Protože se nejrůznější časopisy, novináři, politologové, internetové zpravodajství a volení štáby politických stran předhánějí v doporučeních, power pointových prezentacích, dotaznících a anketách doporučujících na základě otázek volbu politické strany Vašim názorům nejbližší, mohl bych i já přihodit trošku do mlýna a doporučit několik otázek, které Vám pomohou se na podzim rozhodnout:
 
1. Chci vůbec jít k volbám? 
Pokud si na otázku odpovíte ano, čtěte dále, pokud ne, ostatní otázky pro Vás nemají význam.
 

Obraz v dalekohledu se přestal chvět. Střelec pootočil kolečkem dálkoměru, zaostřil na hlavu důstojníka uprostřed hloučku a nitkový kříž umístil přesně na spánek. Osm set šedesát pět a půl metru, zahlásily červené cifry v horním rohu zaměřovače. Obraz se trochu chvěl, na tuto vzdálenost nebylo divu. Ještě vteřinku střelec korigoval své zaměření, pak natáhl prst ke spoušti a v mezitepu srdce stisknul spoušť.

Přečetl jsem si dnes (18.8.) úvodní článek na Neviditelném psu. Jmenuje se to „To nemyslíte vážně, pane Zaorálku“ a pod značkou JAG to napsal jistý pan Jiří Wagner. Toho pána neznám, ale nemohu si pomoci a musím reagovat, ač mám dost své práce, ale někdo prostě musí. Autor v něm komentuje výrok L. Zaorálka : „Neplatit zaměstnancům slušnou mzdu je darebáctví. Když někdo říká, že jeho byznys by zkrachoval kvůli minimální mzdě, vlastně říká, že není schopen podnikat tak, aby zajistil zaměstnancům normální život, a měl by přestat podnikat.

„Hlášení o zpoždění,“ ozvalo se z ampliónu. Osobní vlak ze směru Mariánské Lázně a Dolní Žandov, který dále pokračuje ve směru Luby u Chebu bude na příjezdu asi devadesát minut opožděn.“

Tatko se mě v jednom komentáři ptal na termín, který jsem uvedl v minulém článku - že lidé mají lidská práva nechtít dělat. Prý ho to zaujalo. Nejprve jsem chtěl odpovědět v komentáři, ale pak byla má odpověď stále delší a delší a tak ji tu máte jako článek:

Dneškem počínaje budu týden mimo počítač. Ale abych vás čtenáře neochudil o nové články, vězte, že jsem kdysi zamlada psal povídky. Příští týden jich pár vyjde, abyste měli svoji pravidelnou dávku písmenek na těchto stránkách.  Já se zatím budu kochat českými luhy a  háji zblízka. 

Takovéto poselství přednáší ve svém románu Jméno růže italský postmodernista Umberto Eco. Myslím, že je to hluboký poznatek, který platil v temném středověku stejně jako dneska. Je to poměrně jednoduché. Každá společnost má svůj okraj. Takový okraj společnosti může vypadat různě a poměrně pestře. Jsou tam zaměstnanci bez zaměstnání. Lidé bez vzdělání, ale i ti, kterým je vzdělání na nic, protože je stejně nikdo nepotřebuje. Lidé v dluhové pasti, protože věřili reklamám.  Oškubaní singles po drsných rozvodech.

Policie požádala sněmovnu o vydání Babiše a Faltýnka. Policii řídí ministerstvo vnitra v čele s Milanem Chovancem...

Nejsem žádný analytik, který má svoje zdroje. Nemohu se pochlubit větším vhledem do problematiky. Jsem v pozici Ericha von Daniken a mohu jen spekulovat. Všechno, co vím, to mám z veřejných zdrojů. Ovšem současná kauza myslím za nějakou tu spekulaci stojí. 

<

Na téma vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě bývalého Romského koncentračního tábora jsem už jednou psal. Zde odkaz: 

https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/proc-si-ho-nezbourate-sami