Dohodli jsme se. Za hnutí STAČILO! budou kandidovat také Sociální demokraté. Jednání byla náročná, ale také byla zcela konstruktivní, obzvlášť když Sociální demokracii opustily všechny žáby na prameni. Oboustranná vstřícnost ještě narostla poté, co Michal Šmarda oznámil, že v případě našeho spojení ze SOCDEM odejde. S chutí jsme mu to splnili a jsme rádi, že i on „nás potrestá svým odchodem.“

Tak nám Izrael bombardoval syrský Damašek… Hoši netroškařili, zasáhli rovnou budovu syrského ministerstva obrany, kde sedí protagonisté přesně toho režimu, který si tak strašně moc přáli představitelé EU i Spojených států. Izraelský ministr obrany Kac to okomentoval velmi lakonicky: „tvrdé údery začaly.“ Hořce bych se zeptal, jestli teď budeme podporovat toho Goláního, co si teď říká Šara a nebo Netanjahua, který si z jižní Sýrie postupně uhryzává území… pro vlastní bezpečnost, samozřejmě. Pro co také jiného, že?

Tak nám Donald Trump zavádí třicetiprocentní cla na zboží z Evropské unie. A zároveň vypouští informace, že opět začne podporovat Ukrajinu zbraněmi… které ale nebudou platit Američané, ale NATO… jinými slovy zaplatí to Evropa, která si ale zároveň chce půjčit monstrózní žok peněz na další zbrojení a jednotlivé státy se mají také zapojit svými pěti procenty HDP, čili dvaceti procenty státních rozpočtů…

Jsme ve válce, říkali nám. Zlý Rus okupuje nebohou Ukrajinu a protože je neschopný, rabuje čipy z praček a co nevidět mu dojdou zásoby, obsadí ji za dvě stě padesát let. Ale zároveň Rus zbrojí sílí, provádí svou hybridní válku a do pěti let zaútočí na Evropu. Musíme se připravit. Je třeba zbrojit, dávat pět procent HDP, tedy dvacet procent státního rozpočtuj na armádu (a její předražené polní kuchyně), je třeba zavést dobrovolnéí předurčení pro armádu a začít cvičit zálohy.

Viděli jste protest Michala Šmardy proti spolupráci STAČILO! se SOCDEM? Majnstrým toho byl plný. Rozdávaly se tam rakvičky a třešně, křičelo se na Zaorálka, nosily se plakáty, že evropské hodnoty nejsou na prodej, uspořádali to na Fierlingerovy narozeniny… a sešlo se jich tam pět a půl. Mluvilo se vzletně. Že nechtějí zaprodat zemi Rusku, že nechtějí kolaborovat s nepřítelem. Jakýsi mladý moderní a dynamický jinoch tam dezinformoval o mých výrocích, které jsem sice už dávno vyvrátil, ale koho by zajímala pravda, že?

Tak nám europarlament NEODVOLAL Uršulu Leyenovou. Ale to se dalo čekat. Evropa je pořád ještě bohatý kontinent (ani Řím nevyplenili za den), a tím pádem stále ještě existuje dost Nýdrmajerů, kteří si mohou dovolit být hloupí, či odstřižení od reality a tvrdit, že emisní povolenky pro domácnosti zavedou ráj na zemi a když nebudeme nic vlastnit (hlavně bydlení ne), tak budeme šťastní.

Marie Divišová správně upozornila na to, že s hentím blackoutem jsme vlastně měli štěstí, protože přišel ve dne a ne v noci. Sice se čtvrtina republiky v podstatě zastavila a škody jdou do miliard peněz, ale svítilo sluníčko, bylo příjemně teplo a energetici předvedli neuvěřitelnou souhru a všechno připojili zpátky během několika hodin. Vlastně to byla taková pauza ve dni plném shonu. V noci by to bylo úplně jiné kafe.

Když jsem se v roce 2012 přistěhoval na Moravu, zjistil jsem, co je to sucho a teplo. Třicetistupňové teploty se objevovaly klidně už v březnu, zima přecházela bez jakéhokoliv mezistupně rovnou do léta, od června byla tráva všude naprosto vyprahlá a o úrodě rozhodla jedna bouřka, která buď přišla a pak se urodilo a nebo nepřišla a bylo po žížalkách. Obilí je travina, takže nedostatek vody zvládá, ale jestli se sklidí na hektru osm tun a nebo čtyři tuny, to rozhodl jeden déšť.