Milí přátelé

Už včera se nám sjela rodina a další hosté, bo v neděli budeme slavně křtít naše páté Vidláče. Událost je to společenská, rodinná i náboženská a všechny tyto důvody považuji za velmi důležité. 

Nicméně plyne z toho, že se už od včerejška věnuji svým hostům, nabízím jídlo, dolévám poháry i kalíšky a umravňuji opravdu velkou kupu harantů, protože v naší velké Vidlácké famílii je v této chvíli třináct dětí v tom nejdivočejším věku. 

Tak jsem "obvolal" koho jsem mohl, abych se poinformoval o současné podobě války na Donbase. Vzal jsem to ze všech stran a snažil jsem se zjistit maximum možného přímo z místa činu - z Ukrajiny i Ruska.

Dneska večer mám v  plánu  "zatelefonovat" do Ruska a rodině na Ukrajinu, abych se poptal, jak to vypadá na té východní ukrajině. Prozatím jsem se dočkal jen laakonického komentáře od ruského kamaráda: "To víš, za chvíli začíná mistrovství ve fotbale a s novičkem se to zase tak moc nepovedlo. A tak to zkusí přes Ukrajinu." Proto prosím ještě o jeden den strpení. Ukrajinu si dáme až zítra. 

Jistě znáte Schroedingerův myšlnekový experiment s kočkou, která je zavřena v krabici s jedem a radioaktivním nuklidem. Pokud se nuklid rozloží, rozbije se ampule s jedem a kočka zemře. Pokud se tak nestane je kočka živá. Podle kvatové teorie o chování radionuklidů, dokud je kočka uzavřena v krabici, je živá i mrtvá zároveň a dokud neotevřeme krabici, tak prostě nevíme. Neberte mě za slovo, nejsem fyzik. Profesor Schroedinger tuto myšlenku vyřkl, aby studentům přiblížil na paradoxy kvantových zákonů. 

Budoucnost České republiky je stále ještě v mlze dob minulých, ale přesto se mlhy začínají rozpouštět. pomaloučku polehoučku je na všechny vidět. A tak se v přímém přenosu brzy dozvíme, kdo je na čí straně. Buď budeme mít za měsíc vládu, nebo  to začne nanovo a  nebo budou předčasné volby. 

Zkusíme si shrnout strany a taktiku: 

Tak nám Voja Filip řekl, že vládu tolerovat nebude. Kvůli rozšíření misí NATO. Pokud mu tento postoj vydrží, bude to hezké a principiální. Člověk by mohl mít alespoň na chvíli pocit, že ne každému jde jen o koryta o přesto, že předtím si komunisti řekli o teplá místečka ve státních firmách. 

Karla Šlechtová, toho času ministryně obrany ve výslužbě, tedy vlastně v demisi zastává velmi vysoký post. V předchozím volebním období byla ministryní pro místní rozvoj. Má vysokoškolský titul, studovala a seminářovala v zahraničí. Má za sebou dobře placená pracovní místa v soukromém i veřejném sektoru. Když byla nominována na svoji ministerskou funkci, nikdo se tomu moc nedivil. 

Konečně, po více než měsíci naprostého sucha se tlakové níže a výše konečně domluvily a poslaly nám na Znojemsko nějakou vodu. Sucho bylo ale víceméně všude, akorát v jiných oblastech spadl alespoň zahradnický deštíček, který udržel osení zelené. U nás už je na písčitých půdách pozdě. Osení neodnožilo a i kdyby teď bylo přímo ukázkové zemědělské počasí, výnosy budou v tom nejlepším případě průměrné.

Vy, kdo máte čas, teď je přímo ideální  doba  na exkurzi po českých luzích a hájích, kterýpak zemědělec to dělá dobře a který ne a která plodina nejvíc škodí životnímu prostředí. 

Včera jsem svým článkem způsobil nečekaně  zajímavou diskusi o komunální politice, takže bych se pokusil celou situaci rozebrat více do hloubky. Uvedu příklad na našem Vidlákově:  

Není to poprvé, co píšu článek s tímto titulkem. A zřejmě to není ani naposled. V naší společnosti to ovšem vypadá, že tento titulek budu psát častěji a častěji. Ale musím začít od začátku.

Ve Vidlákově jsem napsaný na kandidátce ČSSD pro komunální volby. Nejsem člen a tak se moje role jmenuje příznivce a na kandidátce se to jmenuje nestraník za ČSSD. Nevstoupil jsem tam proto, že bych měl touhu být oranžovým socialistou, nenechal jsem se tam napsat ani pro moje levicové cítění, ale zkrátka za mnou přišli kamarádi, jestli bych za ČSSD nechtěl kandidovat. A tak jsem to udělal.