Tak zítra to začne… summit NATO, který měl původně porcovat ruského medvěda po úspěšné ukrajinské protiofenzívě. Místo toho je Ukrajina donucena dělat přesně to, za co se naši presstituti smáli Rusku. Pomalý pohyb vpřed pomocí pěších družstev.. ovšem, narozdíl od ruských vojsk“ v podmínkách bez vlastního letectva a překvapivě i bez vlastního dronstva. Minimálně, ty chybějící ukrajinské drony jsou pro mě překvapením.

Tak jsme se dozvěděli, že USA dodají na Ukrajinu kazetovou munici. To je takový granát, co se před dopadem rozletí na řadu menších granátů, ty pak zasáhnou mnohem větší plochu a dělají mnohem halasnější škodu. Hned se ozvala celá řada států i lidskoprávních organizací, které tento krok kritizovaly, protože ty malé bombičky někdy taky nevybuchnou, zůstanou na bojišti a rády pak trhají ručičky a nožičky civilistům, kteří mají tu smůlu, že se v té oblasti musejí pohybovat.

Tak k nám na nečekanou návštěvu přiletěl (českým speciálem) prezident Zelenský. Byl přijat na leitišti Janem Lipavským a naHradě Petrem Pavlem. Měli spolu samozřejmě nějaké to povídáníčko za zavřenými dveřmi, ale dozvěděli jsme se z této krátké návštěvy víc než dost. Dokonce tak moc, že si začínám přát, aby k nám ukrajinský prezident zaletěl častěji. Málokdy dostanete celou pravdu a lásku tak krásně nasvícenou.

amatujete na našeho nejlepšího premiéra známého vesmíru, kterak byl ještě v opozici a tepal Andreje Babiše za to, že nevysílá směrem k obyvatelstvu jasné signály ohledně covidových opatření? Tehdy vznikla ta jeho přezdívka, ne? Signál I. To jsme ovšem ještě nevěděli, že to myslí vážně. Mysleli jsme, že kritizuje poněkud chaotickou komunikaci tehdejší vlády (ke které ovšem vrcholnou měrou přispíval) ohledně platných, neplatných, skoro platných a zase odvolávaných proticovidových opatření.

Už jsem to včera trochu naznačil… za týden se nám sejdou nejvyšší papaláši našeho skvělého, moderního, pokrokového a dynamického Západu, aby si tam mezi sebou řekli to, o čem si vrabci cvrlikají.

Děcka, já si teď o víkendu tak krásně vyčistil hlavu… Půlroční maraton alespoň na chvíli skončil a když jsem teď zhodnotil sám sebe, jak se mi to podařilo, tak jsem se drze ocenil docela vysoko… dosah na fejsbůku je přes 200 tisíc čtenářů každý měsíc, k tomu Kydy, Litterate, rubriky na Parlamentních listech, Prvních zprávách i na Sputniku… Potěšily mě komentáře, že jste měli absťák, když jsem dva dny nepsal, ale víte, já měl absťák taky. Ono nám to dohromady fakt funguje moc hezky. Já na vás článek, vy na mě komentáře. Děkuji vám za to.

Aje to venku… Bývalý tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dal rozhovor britskému Guardianu a poprvé tam nahlas zaznělo to, o čem jsme si tu zatím všichni jen šuškali a odvozovali to od střípečků různých vyjádření. Pokud Ukrajina nedostane na summitu ve Vilniusu záruky, což v praxi znamená, pokud nebude přijata do NATO, mohly by blíže nejmenované země NATO vstoupit do konfliktu samy pod vedením Polska. Někdo to říct musel, Rasmussen je na to ideální, protože oficiálně už nikým není.

Taky se vám stahují půlky?

Dnes budu pokračovat ve válečném týdnu. Vojenský bacil, který se mě chytil v sobotu, stále ještě nepustil a nutí mě k dalším a dalším úvahám na téma ukrajinské války. Ale asi by mě to drželo i bez zážitku s Andorem Šándorem… Poté, co jsem slyšel Řehku mluvit o velkém konfliktu Ruska a NATO, tak už nic dalšího ke štěstí vlastně nepotřebuju a začínám si přeměřovat sklep.

Velkým současným společenským tématem, tím pádem taky tématem diskusním, je už nějaký čas naše členství v euroatlantických ekonomických, politických a vojenských strukturách. To znamená především v EU a NATO. Tedy, toto téma možná nerezonuje v celé společnosti, rozhodně však v její protikoaliční části. A ozývá se tam nemálo hlasů, volajících po opuštění těchto struktur.