Politická scéna je po událostech posledních měsíců a týdnů zase o něco čitelnější, leckteré nejasné kontury se zaostřily a ať na politické scéně sledujeme jakákoliv zemětřesení, stále pokračuje unikátní situace, kdy se stále více lidí stává občany, protože se stále více zajímají o politiku. Od doby covidové to jde s naší zemí z kopce, lidem stále více svítí kontrolky, věští průšvih a přemýšlejí, co by se s tím dalo dělat. Tak nějak bych čekal, že příští parlamentní volby budou mít naprosto rekordní účast a předvolební debata bude zřejmě nejvyhrocenější za posledních třicet let.

plynulou sobotu měla strana PRO celorepublikový sněm na kterém představila svůj program pro nadcházející volební rok a zvolila si nové vedení. Předsedou byl zvolen Jindra Rajchl a za místopředsedy byli zvoleni Petr Vacek, Marek Zeman, Pepa Palíšek a Matěj Drbohlav. Bezprostředně před sněmem stranu opustily takřka kompletně dva kraje. Jihočeský a Jihomoravský. Z veřejně známých tváří zůstal v PRO Jindra Rajchl.

Tak jsme se dozvěděli velmi zajímavou zprávu… Němci berou platby za emisní povolenky a dotují jimi ceny elektřiny. De facto je lidé sice zaplatí, ale zase se jim vrátí zpátky. Neberte mě úplně za slovo, jak přesně funguje ten mechanismus, ale výnosy z emisních povolenek se prostě použijí, aby elektřina nebyla tak drahá. Inu, Němci nejsou blbí, nálady veřejnosti a voličstva jim nejsou lhostejné, přece jenom mají představu, co se děje s národem, když ho příliš vezmete u huby, ony ty hákenkrajcy nebyly zase tak dávno… a tak ty prachy za emise vracejí lidem i podnikům.

Ano, taková ta oválná věc, co se nedá postavit na špičku a jen Kolumbus to vyřešil tím, že ho prostě naťuknul a pak už to šlo. Váha zhruba padesát gramů, tenká skořápka, ale dostatečně pevná, abyste měli problém vajíčko rozmáčknout v dlani a uvnitř všechny důležité látky, které potřebuje člověk na jeden den. Dejte si vajíčko a žaludek se dá doplnit jakýmkoliv balastem.

Pořád mám blíž k Janu Husovi, než k Žižkovi. Pořád jsem víc tribunem lidu, než politikem. Pořád jsou moje ambice především ve snaze vybudovat podpůrné struktury pro národní politiku, než si jít sednout do lavic ve sněmovně a tam poslouchat řeči Ivana Bartoše. Pořád jsou mým soupeřem především majnstrýmová média s jejich pokusy o vymlčování a když to nepomůže, tak nasazují psí hlavu, křičí o dezinformacích a snaží se o kriminalizaci názorů. Pořád je mým největším snem statek, kde bych mohl dvacet hostů posadit kolem stolu, nakrmit je, napojit a ubytovat.

Bylo to jako lusknutí prstů. Ještě před měsícem Ukrajina slavně vítězila, Putin byl smrtelně nemocný, Rusko mezinárodně izolováno, z Afriky přicházeli samí inženýři a doktoři, evropské hodnoty byly pevné, grýndýl byl nezvratný a Petr Fiala byl velký státník, který bojuje za zájmy České republiky, zatímco Babiš bojuje s uzávěrem lahve coca-coly.

Přátelé, jeden blázen se fakt našel.

Tak nám náš premiér pustil své vlastní video, ve kterém koupil dvě nutelly. Jednu u nás a jednu v Německu. A zjistil, to, co tady meldujeme už dva roky. Že v Německu jsou potraviny levnější než u nás. Video vzbudilo zaslouženou pozornost a mně se rázem vyjasnila celá řada podezření a otázek. Než se jimi budu zabývat, dovolte mi suše konstatovat, že je lepší mlčet a nechat lidi, ať si o vás myslí, že jste blbec, než promluvit… a zbavit je všech pochybností…

Tak našemu ministrovi průmyslu Hýkelovi zrušili návštěvu v Saúdské Arábii, kde měl jednat o dodávkách ropy, když se jako máme už brzy odstřihnout od ruských zdrojů… Jednat se nebude, protože naše republika zaujala striktně proizraelské stanovisko. Tak moc proizraelské, že naše kriegsministryně volala po vystoupení z OSN, protože tam o palestinské rezoluci hlasovali jinak, než si ona přála. Hýkelovi prý zrušil návštěvu i Kuvajt… Inu, na demonstraci se zabalil do izraelské vlajky….

Ve čtvrtek jsem měl moc hezké setkání s občany v Děčíně. Organizoval to místní předseda Trikolory Miroslav Červenka a pozval si tam Ládika Větvičku, mojí maličkost a Petra Štěpánka. Tak trochu to byla propagace mojí knížky, protože Mirek Červenka mě kdysi navštívil u mě doma, to jsme ještě dělali korektury… a tenkrát mi slíbil, že jednoho dne uděláme setkání s občany „tam u něj.“