Přemýšleli jste někdy, jak byste naložili s výhrou ve Sportce? Kdyby na to přišlo a vyhráli byste jackpot? Najednou byste měli peněz víc než dost, najednou by šlo i to, co jindy nejde.
Krátký nemocniční úvodník...
Hele já si fakt nemyslím, že by se o Zemana nestarali, že by něco zanedbali nebo tak. Nebo si myslíte, že i Ivana Zemanová je hyena? Neřekl bych.
Já si teď velmi divoce zaspekuluju. Velmi divoce. Tak divoce, že tomu vlastně ani nevěřím, jen mě to napadlo...
Tak jsem si s velkým zájmem přečetl, jak nám EU připravuje novou bezemisní budoucnost. Jak nám byl představen výborný akční plán úředníků z Brusele, díky kterému se s emisemi nezmění vůbec nic, ale zato se nám všechno zdraží a jestli to takhle půjde dál, za chvíli to tu bude vypadat jak v Horní Voltě, protože nebudeme mít ani auta, ani elektřinu, ani průmysl, jen tu bude všude krásně zeleno.
Vážení přátelé
O tomto víkendu se cítím jako Winston Churchill v prvním roce Druhé světové. Spousta práce, povedená evakuce, spousta příprav v posledním okamžiku, několik zázraků.... a na konci možná trochu důvodů k naději, ale optimismus není příliš na místě. A tak se potřebuju trochu svěřit, nechat se "podrbat za uchem", abych mohl od zítřka zase fungovat normálně.
Krátká koronavirová předmluva. Master do svých grafů přidal nová udělátka. Pokusil se odhadnout, kolik skutečně nakažených tu v republice máme a použil na to letní data, kdy byly denní přírůstky pozitivních velmi nízké, hygiena stíhala a dokonce i trasovala. Metodika je popsána přímo u grafu, můžete se podívat. Spodní hranice odhadu skutečně nakažených je zhruba půl milionu. Méně to docela určitě nebude.
I těch půl milionu je samozřejmě hrozně nízké číslo. Než bychom se dopracovali promoření, mohou nám lidi ještě umírat pěkně dlouho.
Tak se nám v posledních týdnech nějak srážejí vlaky. Pokaždé je to samozřejmě věc, která se může stát maximálně jednou za deset let, pokaždé všechno perfektně fungovalo a selhal "lidský faktor", pokaždé za to nakonec nikdo nemůže, vyšetřování bude trvat dlouho, nic z toho nevyplyne, odsouzen bude ten, který je každý den tak jako tak jednou nohou v kriminále - strojvůdce nebo vlakvedoucí. Jinak je samozřejmě vše v nejlepším pořádku.
Včera mi přestal fungovat internet... Žádný krátký výpadek, pěkně přijeli borci, vykopali před barákem přívodní kabel a opravovalo se... Hotoví s tím byli až skoro k ránu, takže dnešní článek pouštím až teď.
Přišel mi ten chybějící australský klobouk.
Ten co jsem si objednal na začátku koronakrize někdy v první půlce března. Australské továrny už zase vyrábějí, lodě plují, Němci nakupují a přeprodávají k nám a všem v celé té dlouhé řadě výroby, špedice a obchodu stačilo ke spokojenosti necelých 1.500,- Kč.
Jsem hrozně utahaný...
Ještě než nám vypukla celá koronavirová krize, připravoval jsem se na domácí projekt zachytávání všech děšťových vod, co mi spadnou na střechy a dvůr. Zjednodušeně řečeno jsem si koupil velkou nádrž, spousty trubek a rozkopal jsem celý dvůr. Původně to mělo zabrat celý březen a kus dubna, chtěl jsem postupovat pozvolna, protože dvůr je malý.
Včerejší Zemanův projev jsem si vyslechl naživo. A promiňte mi, zase začínám konspirovat, ale máte z toho jiný dojem, než že mluvil proto, aby se na něj zítra sesypali všichni novináři, začali to omílat horem dolem a neměli čas všímat si, co se děje na vládě? Svým způsobem neřekl nic nového, ani převratného. Neoznámil žádná nová opatření, neoznámil žádné amnestie, jen trochu chválil vládu, trochu chválil Čínu, zepsul Hrušínského a to bylo vlastně všechno. Marně přemýšlím, co bych si z toho měl ještě zapamatovat.
Budu dnes pokračovat ve včerejším tématu, jen se nastěhujeme zpátky do naší malebné kotliny... ale vlastně ne - budeme na jižní moravě. Dnes si popovídáme o řádném hospodaření. Začnu jedním příběhem na který "koukám z okna".
