Zasedání evropského parlamentu ve Štrasburku tentokrát bylo docela výživné. Řešily se tam totiž dezinformace. Co také jiného, že? Jak trefně podotkl Ondra Dostál, až zase prosereme nějakou válku, zaplatíme puč ve prospěch nějakého teroristy, nebo budeme skrz sankce uvalené na sebe samé za globální osly, tak hlavně aby se o tom nemluvilo, nepsalo a nebo se to dalo zakázat. Pak k tomu ještě temně dodal, že půl roku v europarlamentu bohatě stačí, aby i umírněný právník dostal chuť použít článek 50, tedy odejít z EU.

Krátký knižní úvodník:

Přátelé, vy všichni, kteří jste si knihu objednali nejpozději do čtvrtka 12.12.2024, byste ji už měli mít doma. Pokud vám nepřišla do dnešního dne, zbyl na vás zřejmě Černý Petr jednoho procenta zásilek, které z různých důvodů nedojdou. Očekávám, že by mělo jít zhruba o dvacet postižených.

Přátelé, co děláte patnáctého ledna? Je to středa, normální pracovní den. Bude chvíli před Trumpovou inaugurací, vánoční atmosféra už bude za námi a už budeme mít doma všechny složenky za komunální odpad, vodné, stočné, elektriku, plyn, teplo, kroužky pro děti, školkovné, zálohy za školy v přírodě a divadelní představení pro naše ratolesti…. zkrátka, už bude to velmi oblíbené čtvrtletí, kdy platíte jak mourovatí a končí to až daňovým vyúčtováním v dubnu. Pak začne být veseleji.

Sledujete někdo ruské stahování ze syrských základen? Všichni víme o jejich námořním přístavu v Tartúsu a letišti v Latákii, ale o těch zhruba dvaceti dalších se moc nemluvilo. Většina z nich totiž byla na severu Sýrie a představovaly jakési hraniční pásmo mezi syrským a tureckým vlivem. Rusové je všechny evakuovali a mluví o tom, že si ponechají jen ty dvě největší, které jediné také potřebují kvůli své vlastní prestiži. V Latákii mají své systémy protivzdušné obrany, jejichž radary monitorují celé východní středomoří a pak samozřejmě potřebují pořádný přístav.

Původně jsem dneska chtěl psát o něčem jiném, ale tohle nesnese odkladu. Můj oblíbený Pavel Šik, který se v poslední době věnoval zrušeným rumunským prezidentským volbám,  přišel s neuvěřitelným odhalením. Jak všichni víme, v první kolo voleb vyhrál jistý Calin Georgescu, což je taková rumunská verze Fica s Orbaném dohromady, navíc ještě říznutá Soňou Pekovou. Pro evropské hodnoty to byl takový šok, že tamní ústavní soud nařídil kontrolu hlasování, která nic neodhalila a ústavní soud výsledky (jednomyslně) potvrdil.

Krátký knižní úvodník:

Přátelé, všechny knihy, které jste si objednali do 12.12.2024 včetně, jsou vyexpedované. Vy, co vám nedojde zásilka do středy (vždycky má někdo smůlu), ozvěte se mi a já ji když tak pošlu během příštího čtvrtka znovu, aby se to ještě do Štědrého dne stihlo.

Pokud si chcete ještě moji novou knihu, JDE PO NÁS NĚJAKÝ BLOGER, ještě objednat, není problém. Expedovat budeme až do Vánoc každý den.

Děkuji všem za podporu a doufám, že se vám kniha bude líbit.

A teď už dnešní text:

Krátký knižní úvodník:

Přátelé, knihy konečně dorazily a já musím poděkovat své drahé ženě a dětem. I přes moji indispozici dokázali během jednoho dne zabalit všechny zásilky a ta větší polovina je už vyexpedovaná. Dnes odejdou všechny objednávky, které jste učinili od začátku až do čtvrtečního večera.

Tak se ke mně poprvé dostala informace, že Volkswagen uvažuje o uzavření závodů Škodovky. Nic oficiálního, prosím vás. Ale být asistentem europoslance sebou přináší určité možnosti. Lidi se vám svěřujou. A víte, proč uvažuje o zavření Škodovky? Protože je v černých číslech a ve všem tom zmaru ještě pořád vydělává. A tak si Němci kupují Škodovky a to nám dělá zaměstnanost a bohužel si Němci nekupují Audiny a to v Německu dělá nezaměstnanost. Jasné?

V Sýrii proběhl převrat, který se Západu (především Evropě) moc líbí. Režim „řezníka Asada“ padl a místo něj má být nastolena přechodná vláda „polepšeného islamisty“ Goláního. Je to tak skvělá zpráva, že Německo a Rakousko okamžitě zastavily přijímání žádostí o azyl Syřamy a celou Evropou unisono zní, že teď už máme, co jsme chtěli a Syřané se mají šupito presto vrátit domů a budovat svou vlast.

Krátký knižní úvodník:

Přátelé, tak knihy mi prý dojdou až ve čtvrtek 12.12. Nastříhali jsme adresy, polepili obálky a vše připravili, ale zásilka včera nedorazila. Přišla jen stručná omluva mailem, že paletu knih budou nakonec odesílat až ve středu. Jsem připraven vše zvládnout tak, že poslední objednané knihy k vám odejdou v pondělí 16.12.

Omlouvám se všem a děkuji vám za shovívavost.

A teď už dnešní text: