Trochu stranou mého zájmu proběhl v uplynulém týdnu kongres ODS, kde si straničtí hoši opět zvolili profesora Petra Fialu za předsedu. Neměl protikandidáta. Stejně tak neměli protikandidáta místopředsedové. Proměna ODS z konzervativní pravicové strany v progresivisticky levicovou byla dotvořena zvolením Evy Decroix za místopředsedkyni. Mezi ODS a Piráty už není žádný viditelný rozdíl, protože poslední mohykán, Jan Zahradil, odchází dle vlastních slov na střídačku… asi by měl dobrý výhled na to, jak se ODS potopí ke dnu.

Středeční superdebata lídrů do evropského parlamentu byla, mírně řečeno, neuvěřitelná. CNN Prima v podstatě převzala úlohu České televize a odvedla tentokrát dobrou práci. Dozvěděli jsme se víceméně všechno o všech a bylo to jak ohnivým písmem. Krásně se vyjasnilo, kdo za co kope, ukázaly se všechny třecí plochy. Podíval jsem se na to dvakrát, abyste vy nemuseli.

Očem byly slovenské prezidentské volby? Co způsobilo, že bratislavská kaviareň i přes nekonečné peníze a nekonečnou mediální podporu neprotlačila svého kandidáta? Co způsobilo, že konzervativní slovenský venkov, který mnohem víc než ten český chodí do kostela, zvolil za prezidenta gaye, aniž by to komukoliv vlastně vadilo? Co způsobilo, že dávné hříchy Fica i Pellegriniho, kdy ještě byli v jedné straně, byly zapomenuty jak v parlamentních tak v prezidentských volbách?

Přátelé, dovolte mi dneska první analýzu pro eurovolby. Ještě nám nezazněl startovní výstřel z pistole, ale na startovní čáře už se nám rozcvičují jednotlivé kandidátky. Už známe většinu jmen, většinu koučů a v některých případech i loutkovodiče v zákulisí. Kolem dálnic se začínají vynořovat bilbórdy, agentury dávají první průzkumy, politologové dávají první vyjádření. Tož já se k nim také přidám.

Vy, co mě čtete dlouhodobě, tak víte, že se netajím tím, že považuji stranickou politiku za zmírající na úbytě. Jediná země, kde je nositelem politiky strana a nikoliv konkrétní osobnost, je Německo. Tam ještě lidé volí CDU, AfD, SPD a podobně. Ale i taková CDU musela hodně ustoupit ze svých stranických ideí, aby udržela Angelu Merkelovou v kancléřském křesle po čtyři období. Ve Francii už lidi volí spíš Macrona, Zeymoura, nebo LePennovou. V Holandsku teď zvolili Wilderse a já dost pochybuju, že kdybych se zeptal, jak se jmenuje jeho strana, že by mi tady dokázalo odpovědět hodně lidí.

Politická scéna je po událostech posledních měsíců a týdnů zase o něco čitelnější, leckteré nejasné kontury se zaostřily a ať na politické scéně sledujeme jakákoliv zemětřesení, stále pokračuje unikátní situace, kdy se stále více lidí stává občany, protože se stále více zajímají o politiku. Od doby covidové to jde s naší zemí z kopce, lidem stále více svítí kontrolky, věští průšvih a přemýšlejí, co by se s tím dalo dělat. Tak nějak bych čekal, že příští parlamentní volby budou mít naprosto rekordní účast a předvolební debata bude zřejmě nejvyhrocenější za posledních třicet let.

Dnešní téma jsem nevymyslel já, ale upozornil na něj už před měsícem můj oblíbený bloger Petr Kubáč. Dnes totiž začíná projednávání žaloby na Českou republiku od Evropské komise ohledně neplnění uprchlických kvót. Petr Kubáč se ve svém příspěvku dohadoval, kolikpak nám o tom naši novináři, kteří jsou vzorem ctnosti a boje za pravdu, asi řeknou. 

Troufám si tvrdit, že Česká televize bude mít výpadek. Jak na sviňu budou všichni novináři zaměstnáni na kauzách jinde - například u Okamury či Velkého Andyho, kde jim neunikne ani slovíčko, ani gesto, ani poškrábání v nose. 

Jistě jste zaznamenali, že se naše přední moderátorka Nora Fridrichová přidala ke skupině Pulse of Europe, ačkoliv je zaměstnancem veřejnoprávní televize. Už jsem viděl několik statusů na fejsbůku, že Česká republika takové odvážné novináře potřebuje a že potřebuje lidi, kteří půjdou k ojrovolbám.