Co bude pak?

Ještě jeden tank má Černochová v kabelce, ale ten prý nedá...

Sociolog Keller: Uplácat předvolební koalici z jedné silné strany a z několika trpaslíků se vymstí (cz24news)

ČESKO: Keller bez cenzury: Jan Keller ukazuje, že současná česká politika je barvitou ilustrací toho, jak jedna skupina využívá svou moc k uzurpaci či obhajobě vlastních privilegií.

Pomocí teorie uzavírání se především britští a američtí sociologové snaží někdy od poloviny 70. let 20. století vysvětlit, jak určitá skupina využívá svoji moc k tomu, aby si pro sebe uzurpovala privilegia anebo obhájila jejich držení oproti jiným skupinám.

Základ této teorie je velice jednoduchý. Skupiny, které jsou u moci, vydávají všechny ostatní za méně úctyhodné anebo méně hodnotné. Skupiny vylučované z přístupu ke zdrojům mají pak dvojí možnost. Buďto se mohou snažit získat od privilegovaných to, co se jim upírá, anebo se mohou pokusit použít stejnou strategii vůči skupinám ještě méně disponovaným a přivlastnit si alespoň něco na jejich úkor.

Situace v naší zemi může posloužit jako barvitá ilustrace těchto jednoduchých tezí. Současné vládní strany obsadily svými lidmi všechny důležité posty v politickém, správním, bezpečnostním a soudním aparátu. I když se většina z těchto stran pohybuje kolem pětiprocentní hranice volitelnosti, samy sebe si navykly prezentovat jako garanty demokracie. Přitom mnoha způsoby ohrožují základy demokracie včetně plnohodnotné konkurence odlišných politických programů a názorů a svobodné diskuse. Skupiny s odlišnými názory jsou vydávány za méně úctyhodné až nebezpečné (ohrožují prý demokracii, jsou prý agenty cizí moci) a za méně hodnotné (nesdílejí naše nejvyšší hodnoty).

Namísto svobodné diskuse tak nastupuje kádrování, přičemž vládnoucí strany mají k dispozici všechny represivní orgány, což jim umožnuje podle potřeby odlišné názory kriminalizovat a také naopak – určité vysoce problematické postoje blahovolně bagatelizovat. Ti, kdo jsou u moci, mají (tak jako tomu bývalo i v minulosti) na své straně všechna mainstreamová média, takže lidé s odlišnými názory jsou tlačeni do oblasti elektronických samizdatů. Jejich obsah je následně kontrolován s využitím možnosti odpojit taková média od sítě. Na právním zdůvodnění takových opatření se pracuje.

Skupiny vylučované z přístupu ke zdrojům a privilegiím tak mají jen minimální možnost dosáhnout podílu na moci v rámci demokratického soupeření, jehož prostor poněkud paradoxně, avšak zcela programově osekávají a zužují strany hlásící se k demokracii.

Podle teorie uzavírání zůstává méně úctyhodným a méně hodnotným ještě jedna možnost – použít stejnou strategii na úkor skupin, které jsou ještě více znevýhodněny než oni. V řadách opozice je tato možnost bohatě využívána k velkému potěšení těch, kdo si uzurpovali privilegia. Jednotlivé parlamentní i neparlamentní opoziční subjekty si navzájem předhazují, kdo z nich je více a kdo méně zásadový, kdo sleduje veřejně prospěšné cíle a kdo provozuje politiku jen kvůli svému zisku, kdo je více proevropský, kdo je více vlastenecký atd.

Uzavření mocenské elity a její snaha upevnit své postavení není ničím novým. Výjimkou bývají spíše doby, kdy se takto mocenská elita nechová. Smutnou skutečností je, že k návratu k vyrovnání šancí dochází obvykle teprve po velkých hospodářských, sociálních či válečných otřesech, za které platí vysokou cenu společnost jako celek.

Nelze očekávat, že ke změně ve směru většího prostoru pro svobodnou konkurenci programů a názorů jakkoliv přispějí ti, kdo jsou momentálně privilegovaní. Kromě žalostného stavu opozice, kvůli němuž v posledních volbách propadlo milion voličských hlasů, mají v rukou ještě tři další esa. Jedním z nich je prosazení korespondenční volby, která může výrazně ztížit, ne-li přímo znemožnit ověření výsledků voleb. Druhou je tlak na snížení věku pro nabytí hlasovacího práva pod osmnáct let. Třetí je provádění takové migrační politiky, které perspektivně slibuje vládnoucím získat hlasy současných či budoucích migrantů.

