štítky

Můj tatínek je velmi moudrý člověk, ačkoliv podle jeho nejvyššího dosaženého vzdělání byste to nepoznali. Obyčejný elektrikářský učňák. Až po dlouhém rozhovoru byste se možná odzvěděli, že běžně četl německou literaturu v originále a má přehled i paměť, která se hned tak nevidí. Dodnes mě překvapuje, jak přesně uměl usuzovat budoucnost. 

Vidlácký nářek nad zemědělstvím

Autor
Štítky

Všímáte si, jak se ze všeho vytratila ta neviditelná ruka trhu? Kdy já naposled slyšel, že trh něco vyřeší, že to stačí jen tak nechat volně a všechno ostatní se stane samo. Troufám si říci, že se to stalo ve stejné době, kdy zmizel z dějin i náš stěžejní protagonista této neviditelné ruky - Václav Klaus. Ani dnešní pravičáci (ti co se za ně označují) v ODS nebo pravičáci v TOPce už se k ničemu podobnému nehlásí a jak na běžícím pásu schvalují zákony, které stále dokola regulují a regulují a novelizují se novelizují.

Beranidlo

Autor
Štítky

Přemíláme to twdy na Kydech už dlouho. V posledních letech v nás tak nějak všeobecně a kolektivně stále sílí pocit, že jednou budeme využiti v nějaké mocenské hře mezi USA a Ruskem.  Že se staneme jakýmsi předsunutým beranidlem, kdy životy našimi i životy všech migračních vln z Afriky jednoho dne budeme šturmovat na Moskvu.