Ještě se krátce vrátím k vrbětickému tématu. Včera jste si všichni mohli přečíst celou řadu odkazů, které různým způsobem reagují na onu slavnou reciprocitu ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a Ruskem. Celkem jednoznačně z toho vyplývá, že nám po celé té vrbětické akci zbylo jediné... hláška, že Česká republika je suverénní a hrdý stát. Zní to dost podobně, jako "Sláva Ukrajině". Začínáme se našim banderovským bratrům nebezpečně podobat. Dneska se chci už věnovat jinému aktuálnímu tématu, ale jen krátce shrnu: 

... to jsou Piráti. Původně strana ajťáků, kteří měli jako první program bezbřehou svobodu internetu a bezbřehou svobodu kopírování, protože mu už nelze zabránit, protože kopírování se stalo laciným a všeobecně dostupným. Strana vzniklá v podstatě spontánně, bez velkých sponzorů, existuje už relativně dlouho, která ještě stále má delší historii mimo vrcholovou politiku než v poslanecké sněmovně. A když si přečtete jména jejích poslanců, člověk by vlastně ani nečekal, že většina z nich je u Pirátů už fakt dlouho. 

V poslední době jsem se v článcích v diskusi poměrně důkladně věnoval myšlence, že koronavirový odboj proti vládě a jejím opatřením se hladce proměnil v boj za Piráty, kteří mají velkou šanci uhrát fenomenální volební výsledek a získat premiérské křeslo. Ostatní dnes opoziční strany se už dávno netají tím, že budou Pirátům ve vládnutí sekundovat nebo alespoň svítit. 

Byl konec října a já měl svoji první dlouhodobou depku z toho, že se vlastenecká a národní scéna kvůli covidu rozštípala na kusy a z této deprese jsem napsal několik článků, že odboj proti vládě v podstatě znamená podpora Pirátů. Že nechuť k opatřením, která vyhlašuje Babiš a vůbec nechuť k premiérovi oligarchovi znamená pomáhání Pirátům se vším co k tomu patří. 

Tehdy poprvé jsem naznačoval, že popírání koronaviru a odmítání opatření nepovedou k ničemu jinému, než nárůstu preferencí Ivana Bartoše, přičemž to ani v nejmenším nepomůže ani Trikolóře, ani Okamurovi.

V kontextu poslední doby bylo od Babiše velmi moudré, že se nesnažil se svými poskoky za každou cenu upéct koalici v Praze. Nebo on možná chtěl, ale ostatní nechtěli a nakonec ANO skončilo v opozici. Když se dívám na nejnovější Hřibovy nápady, tak Babiš dobře udělal. 

Slovenské prezidentké volby vyhrála Čaputová. Přiznejme si, že to nebylo nijak překvapivé. Už v prvním kole tato dáma významně vedla, měla na své straně prakticky všechna vlivná média, k tomu byla celkem vtipná, pohotová a protože o ní nikdo nic nevěděl, špatně se na poslední chvíli shánělo nějaké kompro.