Každá z opozičních sil, která odmítá ať již s jakýmikoliv odůvodněním spolupracovat s těmi ostatními, se na tomto stavu věcí nepochybně podepisuje a jen potvrzuje teze teorie uzavírání.

AUTOR: Jan Keller

to je důležité, že každá, tedy i ta silnější nebo prohlašované za silnější, jako je SPD nebo PRO, v této souvislosti si poslechněte podivnou argumentaci pana Rajchal, proč nelze spolupracovt s KSČM  v jeho rozhovoru s paní Bobošíkovou. Kromě toho prohlášení pana Vacka o špatném východu a výborném západu je poněkud podivné zejména, když nikdo neví,  zda, v případě společného tahu proti současné vládě, bude mínění mezi těmi, kdo zvítězí (snad) tento názor ten nosný, čekala bych, že  by se podobné věci měly nejprve vydiskutovat mezi spojenci..

A bude pokračovat ještě dlouho. Protože vyhovuje prakticky všem.

Americký zbrojní průmysl si chrochtá blahem. Eurohujeři, ukazujíc prstem na zlé Rusko, mohou utahovat šrouby lidem i národním státům a budovat svoji eurodiktaturu. Rusofóbové a náckové z celého světa si mohou jezdit do bývalé Ukrajiny se ukájet. Politické čivavy se zviditelní a navíc mají na koho svádět své chyby. Čína, Indie, Írán a fůra dalších států si obcházením západních sankcí proti Rusku vydělavají slušný ranec.

A Rusku se podařilo vybudovat velice úspěšný mlýnek na maso. Celkem v pohodě (a levně) nyní ve velkém likvidují západní zázračné zbraně, nácky, rusofóby (a bohužel i kyjevskou juntou násilím nahnané obyčejné chudáky). Vojenská síla i prestiž Rusku stoupá. Naopak ta západní léta budovaná image síly a moci dostává ve světě na frak.

Takhle válka bude dlouhá. Doslova do posledního Ukrajince. A po nich ....... ???

já si myslím, že po kvalitním válečném tréninku  s Ukro- západem, budou Rusové velmi dobře připravení na zápas s prohnilým, buzerantským západem, kterému převážně vládnou slepice.

ani rusů. Ještě před dvěma lety mi tyto národy byly celkem u prdele. Ale když se dva hádají a metou si do ksichtů vulgarity, je to ještě v pohodě. Průser nastává v okamžiku, když jeden z nich máchne paží proti tomu druhému. Obzvlášť, když ten první je podstatně silnější.

Můj taťka mě celý život učil svoje zásady a jedna z nich byla, že když někdy někde uvidím, jak silný ubližuje slabšímu, měl bych proti tomu zakročit. Sice si tím koleduji o přezdržku, ale to časem sroste. Vědomí, že jsem se zachoval jako zbabělec, který se tváří, že to neviděl, to srůstá dýl a někdy nesroste vůbec.

Kdysi v devadesátkách jsme s jedním kámošem, se kterým se vídáme dodnes a s kterým jsme dělali v partě v lese, šli z hospody. Celkem v rozverné náladě. Zabočili jsme do boční uličky a tam viděli, jak 4 skinhedi zpracovávají jednoho náctiletého cikána. Ani mě, ani jeho by nikdo nikdy nemohl podezřívat k náklonnosti k cigošům. Víme o nich své a udržujeme si odstup. Rádi je nemáme. Ale toto bylo prostě za hranou. Kámoš měří dva metry, já za ním zaostávám pouze o pár čísel a když děláte v lese, tak ta dřina tam vám udělá celkem slušnou fyzičku. Ještě předtím, než se staženými ocasy se odplížili, tak jsme jim jejich basebalové pálky naházeli do Ploučnice a na vyděšeného cigoše houkli, ať rychle mastí domů.

My jsme ani tak nebránili toho cikána, ale ti skini překročili jistou čáru. To se prostě nědělá. A dle mého tuto čáru překročil i Rus.

Já nevím, jak tato válka dopadne, ale vím, na jaké straně budu, protože, pokud bych šel na tu druhou, tak můj taťka ve svém hrobě začne rotovat ostudou nad svým synem a to já mu nikdy nemůžu udělat.

aby nepřekročil? Nepřekročili náhodou před tím Ukrajinci?

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2796959-u-soudu-ci-ve-skole-jen-ukrajinsky-schvalili-poslanci-rustina-je-materstinou-tretiny