Tak jsme se od našeho Blyštivého Péti dozvěděli, že ve čtvrtek pojede spolu s Markem Výborným na Agrární komoru vyjednávat… Byl to asi první tweet od premiéra, pod kterým bylo sto procent hejtů. Měl to tam plné zemědělských plakátů, které zvaly všechny do Prahy na devatenáctého února a pak neuvěřitelnou smršť odsudků všeho druhu.

Traktory v Praze už jsou celospolečenské téma.

Tak se o zemědělském protestu začalo mluvit i v majnstrýmu. A kupodivu docela vyváženě… když tedy nepočítám starého modroptáka Ondřeje Šimíčka, který opět utekl své ošetřovatelce a dostal se na chvíli k počítači. Rádio Impuls mělo neutrální příspěvek… ba i Novinky psaly na svoji úroveň docela vyváženě. Česká televize jako obvykle vymlčuje a pilně sbírá jakékoliv drby, jen aby si nachystali kopro. Ale s tím se počítalo.

Přátelé, už jste slyšeli, co se včera stalo v ojroparlamentu ve Štrasburku? Europapalášům se jaksi nepovedlo hlasování, které mělo Uršulku Leyenovou zmocnit, aby v Dauhá na jednání WTO zavázala EU k další liberalizaci zemědělského světového obchodu, což v praxi znamená, že se k nám levněji a snadněji dostane obilí či maso, u kterého nikdo neřešil ani pesticidy ani hormony, ani GMO ani nic jiného. To je totiž to jediné, co může chřadnoucí Západ nabídnout africkým a jihoamerickým zemím, aby neprchly do BRICS. Dohody o snadném dovozu těch nejhorších potravinových sajrajtů.

Přátelé, oficiální plakáty a letáky k zemědělskému protestu vyšly ve středu v 18.00, ale koordinátoři už byli od rána zahlceni telefonáty. V předchozích dnech unikly některé pracovní verze na web a od té doby drnčí telefony takřka nepřetržitě. Naštvanost mezi zemědělci je prostě obrovská a teď už je jedno, že ministerstvo zemědělství vysílá signály, že se s nimi dá mluvit. Předchozí dva roky jakékoliv námitky ignorovali a jeli si svoje evropské hodnoty, až se prostě ucho utrhlo.

Přátelé, poslední koordinační schůzka zemědělců zdárně proběhla. Kolik zemědělců tam bylo? Na pět set traktorů. Odsouhlasili společné prohlášení i dopis pro ministerstvo zemědělství a vládu. Vymezili se proti šéfovi Agrární komory, Doležalovi. Ujistili se o vzájemné podpoře a zvolili si za své mluvčí Zdeňka Jandejska, Otu Březinu a moji maličkost.

Přátelé, šturm zemědělců na Prahu dne 19.2. 2024 začíná klasickou českou zbabělostí… Agrární komora se ústy svého šéfa Jana Doležala od celé akce distancuje, chce protesty posunout až na březen, protože „když budou do té doby zemědělci hodní, tak jim ministr Výborný určitě něco dá.“ Člověk si tak říká, jestli k něčemu ta agrární komora vlastně je. Ale nepřekvapuje mě to. Tuto tradici máme už sto padesát let.

Vidlácká revoluce se rozjíždí. V Bruselu jsou z toho pěkně v Bruseli. Zemědělci stojí před budovou europarlamentu i před vládními budovami. Všude je cítit hnůj i kouř z hořících pneumatik. Statečnější europoslanci diskutují s traktoristy a vysvětlují jim, že oni za nic nemohou. Vidláci se ušklíbají… dobře vědí, jak který poslanec hlasoval a dost hlasitě jim to dávají najevo. Zbabělejší Zdechovští už zalezli. Policie to jistí z dálky. Jsou na straně protestujících.

Svět zešílel… Úplně. Americký prezident Biden a jeho vláda dnes pozastavili schvalování nových LNG terminálů. To víte, klima, ekologie, grýndýl, uhlíková stopa. Produkce fosilních paliv v USA roste, což dost dobře nejde dohromady s ekologickými závazky a když se oxid uhličitý dostane do rozporu s ekonomikou, tím hůř pro ekonomiku. To víte, když vývoz plynu skokově vzrostl, je třeba ho přidusit. Postavil si hospodu, ale chodili mu tam lidi.

Je radost, mít takového spojence, že Uršulko.

Předchozími dvěma články jsem se k německým protestujícím zemědělcům jednoznačně hlásil. Vyjádřil jsem pochopení pro jejich problémy, konstatoval jsem, že se jejich trable neliší od těch našich, protože mají stejné příčiny v podobě neschopných elit odtržených od reality. Symbolem těchto protestů je pro mě text, který jsem zaznamenal na jednom traktoru: Nesejí, nesklízí, ale všechno vědí nejlíp. Němci mají problém s bruselskou hydrou a zdebilizovanou mládeží, která se pokouší o kulturní revoluci. My, Češi, jsme na tom úplně stejně.

Včera jsem celý den sledoval cvrkot na německém fejsbůku. Stálo to za to. Dozvěděl jsem se o jejich protestech docela zajímavé věci, které bychom měli vědět. Ale než se dostanu k tomu, co jsem viděl, začnu s tím, co jsem neviděl. Neviděl jsem totiž žádné pořádné zpravodajství v českém majnstrýmu. To ticho bylo tak ohlušující, že jsem měl pocity jako při první demonstraci v záři 2022.